Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(9.40 hodin)

Poslanec Petr Bratský: Já jsem se rozloučil, ale neobávejte se, neodcházím na vánoční svátky a ještě nějakou dobu neodejdu, vy také ne.

Přece jen chci ještě reagovat velice krátce. Paní ministryně řekla spousty pravd a ty pravdy byly obsaženy už v odpovědi pana premiéra. Já jsem ale hovořil o něčem jiném. To, co jsem vám chtěl sdělit a co jste možná nepostřehli, je to, že prostě chybí koncepce. Ty koncepce, které bychom potřebovali ve více oblastech, a já jsem hovořil speciálně o oblasti sportu, která by mohla nasměrovat Českou republiku k akcím, které za prvé o naší zemi budou hovořit po celém světě díky televizním přenosům, které mohou být i kasovním úspěchem a vylepšit náš rozpočet. Dnes se jedná o zvláštní typ takového průmyslu, který je s tím spojen, ale je třeba na tom hodně pracovat. Zdá se, že to zatím moc neumíme. Nezlobte se, Poslanecká sněmovna tady samozřejmě může hovořit o rozdělování nějakých drobných částek, můžeme se tady snažit ve 200 lidech něco dělat, ale ministerstva jsou ty orgány, které mají zpracovávat koncepce, kde na to mají úředníky, kteří celé dny sedí a mohou pracovat na koncepcích a mají nám je předkládat, a my o nich máme případně rozhodovat, takže já jsem hovořil o koncepcích, které nám chybějí, o jedné speciální. Hovořil jsem také o tom, že tady existuje jedno velmi speciální nebezpečí a že vzhledem k tomu, že se stát více speciálně do akce výstavby Sazka nezapojil, ztratil nad ní absolutně kontrolu, a hrozí tady reálné nebezpečí - byl bych rád, kdyby tomu tak nebylo, pochopitelně, velmi bych si to přál, velmi přeji managementu, aby se mu jeho projekt zdařil - pakliže by se určité zádrhele objevily, tak je velice ohroženo sportovní prostředí v celé České republice, protože většina klubů je financována právě prostřednictvím Sazky. To, co jde na investice prostřednictvím Poslanecké sněmovny, je věc druhá a můžeme si myslet o vhodnosti nebo nevhodnosti některých těchto akcí co chceme, ale peníze, které potřebuje pro život sportovní prostředí pro každodenní sportování našich sportovců, jdou jenom ze Sazky, ze sněmovny nejde ani koruna. To vám garantuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má paní ministryně Buzková.

Ministryně školství ČR Petra Buzková: Já zareaguji už jen velmi stručně, protože pan poslanec Bratský opakuje pořád totéž. Já bych řekla pouze jedinou věc, kterou jsem již řekla, ale zopakuji ji pro lepší porozumění. Já mohu připustit, že projekt takovéto velikosti, který je financován ze zdrojů společnosti Sazka, by za jistých okolností mohl způsobit potíže ve financování českého sportu, ale na druhé straně je třeba si uvědomit, že skutečně sportovním organizacím, které jsou akcionáři společnosti Sazka, byla dána veškerá práva, veškeré povinnosti, ale také veškerá odpovědnost. Proto tato rizika museli velmi zvažovat zástupci sportovního prostředí, kteří jsou členy správní rady společnosti Sazka. Pakliže si nebyli jisti, měli konzultovat se sportovním prostředím, zda toto riziko je, nebo není rizikem, které by bylo příliš velké. Je to v tuto chvíli výhradně jejich odpovědností.

Pakliže pan poslanec Bratský nesouhlasí s tím, jakým způsobem jsou rozdělovány dotace v oblasti sportu, samozřejmě nic mu nebrání, aby přišel s poslaneckou iniciativou, která by zavedla systém jiný, než je systém dnešní.

Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, rozpravu končím, a tím končím i projednávání tohoto bodu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přikročíme k projednávání návrhů zákonů, které máme v prvním čtení, a to v pořadí bodů 73, 76, 77, 78 atd.

Prvním z výše jmenovaných bodů je

Stanovisko vlády jsme dostali jako sněmovní tisk 471/1 a já prosím pana poslance Kužvarta, aby za navrhovatele tento návrh zákona uvedl.

Poslanec Miloš Kužvart: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si předložit k jednání této sněmovny návrh zákona, který byl na jednání této sněmovny již v minulém funkčním období. Byl to tehdy také poslanecký návrh, který předkládali poslanci ČSSD a KDU-ČSL. Týkal se ustanovení, kterými by byla uzákoněna existence Národního parku Šumava, a zároveň tehdejší předloha se týkala i některých změn v zákoně č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Pro ty z vás, kteří si ještě pamatují, jakým způsobem probíhalo tehdejší jednání, chci jen připomenout, že jednání bylo velmi složité. V tehdejší době tato předloha měla podporu mne jako člena menšinové sociálně demokratické vlády, kdy nakonec po opakovaných druhých čteních tohoto zákona došlo k tomu, že i hlasem jednoho z předkladatelů, konkrétně kolegy Ambrozka, tento zákon byl zamítnut. Bylo to však v situaci, když tato předloha doznala značných změn proti tomu, co bylo zhruba před 2,5 lety předloženo díky jednání se starostkami a starosty z regionu Šumava, v době, kdy tento zákon doznal velmi značných změn, kdy jsme se snažili na opakovaných jednáních za účasti dalších kolegyň a kolegů z tehdejší sněmovny dojít ke konsensu, jakým způsobem budou stanovena práva a povinnosti v oblasti s nejvyšší úrovní ochrany přírody, to znamená na úrovni národního parku. Znamenalo to především, aby byla stanovena ta pravidla hry, která má samospráva vždy na srdci, to znamená, jaká budou její práva při komunikaci se správou národního parku, jakým způsobem bude umožněn rozvoj obcí. Já si myslím, že to, k čemu jsme na opakovaných jednáních ve Vimperku, Volarech a dalších obcích na jihu Čech došli, byl velmi rozumný kompromis.

Dovolil jsem si s dalšími kolegy ze dvou parlamentních stran tento zákon předložit znovu a záměrně je předložen přesně v té podobě, v jaké byl v minulém funkčním období zamítnut. Je to záměrně právě z jednoho jednoduchého důvodu - totiž v té situaci, když se nám podařilo zmenšit ty hroty, které existovaly v té době mezi těmi, kteří byli pro zmenšení Národního parku Šumava na třetinu, zmenšení rozlohy zhruba o dvě třetiny, a těmi, kteří naopak uvažovali o jeho rozšíření, když se nám podařilo dojít ke kompromisu, zákon byl ke škodě věci, a dovolím si říci i ke škodě ochrany přírody i šumavského regionu, v minulém funkčním období zamítnut, přestože představoval velmi zásadní průlom v oblasti ochrany přírody a krajiny. Zdůrazňuji, že i v oblasti kompenzací. To je záležitost, která se táhla jako červená nit i jednáním o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, o té naturové záležitosti, která nakonec nebyla již touto sněmovnou přijata.

Tady bych chtěl zdůraznit jeden důležitý moment. V situaci, kdy ochrana přírody a krajiny se stává v zemích evropských - záměrně neříkám v zemích EU, ale v zemích evropských - prioritou a kdy významným prorůstovým faktorem regionu tohoto charakteru je právě velkoplošná ochrana přírody a krajiny, možnost využití například ekologického zemědělství, možnost využití celé řady různých dotací z tuzemských či zahraničních fondů, se nyní budeme bavit a diskutovat materii, která je z pohledu některých stále ještě kontroverzní, to znamená, proč má být ochranou přírody omezen občan, starosta, majitel pozemku na svých právech využívat onen pozemek, proč má být omezen rozvoj území.

Tady bych chtěl zdůraznit, že národní park je vyhlášen v hranicích z roku 1991 nikoliv na základě nějaké prosté úřednické úvahy, ale na základě konkrétní situace v oblasti zachovalosti přírody.

***