(18.00 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Ale to neznamená, že bychom si neodpustili poukazovat na určitá rizika. Podle našeho názoru existují v některých ohledech velmi závažná rizika, která jsou zejména s politickou integrací Evropy spojena. (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Jak znám pana poslance Roučka, kdybyste ho tisíckrát mým prostřednictvím ujišťoval, on bude tvrdit stále to samé - že se tedy bojíte.
Slovo má pan kolega Karásek. Posledním přihlášeným je pan poslanec Bratský.
Poslanec Svatopluk Karásek: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, mám jenom jednu krátkou myšlenku k návrhu kolegy Zahradila. Podle mého názoru není správné vázat či svazovat naše zástupce zmocněné mandátem k tomu, že nesmějí dopustit žádné znevýhodnění stávajících, již dobytých, smluvených kvalit. Svazovat jim ruce, nohy a hlavy takovýmto usnesením by pro ně znamenalo zjevnou nesvobodou, nedůstojnou právě našich zmocněných. Vyšleme je do Bruselu s důvěrou, že budou usilovat o co nejlepší podmínky pro naši zem, ale na druhou stranu že nemohou pouze slepě bránit naše výhody. Jako přizvaní, jako ještě nečlenové usilujeme o co nejlepší podmínky, ale nemůžeme si nic diktovat. Chceme prokázat i ochotu k domluvě a spolupráci. Nehlasujme tedy pro vyslání svazující, ale pro vyslání v důvěře a v naději v dorozumění. Právě dorozumění v Evropě má být pokusem o demontáž odvěké babylonské věže, kde byli lidé propadlí své namyšlenosti, ranění totální neschopností se domluvit. Vyšleme je tedy s otevřeným mandátem k tomu, se domluvit. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Závěrečným řečníkem v této rozpravě je pan kolega Bratský.
Poslanec Petr Bratský: Netušil jsem, že budu tečkou, ani bych být nechtěl, ale na druhé straně vyslechli jsme velmi dlouhou diskusi na velmi závažné téma. Dokonce tak dlouhou, že už zde v sále zůstali přítomni jenom dva ministři a poměrně málo i nás, kolegyň a kolegů zastupitelů našeho národa, ale na druhou stranu diskuse, i kdyby zde seděl jenom jeden ministr, i kdyby tady seděl jenom jeden poslanec a předsedající, který mu udělí slovo, je důležitá a stojí za to.
Chci se jen zeptat. Čeho se obával pan předseda vlády a poslanci vládní koalice, když Ivan Langer navrhoval ihned po vystoupení pana předsedy vlády diskusi jako reakci na tak důležitou věc ještě před jednáním? Čeho se obával pan premiér, když momentálně se ukazuje, že po dlouhé době tato diskuse byla skutečně poměrně, dá se říci, velmi korektní, kdy argumenty, které padaly, byly věcné, nebyly pro mnohé ani překvapivé, protože tady zaznívaly do té doby již několikrát, ale přesto bylo právem každého z nás jako poslance, který zastupuje své občany, tady pohovořit a zdůraznit některé aspekty ať už k argumentům strany ODS a KSČM jako opozičních stran, nebo naopak stran koaličních.
Co lze z toho vyvodit? Soudím, že dvě možné věci. Buď pan předseda vlády si neosvojil ještě demokratické principy a nemá zájem na demokratickém principu projednávání věci, svoji vládu chápe jako svoje jakési samoděržaví, které zákonem má stanovené své principy rozhodování. Rozhodne si to se svými partnery a prostě to uskuteční. Nebo věc druhá - že tam skrývá nějakou tu kulišárnu, která samozřejmě vyplave na povrch hned po jednání v Římě, až se vrátí. A stejně se to dozvíme.
Myslím, že tyto věci byly zcela zbytečné, je mi to líto. Chtěl bych vyzvat prostřednictvím předsedajícího pana předsedu vlády, aby příště - a už jste tady, takže výborně, vyzvu vás přímo - až budeme žádat o veřejnou diskusi, abyste ji připustili, protože tato diskuse nic neohrozila. Nemohla ovlivnit rozhodnutí vlády, které jste měli již v deskách. Je důležité pro občany, aby věděli, s čím jedete jednat. Jsem rád, že jste nakonec k rozumu přišli a tuto diskusi připustili. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Vystoupení pana kolegy Bratského bylo posledním vystoupením v rámci rozpravy. Vzhledem k tomu, že jsem nebyl řídící schůze při zahájení projednávání tohoto bodu, nejsem si zcela jist, jak byl definován bod. Zda vedeme nejprve obecnou rozpravu, tu bychom měli ukončit, poté podrobnou rozpravu, ve které by měly padnout nějaké návrhy na usnesení. Prosím, pane zpravodaji, jestli byste mi v tomto přispěchal na pomoc.
Poslanec Jan Zahradil: Pane předsedající, vynasnažím se. Zaznamenal jsem už během této obecné rozpravy minimálně dva avizované návrhy na usnesení. Jeden jsem avizoval já, druhý avizoval pan poslanec Svoboda. Mám za to, že tyto dva návrhy mohou být podány eventuálně v rozpravě podrobně. Mám za to - alespoň jsem byl o tom spraven - že existuje jakási interní dohoda představitelů politických klubů, že k hlasování by se mělo přistoupit zítra ráno.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Proto si myslím, že by bylo vhodné teď se dohodnout na ukončení obecné rozpravy, přerušení projednávání bodu a zítra začít, pokud se na tom shodneme, podrobnou rozpravu, ve které by padly dva avizované návrhy, o kterých by se potom hlasovalo.
Chci se tedy zeptat obou dvou kolegů, jestli souhlasí s takovýmto postupem, že podrobná rozprava, která by obsahovala pouze přednesení návrhů, by byla zítra, o nich by se potom hlasovalo. Varianta je taková, že i dnes můžeme dokončit rozpravu podrobnou. Nechal jsem to na zvážení.
Pan kolega Ransdorf se hlásí s procedurou.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Chtěl bych připomenout, pokud by se pokračovalo zítra, že jsem podal návrh na přerušení tohoto bodu do doby návratu z jednání. To znamená, že by pak mohla proběhnout další rozprava v kterýkoli další den. Protože nemáme tady usnášeníschopnost, mohlo by se o tom hlasovat zítra, až zde bude dostatečný počet poslanců.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, v reakci na vaši úvahu jsem sdělil, že teď projednáváme bod, kterým je rozprava k vystoupení předsedy vlády, na úterý je již zařazen bod, kterým má být informace vlády o výsledcích Mezivládní konference. Považuji váš námět tímto za vyřešený.
Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Obvykle nevstupuji do procedurálních rozprav, ale zdá se mi, že vzhledem k tomu, že tady je tak malý počet poslanců, nemůžeme v podstatě hlasovat ani procedurálně, to znamená, že nezbývá než postupovat běžným způsobem. To znamená - byla rozprava obecná, naváže podrobná, budou předneseny pozměňovací návrhy, bod skončí sám sebou a pokračujeme dál.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dával jsem v úvahu rozdělení obecné a podrobné rozpravy. Je shoda, že v tuto chvíli se zeptám, zda má někdo v úmyslu vystoupit ještě v rámci obecné rozpravy. Pan premiér.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Jen opravdu velmi krátce. Když jsem v úterý předkládal onen mimořádný bod, samozřejmě nebyl nejmenší záměr na to, zablokovat jakoukoli rozpravu, protože vždy existuje možnost rozpravy v přednostních hlasech. Čili dalo se předpokládat, že tato rozprava proběhne, pak se to vlivem určitého zmatku nezrealizovalo.
Druhé konstatování, které chci říci v této souvislosti - dnes ve 14 hodin jsem měl vystoupit se stejným tématem v Senátu. Bylo to už avizováno dobrých 14 dnů předem. To znamená, že je naprosto zřejmé, že se vláda veřejné rozpravě v Parlamentu nebrání. Ale to už je za námi a jenom jsem to chtěl pro pořádek sdělit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, obecnou rozpravu končím. Otevírám rozpravu podrobnou. Slovo má pan poslanec Pavel Svoboda.
Poslanec Pavel Svoboda: Pane místopředsedo, dámy a pánové, jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, přednesu návrh na usnesení, které by mělo být vstřícné i vůči státotvorné opozici.
***