(15.10 hodin)
Poslanec Jaroslav Krákora: Takže byl předložen návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Já bych tedy prosil pana předsedající, aby dal o tomto návrhu hlasovat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, v tom je přesně dělba našich funkcí - vy navrhnete, já to zrealizuji.
Tak jak správně konstatoval pan zpravodaj, v rozpravě padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Prosím, abyste se soustředili. Přikročíme k hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 729 a ptám se, kdo je pro, předložený návrh zamítnout. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 166 poslanců se pro návrh vyslovilo 52, proti 79. Návrh nebyl přijat.
Přikročíme k návrhu na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny navrhl předložený návrh přikázat výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 730 a ptám se, kdo je pro tento návrh na přikázání. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 169 pro se vyjádřilo 143, proti byl jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Nicméně pan kolega Holáň ještě požádal o slovo.
Poslanec Vilém Holáň: Navrhovatel děkuje za pozornost i za pozitivní přístup. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji projednávání bodu číslo
48.
Návrh poslanců Josefa Janečka, Viléma Holáně a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol
a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 415/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 415/1. Prosím pana kolegu Janečka, aby tento návrh uvedl.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona se zabývá problematikou dětí, resp. žáků a studentů, kteří mají různá zdravotní postižení a jejichž hlavním problémem je integrace do prostředí běžných, a tedy nikoli speciálních škol, integrace do školských a předškolských zařízení.
Současná právní úprava, která se týká této oblasti, neobsahuje takové instituty, které by byly způsobilé reagovat na zvyšující se počet dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením, které jsou vzdělávány v běžných základních a středních školách.
Ve školním roce 2001/2002 došlo v oblasti školství k výrazné změně při poskytování hrazení nákladů na služby tzv. asistenta učitele ve třídě, v níž je začleněno dítě či žák se zdravotním postižením. Tito asistenti učitele, alternativně uvádění jako osobní asistenti či třídní asistenti nebo jen asistenti, byli dosud hrazeni převážně z prostředků mimo resort školství. Kolem 50 % případů byli tito asistenti hrazeni z prostředků na podporu zaměstnanosti v místě příslušnými úřady práce jako tzv. společensky účelná místa a veřejně prospěšné práce. Tento způsob hrazení nákladů však neodpovídá podmínkám uvedeným v programu podpory zaměstnanosti, což vyplývá i z pokynů Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve školách a předškolních zařízeních tak zůstávají desítky a pravděpodobně spíše stovky dětí s postižením, u nichž není zřejmé, jak bude asistence v průběhu výuky zabezpečena.
Vážené kolegyně a kolegové, je to téma, které jsme zde probírali několikrát již před prázdninami, kdy jsem upozorňoval na situaci, která v našem školství vzniká, a na situaci, kterou je nezbytné řešit. Je to situace, kdy zdravotně postižený žák, který by byl rád integrován, který by byl rád, kdyby mohl chodit do školy v blízkosti svého bydliště, do školy v blízkosti takové, aby ho tam mohli rodiče ráno dopravit a odpoledne odvézt, takový žák tuto šanci nemá, protože není nikoho, kdo by mohl v souladu s naším právním řádem vykonávat funkci asistenta v takové škole.
Někdy se v této souvislosti hovoří o tom, že i v tomto případě jsou peníze až na prvním místě a že jde o to, kde ty peníze vezmeme.
Rád bych upozornil na komplexnost daného problému. Pokud se nám podaří, aby takové dítě bylo integrováno v běžné škole, tak ta škola plní nejen funkci vyučovací. A já bych byl velmi rád, abychom se nad tím zamysleli, že škola nemá pouze plnit funkci výuky, škola má také vychovávat. Já se domnívám a byl jsem toho svědkem, jako bychom na tuto druhou úlohu školy zapomínali. Jako by důležité bylo, aby žáci memorovali celé statě učebnic, aby se naučili dobře matematiku, ale na to, aby byli dobře vychováni, jako by nezbýval čas. A právě integrace zdravotně postižených dětí je nejen krok ve prospěch těchto zdravotně postižených dětí, ale je to i velmi důležitý krok pro jejich tzv. zdravé spolužáky, kteří najednou zjistí, že být zdraví není automatické, že to není něco, o co nelze přijít, že je to hodnota, o kterou je třeba pečovat. Naučí se větší ohleduplnosti a je to skutečně něco, čeho je třeba, nad čím je třeba se zamyslet a co je třeba podpořit.
Úvodní námitka, že by takový návrh znamenal nepřiměřené náklady, je ošetřena v tomto návrhu tak, že zřízená funkce asistenta musí být v souhlase se zřizovatelem, tedy s tím, kdo takové školské zařízení financuje. Čili pokud je zřizovatelem kraj, musí to být v souladu s krajem, pokud je zřizovatelem ministerstvo školství, musí to být se souhlasem ministerstva školství.
Pokud tedy chceme vykročit na novou cestu péče o zdravotně postižené, měli bychom umožnit integraci zdravotně postižených dětí už od jejich předškolních a školních let. Garantuji vám, že na tom ve svém důsledku ušetříme nesmírné prostředky i v oblasti ekonomické, protože pokud dokážeme vychovat takového člověka, aby byl soběstačný a nemusel zbytek života strávit v ústavu, tak na tom tato společnost vydělá milionové částky v oblasti výdajů, které by jinak musela dávat do oblasti ústavní péče.
Vydělá na tom ale také lidsky, protože pokud něčím trpí tato společnost, tak je to podle mého názoru příliš velká agresivita, je to neschopnost pochopit bolesti druhého, a takovýto krok by dozajista byl krokem, který zlidští vztahy mezi lidmi. Čili i z tohoto důvodu vás prosím o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má slovo pan zpravodaj kolega Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Svoji zpravodajskou zprávu jsem rozčlenil do pěti bodů, bude krátká, bude neutrální, a v obecné rozpravě bych se přihlásil s projevem, který už bude vyjadřovat můj subjektivní názor.
Takže za prvé. Návrh zákona se pokouší řešit problematiku integrace žáků a studentů, kteří mají různá zdravotní postižení, a snaží se řešit tuto integraci do hlavního vzdělávacího proudu. Netýká se tedy škol speciálních, ale týká se škol, které bychom mohli nazvat běžným, normálním vzdělávacím proudem.
Za druhé. Navrhovatelé se domnívají, že současná právní stav neobsahuje instituty, které by reagovaly na zvyšující se počet postižených dětí. Z toho důvodu navrhují nová ustanovení do školské legislativy, na jejichž základě by bylo možné zřídit funkci asistenta učitele, popř. zavést možnost dvou pedagogických pracovníků ve třídě.
Za třetí. Navrhovatelé v důvodové zprávě uvádějí, že právní norma bude mít dopad na státní rozpočet. Tento dopad kvantifikují ve dvou variantách. První varianta předpokládá, že rozhodnutí ředitele bude podléhat dále schválení druhé instance, přičemž ta by rozhodovala podle množství prostředků, kterými disponuje.
***