(11.50 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Protože výchova dítěte, jeho socializace pro fungování společnosti je stejně důležitá věc jako produkce nějakých materiálních statků. Já si myslím, že v tomto směru by měla uvažovat vláda, tento parlament. Toto je směr, který by nám pomohl. Nějaký deklaratorní zákon, který vysloví pouze obavy o to, co stejně všichni cítí, nám stěží pomůže.
Vidíme, jak roste rozvodovost. Vidíme, jak se dneska stále větší počet dětí rodí mimo manželský svazek. Víme, že jenom čistě materiální podpora bez navazujících opatřeních nepomůže. Například v severských zemích, kde je velmi liberální prostředí a kde je výrazná podpora po finanční stránce, ztrácí dnes řada mladých lidí zájem na rodinném soužití, když tedy mluvíme o podpoře rodiny, v podstatě normálním se stává společenství jednoho rodiče a jednoho dítěte. To je myslím věc, která není dobrá, protože pro své budoucí sociální chování, chování ve společnosti, potřebuje to dítě jak vzor mužský, tak ženský. Jak vzor jednoho typu chování, tak typu chování druhého. Myslím si, že je prostě potřeba pokročit k určitému komplexnějšími pohledu a morální prohlášení jsou příliš malou zbraní proti tak složitému komplexu problémů.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Jako poslední do obecné rozpravy se přihlásila paní poslankyně Michaela Šojdrová. Vidím další přihlášku - paní poslankyně Čurdové.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem ráda, že mohu vystoupit právě po svém předřečníkovi, který zpochybňoval návrh zákona, zejména proto, že je převážně deklaratorní. Já bych chtěla ještě reagovat na dalšího předřečníka - jednoho z oponentů, který kritizoval to, že se návrh zákona obrací se starému předlistopadovému zákonu o rodině. Ano, má pravdu. Na rozdíl od něj si však myslím, že to není špatně. Protože zákon o rodině z roku 1982 byl novelizován a je i pro současnost zákonem, z něhož lze vycházet a opírat se o něj. Velmi dobře tento zákon hovoří manželství, o vztazích v rodině, o právech a povinnostech členů rodiny. Problém ale vidím v tom, že jsem se dozvěděla, že tento zákon v souvislosti s připravovaným novým občanským zákoníkem má být zrušen. Pokud je to pravda, a tady bych poprosila, kdyby některý z kompetentních členů vlády, měl by to být ministr spravedlnosti, který tady není - poprosila bych, kdyby to byl ministr práce a sociálních věcí Škromach - nám potvrdil či vyvrátil onu zprávu, že zákon o rodině má být zrušen. To by totiž znamenalo, že bychom potom v našem právním řádu neměli žádný zákon, který by rodinu ve svém názvu zmiňoval. Ale ono samozřejmě nejde jen o název. Jde především o to, co tento zákon přináší. O jeho obsah.
A já se tedy ptám všech kritiků deklaratornosti zákona, co je na tom tak špatného! Vždyť v našem právním řádu máme mnoho zákonů, které obsahují mnoho deklaratorních ustanovení. A je dobře, že je máme, protože ony jsou využívány, přestože jsou mnohdy jen deklaratorní.
Pokud slova o podpoře rodiny, o významu rodiny všichni moji předřečníci myslí vážně, pak je prosím, aby propustili návrh zákona o rodině do druhého čtení a aby přispěli svými konkrétními návrhy k dopracování zákona o ona účinná opatření, kterými je možno tento zákon doplnit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ještě předtím, než dám slovo paní poslankyni Anně Čurdové, tak se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Ransdorf. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Omlouvám se, ale byl jsem špatně pochopen. Mně nejde o to, kritizovat zákon, který tu byl, ale mně se zdá ten zákon pro dnešní problémy a potíže příliš úzký. Jestliže bych navrhoval některé věci, tak například, aby se daňově zvýhodnily služby, které umožňuji fungování rodiny. Anebo aby například byla celá škála možností, jak zpružnit pracovní úvazky pro to, aby mohla fungovat rodina hladce a aby se její soudržnost zlepšila. Ale takováto opatření bohužel za současné úpravy nejsou možná.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Anna Čurdová, která je zatím poslední přihlášenou do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi pouze velice krátkou poznámku, protože se domnívám, že vše podstatné, co mělo zaznít k tomuto návrhu zákona, již zaznělo. Nicméně musím reagovat na pana kolegu Plevu, který zde řekl, že v podstatě návrh reformy veřejných financí, který umožňuje, aby si ten rodič, nikoliv pouze žena, která je na mateřské dovolené, přivydělal ke svému platu, nebo ke své mateřské, dávku, která je neomezená, je naopak ten návrh reformy veřejných financí, který pomáhá tomu rodiči, který na rodičovské dovolené zůstává. Protože mu umožňuje přesně to, po čem se dlouhá léta volalo, to znamená neztratit krok se svojí praxí, kterou on potom potřebuje ve chvíli, kdy se vrací do pracovního procesu nebo na trh práce.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, obecnou rozpravu tedy končím. Vím, že jak pan navrhovatel, tak pan zpravodaj chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy. Takže prosím - pan poslanec Janeček, poté paní poslankyně Orgoníková.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl - musím říci naprosto upřímně - poděkovat všem, kteří se této diskuse zúčastnili. Protože si myslím, že to byla diskuse velmi kvalitní, velmi potřebná, a domnívám se, že nám mnohé osvětlila.
Pokud bych chtěl shrnout ty námitky, které proti tomuto návrhu zde zazněly, byl to první okruh, který tvrdil, že návrh zákona je pouze deklaratorní. Chtěl bych říci, že tomu tak není a že možná ti kritici tento návrh zákona nepříliš pozorně četli. Já bych je upozornil např. na § 3, který ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí zpracovávat koncepci na podporu rodiny, předkládat ji vládě a každé dva roky předložit Parlamentu zprávu o situaci české rodiny. Upozorňoval jsem na to, že na každém plénu máme spoustu různých zpráv, které se zabývají věcmi jistě významnými, ale domnívám se, že žádná z těch zpráv není tolik významná, jako by měla být zpráva o rodině. Neboť je to zpráva o stavu oné základní buňky české společnosti. Není tedy pravda, že tento návrh je pouze deklaratorní:
To, že tento návrh ukládá krajům a obcím, aby se touto problematikou zabývaly, je samozřejmě také velmi důležité. Tento návrh říká ve svém paragrafu, že taková činnost se považuje za veřejně prospěšnou, což je důležité. Navazuji na kolegyni Dundáčkovou, která velmi správně popsala řadu problémů, které zde vidí. Říkám například i onen titul - myslím, že to paní kolegyně zmiňovala - respitní péče, která by pomohla odlehčit rodinám ocitajícím se v krizi a pomohla zabránit onomu finálnímu rozpadu, je něco, co by spadalo pod tuto činnost. Byl by to řekl bych impuls pro zastupitelstva, aby pokud budou diskutovat o tom, zdali raději zavřou dětská hřiště, protože nemají prostředky na jejich udržování, a raději otevřou nějakou jinou činnost, si přece jenom řekla, že je zde nějaký zákon, který je nabádá k tomu, aby se podpoře rodiny věnovala.
***