(9.50 hodin)
(pokračuje Kostelka)
Vytvořilo zárodek střednědobého plánu tak, aby naše rozhodování bylo pokud možno podložené a objektivní.
Takže ano, máme tady dvě letiště, jedno z nich se zrušit musí. Já neumím postupovat jinak než z hlediska co největší efektivity a vybrání toho méně horšího ze všeho horšího. Je to tak, ale jinak tomu bohužel v této situaci být nemohlo.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. O slovo se hlásí ještě více poslanců. Pan poslanec Nečas dostane slovo. Ptám se pana poslance Titze? Také.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, já bych chtěl ujistit pana ministra obrany, že rozumím jeho nelehkému úkolu, a také určitě pan ministr obrany zaregistroval, že tato interpelace nebyla směřována vůči němu, ale byla směřována vůči panu předsedovi vlády, protože s jistou nadsázkou přišel pan ministr obrany k tomuto problému jako slepý k houslím. To znamená, že tento problém nezavinil, ale musí ho umět vyřešit. To za prvé.
Za druhé je evidentní, že do letecké základy v Náměšti byly investovány obrovské prostředky, a je dobře, že ji Armáda České republiky bude používat dál. Koneckonců řada z nás již loni v létě naprosto veřejně řekla, že jakékoliv úvahy o rušení této letecké základy nebo jejím omezení na pouhou letištní správu je hrubou chybou a že Armáda České republiky by tuto leteckou základnu v dlouhodobém horizontu měla provozovat dál.
Na druhou stranu, a tady vzniká celá řada otázek, například otázka, zda je dobře, aby vzdušné síly Armády České republiky nadále provozovaly pouze jednu základnu taktického letectva, kdy celé taktické letectvo bude soustředěno pouze na leteckou základnu v Čáslavi. Já si kladu tuto naprosto legitimní otázku a jsem přesvědčen, že si ji kladli i na Ministerstvu obrany, a podle mého názoru tato otázka nebyla uspokojivě objasněna. To znamená, že v dlouhodobém horizontu bude mít letectvo pouze jednu základnu taktického letectva. To je druhá poznámka.
A třetí poznámka. Pan ministr zcela správně řekl, že kdyby měli vojáci zůstat všude, kde je chtějí, tak by to v podstatě vyloučilo reformu Armády České republiky. Já s ním naprosto souhlasím a také souhlasím s tím, že podmínkou úspěšného uskutečnění reformy Armády České republiky je výrazné omezení rozsahu vojenské infrastruktury a je nezbytnou nutností opustit desítky a desítky posádek a vojenských instalací. Ale přesto je tady jedna výjimka.
Pan ministr mluvil o tom, že nemohou zůstat všude, kde je chtějí. Pak se ho tedy táži, proč zůstávají tam, kde armádu nechtějí, a to je konkrétně případ letecké základy Praha-Kbely. Všechny okolní městské části nechtějí, aby tato letecká základna pokračovala ve své existenci. Všechny okolní obce a města v okolí Přerova nebo Náměště chtějí, aby tam letecká základna zůstala. Tady je ten hrubý rozpor v logice a v tom, co veřejnost chce a nechce. Jestliže opouštíme desítky vojenských instalací, kde obce a města chtějí, aby tam tyto posádky zůstaly, tak je to bolestivé. Jestliže ale necháváme jednu konkrétní vojenskou instalaci naprosto nelogicky tam, kde ji nikdo nechce, kde omezuje život lidí, kde omezuje územní rozvoj poměrně rozsáhlého území a poměrně rozsáhlé aglomerace, tak tady to opravdu postrádá logiku. Já bych byl velmi rád, aby ta věc nedopadla tak, že zrušíme leteckou základnu v Přerově, kde - znovu opakuji - okolí města a obce ji chtějí, a zůstane letecká základna v Praze-Kbelích, kde ji okolní městské části nechtějí a docela klidně by ji postrádaly. Dokonce byly ještě kolem roku 2000 rozpracovány návrhy územního plánu, kde se s touto leteckou základnou vůbec nepočítalo, kdy to byla zóna zeleně, kdy to byla zóna pro žití lidí. Je možné si představit stovky a stovky dalších variant, kdy vlastně toto letiště, provozované dnes uprostřed městské aglomerace, by mohlo mít podstatně společensky užitečnější roli.
Znovu opakuji, že je dobře, že je dána perspektiva Náměště. Je ale špatně, že je to na úkor Přerova, a je ještě hůř, že za těchto okolností zůstane zachována letecká základna Kbely. Znovu opakuji, nezávidím panu ministru obrany jeho úlohu a nezávidím mu ji především v situaci, kdy není vyloučeno, že do roku 2006 nedojde k dalším škrtům v armádním rozpočtu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Miloše Titze, který se hlásil o slovo.
Poslanec Miloš Titz: Pane předsedo, pane ministerský předsedo, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, padlo tady hodně řečí o koncepci, přednedávnem o kontrole vlády tímto parlamentem nebo touto sněmovnou, ale myslím si, že z toho v zásadě zaznívá poměrně málo paměti. Za vlády vedené ODS byla opuštěna letecká základna, která měla ke standardu NATO nejblíže, a to byla Bechyně. Nikdo se k tomu nehlásí. Byly opuštěny další letecké základy, například Žatec, a její převod z vojenského provozu do ničeho byl tak koncepční, že je dnes tato základna totálně rozkradena.
Chtěl bych připomenout, že další koncepční kroky byly dělány. Když byly nejprve uzemněny a potom - nic proti tomu - prodány MiG-29, tak se ptám, co se stalo s těmi špičkovými piloty, ale také špičkovým pozemním personálem. Myslíte si, že tam zůstali? A to byla vláda vedená samozřejmě ODS. Ta odpovědnost tam přece musí do jisté míry zaznít. A posléze byly sešrotovány MiG-23. Myslíte si, že s velkou chutí jejich piloti přešli na zastaralé MiG-21? Ne, opustili naše letectvo, opustili naši armádu.
Dnes jsme zůstali tam, kde jsme, a handrkujeme se. A já jsem rád, že se v této sněmovně handrkujeme o to, zda to má být Náměšť, nebo Přerov. Mrzí mě, že pan ministr neargumentoval v neprospěch Přerova tím, co zaznělo na sezení našeho výboru v Měříně, že tam došlo k podélnému prasknutí dráhy a napravení tohoto defektu by stálo miliardu. Já nevím, já jsem to tam zkoumat nebyl, ani bych to zkoumat nedokázal.
Takže tady byla celá řada nekoncepčních kroků a dovolím si říci, že se v těchto nekoncepčních krocích možná do jisté míry pokračuje v tom, že se neprojednává bílá kniha obrany této republiky v této sněmovně, že se s předstihem neřeší koncepční záležitosti ve výboru pro obranu a bezpečnost. A já si myslím, že je to škoda.
Teď bych se chtěl obrátit de facto k tomu, co zaznělo jako komentář k té interpelaci. Tam bylo řečeno, že desítky mužů, jejich žen, jejich dětí opustily zaměstnání, opustily školy a šly do Náměště. Chtěl bych se zeptat, neboť mi to není jasné: byli to vojáci nebo aspoň jeden v té rodině, anebo to byli nějací civilní zaměstnanci? Já si nedovedu představit, že by se libovolný voják sebral z nějaké posádky a odešel do Náměště, protože tam má jakousi další perspektivu.
***