(18.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Lhůta k projednání byla prodloužena o 20 dnů.
Končím bod 38. Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Hanušovi, zpravodaji panu poslanci Jaromíru Schlingovi. Budeme pokračovat schváleným pořadem schůze.
Následujícím bodem je bod číslo 39, kterým je
39.
Návrh poslance Davida Šeicha na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 374/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 374/1. Žádám, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo navrhovatel pan poslanec Šeich a zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Stanislav Křeček.
Nyní žádám, aby předložený návrh uvedl navrhovatel pan poslanec David Šeich. Prosím, pane navrhovateli, ujměte se slova. (Ve sněmovně je značný neklid.)
Ještě požádám o klid. Vím, že to byla vzrušená debata. I tento návrh je poměrně důležitý a také nebude úplně nekontroverzní. Pana předsedu Kühnla bych poprosil, jestli by diskutoval s panem ministrem zahraničí mimo, stejně tak ostatní kolegy. I z klubu ODS, aby nechali svého kolegu v klidu přednést svůj návrh. Stejně tak kolegyni Čelišovou bych požádal.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi uvést z funkce předkladatele návrh změny občanského soudního řádu, a to je zákon č. 99/1963 Sb. Dovolil bych si stručně uvést důvody, které vedly k předložení tohoto návrhu, a logiku, jakou je tento návrh strukturován.
Myslím, že to, že problematika obchodních rejstříků je problémem, není ani veřejným tajemstvím, je to prostě fakt, který je všeobecně známý. I bývalý ministr spravedlnosti doktor Rychetský bezprostředně po svém nástupu v Poslanecké sněmovně uvedl, že on samozřejmě problematiku obchodních rejstříků vnímá jako jeden z nejaktuálnějších problémů. Hovořil dokonce o tom, že před nástupem do pozice ministra spravedlnosti měl zkušenosti s advokáty, kteří dokázali společnost zapsat během pěti dnů, a jemu takováto činnost trvala dva měsíce, přestože se sám považuje taky za zdatného advokáta.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás ještě přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Opravdu je velmi důležité, abychom se navzájem poslouchali a abychom věnovali projednávání bodu patřičnou pozornost. Podotýkám, že stanovisko vlády je nesouhlasné, čili nepředpokládám, že by debata měla tak hladký průběh, a rád bych, abychom se opravdu vzájemně poslouchali. Věřím, že lze ostatní rozhovory přenést mimo sněmovnu.
Prosím.
Poslanec David Šeich: Problematika obchodních rejstříků byla opakovaně a délka zápisu do obchodního rejstříku byla opakovaně napadána v hodnotící zprávě Evropské komise. Chtěl bych také připomenout zprávu DOOING (?) Světové banky, kterou pravidelně každoročně předkládá Dooing-business (?) v roce 2004 (??). To byla poslední zpráva, kde jsme byli zařazeni ze zkoumaných zemí 132 na 107. místo. Česká republika zaujala místo za Etiopií a Mongolskem. Já si myslím, že to není dobrý stav a minimálně Mongolsko bychom mohli třeba přeskočit.
Ten návrh se týká změny paragrafu 200c. Dnešní § 200c odst. 3 občanského soudního řádu již v této chvíli hovoří o patnáctidenní lhůtě pro úkon rejstříkového soudu. Tento úkon však není blíže definován a takovýmto úkonem se může myslet jakýkoliv úkon. Může to být i úkon například zaevidování žádosti, přidělení evidenčního čísla. Jestliže během patnácti dnů někdo přidělí evidenční číslo, tak to není existující ...judikáty(??), ale není to praxe pevně dodržovaná rejstříkovými soudy. Čili tento návrh precizuje, jaký úkon se v této lhůtě myslí. Je to úkon směřující k zápisu obchodních společností, úkon směřující buďto k zápisu, k doplnění, je možné vyzvat k doplnění, pokud něco není v pořádku, nebo k zamítnutí tohoto zápisu. Ale není možné nečinit nic. To je celá podstata toho návrhu.
Myslím si, že dnes argumenty vlády pro svůj negativní postoj byly tři. V jednom z nich se hovoří o tom, že zákon tak, jak je navržen, poslanecká iniciativa, se vztahuje pouze na obchodní společnosti a nemyslí na ostatní typy, například na ostatní hospodařící zemědělce, kteří by chtěli zapsat do rejstříku. Já si myslím, že to je marginální procento těch, kdo takto uvažují. A já si myslím, že je jistě prostor ve druhém čtení k doplnění případně, aby tam měli možnost. Tato povinnost byla rozšířena na neziskové organizace. Kdokoliv, kdo má právo se zapisovat do obchodního rejstříku. Čili já si myslím, že tady jistě prostor pro druhé čtení a případné ještě doplnění je.
Druhý zásadní argument samozřejmě je, že lhůta 15 dnů je nerealistická, je to lhůta, kterou není možné stihnout. Myslím si, že rozhodně musíme klást nároky na české soudnictví. Ta snaha byla započata ministrem Rychetským a mělo by se v ní pokračovat. Jde jen o systematizaci práce úředníků a soudců rejstříkového soudu a v této chvíli se podle mne postupně opouští myšlenka jiných typů zápisů do obchodního rejstříku, jako je samostatný rejstříkový úřad či komerční, na privátní formě fungující rejstřík. To je ale podle mne, ne tak jak to prezentuje ministr Čermák, výsledek konsensu, je to výsledek zoufalství, kdy vlastně všichni už uvažují o tom, že raději zkusit něco funkčního a pokusit se toto funkční zrychlit, než se pokoušet o nějaký systém nový. Čili je to výraz zoufalství a rozhodně je to řešení krátkodobé.
Pan ministr Čermák hovoří o tom, že vláda připravuje svůj návrh dílčích novel občanského soudního řádu. I tyto dílčí novely, nehovořím o zásadní novele, u které si klade referenční datum někdy léta 2007, 2008, možná i déle, hovořil dokonce o tom, že rakouský občanský zákoník byl připravován 50 let, což některým podnikatelům na diskusních fórech naskakovala husí kůže při představě, že už dávno nebudou díky pomalosti české justice existovat.
Čili je to návrh, který podle mne realistickou lhůtu 15 dnů klade. Záleží pouze na efektivní organizaci úředníků a soudců a rejstříkových soudů. Závisí na tom, aby se nadále pracovalo například s rejstříkovým formulářem standardizovaným, který by stanovoval pevně dané povinnosti, aby rejstříkové soudy méně zkoumaly již ověřená a několikrát veřejnou mocí autorizovaná rozhodnutí, jako ověřování sídla, které již musí být samozřejmě uvedeno v živnostenském listu. A jestliže stát dal určitou pravomoc živnostenským úřadům, pak nemá co rejstříkový soud tuto skutečnost živnostenským úřadem zjištěnou dále zkoumat. Jestliže stát dal kulaté razítko notářům, tak nemá přece cenu zkoumat návrh na zápis obchodní společnosti, zdali ten notář nějakým způsobem nepochybil. Prostě notář je nadán veřejnou mocí a v tomto smyslu si myslím, že zejména ta pomalost spočívá ve zkoumání již několikrát veřejnou mocí prozkoumaných skutečností.
Domnívám se, že to není lhůta krátká, ale rozhodně jsem otevřený ve druhém čtení, pokud to bude vůle výrazné části Poslanecké sněmovny se bavit o této lhůtě, zdali by neměla být třeba třicetidenní, zdali pro některé zvláště obtížné případy zápisu, jako jsou fúze obchodních společnosti, byla nějaká lhůta ještě delší, mimořádnější. To všechno jsou témata, kterým jsem rozhodně otevřený ve druhém čtení.
Není to úprava ojedinělá, není rozhodně v kolizi s právem Evropských společenství. Myslím, že tady ten screening byl provedený velmi kvalitně a rozhodně tady žádný problém nehrozí, neklade žádné nároky na státní rozpočet.
***