(16.50 hodin)
(pokračuje Hanuš)
Od roku 1995 do března 2003 zde bylo při dopravních nehodách usmrceno 75 osob, 232 osob bylo zraněno těžce a 633 utrpělo lehké zranění. V tomto období se zde přihodilo 2211 dopravních šetřených nehod a odhadnutá škoda činila více než 190 milionů korun. Rychlým tempem narůstá automobilová doprava na tomto úseku. Například v samotném Chlumci došlo za poslední tři roky k průměrnému nárůstu dopravy o 30 %. V roce 2000 přes náměstí v Chlumci nad Cidlinou projelo za 24 hodin celkem 16 679 vozidel a v roce 2003 už projelo tímto městem za 24 hodin celkem 21 797 vozidel, což je nárůst o 30 %. V denní době v délce 16 hodin to znamená 16 554 vozidel oproti 14 927 v roce 2000, což je nárůst 31 %, v noční době osmi hodin zde projede 2243 vozidel oproti 1752 vozidel v roce 2000, což je nárůst 28 %.
Skutečností je, že u stavby D1104 Libice - Chýšť proběhlo soudní řízení na základě žaloby podané ekologickým sdružením "Za šetrnou dopravu" proti rozhodnutí krajského úřadu o vyloučení. V podstatě se jednalo o rozhodnutí o odvolání proti tomuto vyloučení Okresním úřadem Nymburk tohoto sdružení z územního řízení stavby. Soud rozhodl v neprospěch krajského úřadu a nařídil Krajskému úřadu Středočeského kraje prošetření svého rozhodnutí. Krajský úřad po prošetření všech skutečností vydal rozhodnutí, ve kterém vyloučil ekologické sdružení pro místní nepříslušnost. Ekologické sdružení se proti tomuto rozhodnutí krajského úřadu odvolalo a odvolací orgán, Ministerstvo pro místní rozvoj, svým rozhodnutím z 28. července 2003 změnil rozhodnutí prvoinstančního orgánu a přiznal tomuto sdružení status účastníka v územním řízení. Toto sdružení obratem požádalo krajský úřad o obnovu územního řízení. Ten však v současné situaci nemůže nijak rozhodnout, neboť veškerá spisová dokumentace leží na Správním soudu v Brně jako důkazní materiál v jiném soudním sporu a do doby rozhodnutí tohoto soudu je pro krajský úřad nedostupná.
Z uvedeného podrobného rozboru je zřejmé, jak se jednotlivé procesní chyby mohou projevit v termínech postupu přípravy dálnic a rychlostních silnic. Majetkové vypořádání dálničních staveb a staveb rychlostních silnic, ale v podstatě i všech silnic naráží v praxi na celou řadu problémů, které podstatně ztěžují a prodlužují postup přípravy území. Při identifikaci vlastníka pozemku je nutno vyjít z údajů katastru nemovitostí. Ten převzal data dřívější evidence nemovitostí, která vycházela z pozemkového katastru. U pozemků nacházejících se mimo zastavěná území obce, jejichž hranice nejsou vytyčeny a tvoří velké plochy v nájmu zemědělských firem, je celá řada zápisů v katastru nemovitostí neodpovídající skutečnosti. Největší skupinu tvoří vlastníci zemřelí, často před mnoha lety. Nastupuje proces velmi zdlouhavého dodatečného dědického řízení, kde notář jakožto pověřený soudní komisař musí pracovat s několik desítek let starým spisovým materiálem, pracně vyhledávat zákonné a závětní dědice.
Relativně snadno je věc řešitelná v případě, že na pozemku je zapsána jako vlastník jedna osoba. Ministerstvo dopravy České republiky zřizuje v takovýchto případech věcné břemeno podle zákona 13/1997 Sb., které umožní pokračovat v přípravě a realizaci stavby. Jestliže jsou však zapsány jako spoluvlastníci nemovitostí současné osoby žijící a zemřelé, neumožňuje zákon tento postup a věc se stává z hlediska reálného časového rozsahu takřka neřešitelná.
Zvláštní kapitolu tvoří firmy, které nevyvíjejí žádnou činnost, jejichž zápis v obchodním rejstříku zcela neodpovídá faktickému stavu. V takovýchto případech se velmi složitě řeší otázky doručování písemností a hledání statutárního orgánu firmy, což opět velmi zdržuje postup prací.
Vlastní vyvlastňovací řízení by se zdálo relativně jednoduchým prostředkem k získání vlastnického práva pozemků. Stavební úřady mají povinnost s ohledem na zásadní zásah do práv vlastníka striktně dodržovat všechny podmínky pro vyvlastnění dané stavebním zákonem, které vycházejí z Listiny základních práv a svobod. Námitky v řízení a návrhy na další dokazování a podávání opravných prostředků proti rozhodnutí ze strany účastníka řízení mají také velmi podstatný časový dopad. Jestliže je pozemek ve spoluvlastnictví a některý ze spoluvlastníků svůj podíl prodá státu, nemůže vyvlastňovací řízení proběhnout a je nutné žalovat u soudu na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Takováto soudní řízení jsou podle dosavadních zkušeností velmi zdlouhavá.
Legislativně neřešitelným problémem jsou rovněž případy, kdy pozemek je zatížen zástavním právem. Vlastník je mnohdy ochoten kupní smlouvu podepsat, ale podle zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, převodem do vlastnictví zástavní právo nezaniká. Otázka právní možnosti státní organizace koupit zastavenou nemovitost a ručit jí za dluh třetí osobě je velmi diskutabilní a v rozporu se shora uvedeným zákonem. Zástavní právo zaniká pouze v případě přechodu vlastnického práva na stát, například vyvlastněním. Jestliže však vlastník je ochoten pozemek prodat, je vyvlastnění vyloučeno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, ještě jednou požádám sněmovnu o klid. - Myslím, že to bude lepší.
Poslanec Jiří Hanuš: Vyhovím panu Křečkovi a zkrátím své vystoupení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V pořádku. Jako navrhovatel máte samozřejmě právo uvést celý svůj návrh v celé šíři, protože zasahuje nejen do otázek výstavby silnic, ale ústavně právních a ekologických, a tady vždycky narazíme ve sněmovně. Předpokládám, že zájem o diskusi bude. Ale až se zklidní kolegové.
Poslanec Jiří Hanuš: Já bych si dovolil shrnout, co je vlastně podstatou tohoto zákona. Nezapírám v tomto případě, že nás k tomu inspiroval již zde jednou schválený zákon č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně.
Za prvé je to deklarace veřejného zájmu, další změnou jsou dílčí změny a úpravy průběhu správního řízení, dále úprava smluvního výkupu pozemků potřebných pro stavby a jejich vyvlastnění, dále zkrácení lhůt pro podání správních žalob a přechodná ustanovení.
To je v kostce všechno, co jsem chtěl k tomuto zákonu na úvod říci. Samozřejmě vím, že se dotýká mnoha oblastí, že diskuse asi bude trošku těžší, ale přesto si myslím, že problémy, které v současné době jsou na všech dálnicích a rychlostních komunikacích, hlavně s jejich přípravou, stojí za to, abychom tento zákon poslali do druhého čtení a našli řešení, které by bylo optimální pro všechny.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Jiřímu Hanušovi a nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jaromíra Schlinga, aby se ujal slova se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych nejdříve trochu obecně přistoupil k tomuto návrhu.
Máme zde před sebou nikoli návrh vládní, ale návrh poslanecký. A o poslaneckých návrzích lze asi obecně tvrdit, že by měly být podávány jenom výjimečně. Naše právo zákonodárné iniciativy by mělo být využíváno jenom zřídka, jenom tehdy, když jsou k tomu vážné důvody, a ne tak, jak se to stalo bohužel zvykem, že náš program je zaplněn poslaneckými návrhy.
Má to své vážné důvody. Především se nesluší, aby poslanci svoji zákonodárnou iniciativu směřovali do některých oblastí. Například bylo by asi velmi podivné, kdyby poslanecký návrh zákona se týkal přijetí úvěru nebo poskytnutí záruky České republiky za úvěr.
***