(11.30 hodin)
(pokračuje Čermák)
Toto je ten důvod, proč, jak se obávám, další tři nebo čtyři roky budeme u mnohých procesních i hmotných předpisů tou salámovou metodou ještě muset postupovat a vylepšovat to, co je v tu chvíli nutné, a reagovat na podněty, které přicházejí jak z Evropské unie, tak zevnitř. Řekl bych, že toto je náš základní problém. Problémy zevnitř přicházejí třeba od Ústavního soudu. Proč ne? To je důvod, proč těmto dílčím novelám se podle mého mínění nelze ještě v blízké budoucnosti ubránit. Je pravda, máme postupovat uvážlivě, máme postupovat takovým způsobem, aby to, co nyní učiníme právem, se mohlo transformovat už bez velkých změn do nových kodexů.
Přikročíme teď ke druhé věci - a to je stížnost pro porušení zákona. Co se stížností pro porušení zákona? Já budu první, kdo bude navrhovat, aby stížnost pro porušení zákona byla zrušena v novém trestním řádu, ale dnes je stížnost pro porušení zákona pořád ještě součástí našeho právního řádu, a abych tak řekl, celý systém je nastaven tak, že tady stížnost pro porušení zákona funguje. Stížnost pro porušení zákona se v desítkách případů osvědčila jak v neprospěch obžalovaného, tak v jeho prospěch, a mnoho trestných činů, které veřejnost se znepokojením sledovala, by nikdy nebylo potrestáno, kdybychom neměli institut stížnosti pro porušení zákona, jakkoliv to je dědictví po předcházejícím režimu.
Otázka, kterou ale je třeba vyřešit poměrně brzy, je otázka, kdo má mít oprávnění stížnost pro porušení zákona podat. Není mezi námi sporu o tom, že to nemá být představitel moci výkonné, což je ministr spravedlnosti. A pak, nechceme-li stížnost pro porušení zákona zrušit a zbavit se možnosti náprav jak křivd na obžalovaném, tak křivd na obětech trestných činů, tak musíme dobře přemýšlet, kdo tady je méně exponován jako představitel státní moci výkonné. Když si ty možnosti probereme, tak se skutečně zdá, že to je nejvyšší státní zástupce. Nejvyšší státní zástupce má značnou míru nezávislosti, ten nepodléhá ministru spravedlnosti ve svém rozhodování. Stejně velkou míru nezávislosti má ombudsman. Ani jedno, ani druhé není politická funkce v tom směru, že by se tyto funkce obsazovaly podle nějakých politických klíčů. To mají být odborníci. Já připustím, že v tuto chvíli jsou tu možná rozpaky, ale jediná realistická možnost, jak věc stížnosti pro porušení zákona vyřešit až do revize řádných a mimořádných prostředků v novém trestním řádu, je prostě toto praktické řešení, proti němuž lze teoreticky leccos namítat, stejně jako lze teoreticky leccos namítat proti institutu stížnosti pro porušení zákona. Z tohoto důvodu si myslím, že to řešení, které je navrženo, je praktické řešení, které je a bude ještě zapotřebí, aby se nemohlo nikomu vytýkat, že výkonná moc se plete do nezávislého soudnictví.
Jsou další věci v novele, k nimž by bylo možno detailně zaujímat stanoviska. Jsou to zejména pravomoci státního zastupitelství, což si myslím, že tady vzbuzuje jistou pozornost. My něčeho v trestním řízení, ale i v civilním řízení chceme docílit ihned, ne s odkladem tří nebo čtyř let - to je rychlost soudního řízení, odbřemenění soudů, ochrana obětí, ochrana poškozených. S tím nechceme čekat čtyři roky, protože toto by stejně se stejnou razancí a se stejným úspěchem nebo se stejným odůvodněním se mohlo vládě vytýkat, že se o tyto věci nestará. Tak to je důvod, proč se celkem moderní instituce pro státní zastupitelství zavádějí. To jsou ty záležitosti, jak rozhoduje o odklonech už prokurátor atd. Myslím, že nemáme-li čelit výtce, že nic neděláme pro ty okruhy problémů, o nichž jsem mluvil, zkrácení řízení, ochrana obětí, ochrana poškozených, tak musíme nějakým způsobem tyto věci řešit.
Jsou tam další aspekty, kterými se vláda a její legislativa i trestní legislativa musejí zabývat. My nežijeme tak úplně ve vzduchoprázdnu. Já jsem strašně vděčen za to, že u nás nedošlo třeba k žádným teroristickým útokům a takovým věcem, ale prosím vás, uvědomme si třeba, že praní špinavých peněz je realitou i v této zemi. Organizovaný zločin je realitou i v této zemi. Proti tomu je nutno mít v ruce nějaké prostředky, které může někdo použít. To jsou takové věci, které se nám nelíbí z hlediska šíře občanských práv, jako je sledování bankovního účtu, a za chvíli přijdou na řadu další věci, ale na druhé straně vláda nese odpovědnost za to, že takové jevy, jako je praní špinavých peněz nebo organizovaný zločin, budou v této věci omezovány a sledovány a že proti tomu bude možno udělat zákrok.
***