(10.40 hodin)
(pokračuje Čermák)
Protože Poslanecká sněmovna je v časové tísni, zdržuji se nějakých podrobnějších odůvodnění a prosím, aby návrh byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegové a kolegyně, předkládaný návrh novelizace trestního řádu je zaměřen do dvou základních oblastí. Především je to promítnutí závazků, které vyplývají z práva Evropské unie a mají procesně právní obsah. V rámci této části návrhu jsou implementovány dvě směrnice Evropské unie, a to jednak rámcové rozhodnutí Rady z 15. 3. 2001 o postavení obětí v trestním řízení, dále Protokol Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie.
Druhá oblast navrhovaných změn reaguje na aktuální požadavky praxe, které vycházejí z analýzy účinnosti té tzv. velké novely trestního řádu, kterou jsme zde provedli zákonem, který dnes má číslo 265/2001, dále z poznatků a námětů státních zastupitelství a soudů a dalších subjektů včetně nevládních organizací. Především jde o rozšíření institutu odklonu od trestního řízení, o rozšíření práva na bezplatnou obhajobu zcela nemajetných lidí, tzv. právo chudých, dále jde o změnu pravidel při pořizování zvukového záznamu, o obligatorní vazbu v případech, kdy byl obviněný odsouzen za zvlášť závažný úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, avšak rozsudek dosud nenabyl právní moci. Dále jde o přechod vlastnického práva k zajištěným věcem na stát, jde-li o věc, kterou obviněný získal trestným činem, a nepožádal-li obviněný o vrácení věci a práva na věc nikdo jiný neuplatnil. Dále jde o nezapočítávání úroků z prodlení u pohledávek vzniklých státu z titulu neuhrazených nákladů trestního řízení, o úpravu podmínek pro vydání rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání státním zástupcem a konečně o oprávnění k podání stížnosti pro porušení zákona, které má přejít z ministra spravedlnosti na nejvyššího státního zástupce a veřejného ochránce práv.
Tyto navrhované změny si vyžádají navazující změny v dalších zákonech, a to v zákoně o veřejném ochránci práv, v zákoně o soudech a soudcích a v zákoně o rejstříku trestů.
Účinnost zákona je navrhována dnem 1. 1. 2004, a to s výjimkou postupu podle § 55b odstavec 2 až 6, který se týká právě protokolace řízení před soudem. To má nabýt účinnosti 1. ledna 2005.
Toto je moje zpravodajská zpráva. Svoje osobní stanovisko k návrhu bych ráda přednesla v obecné rozpravě a do této rozpravy se tímto, paní místopředsedkyně, hlásím.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní zpravodajce. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Protože paní zpravodajka stojí u mikrofonu, udílím jí slovo. Také má přednostní právo. Jsou ještě další přihlášky.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. Ráda bych se zmínila o dvou diskutabilních místech, která návrh novely přináší. Prvním bodem je problematika protokolací. Novela trestního řádu, která byla provedena zákonem číslo 265/2001 Sb., v přechodných ustanoveních stanovila, že od 1. ledna 2004 může v hlavním líčení a veřejném zasedání provádět protokolaci jen vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník s využitím zvukového záznamu. Do této doby zákon připouštěl obě možnosti protokolace, tedy nejen nahrávání, ale i zapisovatele, kterému předseda senátu protokol diktuje. Podle řady připomínek z praxe je ale metoda zpracování protokolu na základě zvukového záznamu vhodná především u jednoduchých, skutkově a právně nenáročných věcí. U některých obsáhlých a velmi složitých věcí řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně však s touto protokolací nastávají problémy, které by mohly podle mínění řady soudců zkomplikovat a prodloužit celé řízení. Zvukové záznamy musí po večerech opisovat vyšší soudní úředník prakticky doslova, protože předpoklad, že tam zanese pouze podstatný obsah, je ve skutečnosti nenaplnitelný. Soudce se potom musí probírat horami papírů navíc. Stále se také nedaří naplnit stavy soudního personálu.
Dnes předkládaná novela nebo její návrh mění celou pasáž trestního řádu, která se této protokolace týká. Podle nového znění § 55b odstavec 2 se protokol nediktuje, "je-li jako zapisovatel přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, ale samostatně jej podle zvukového záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník". Podle tohoto znění návrhu se ale lze domnívat, že novela zákona znovu připouští možnost, aby si soudce sám vybral, zda chce protokol diktovat přímo během hlavního líčení, nebo zda jej nechá pořídit vyšším soudním úředníkem nebo protokolujícím úředníkem po jeho skončení. Přestože takový výklad lze z návrhu odvodit, domnívám se, že v průběhu projednávání ve výboru bychom měli tuto možnost dát do zákona zcela jednoznačným způsobem, který nepřipustí výkladové nejasnosti a spory, které v tuto chvíli v tom znění cítím.
Druhá moje připomínka k návrhu se týká nové kompetence veřejného ochránce práv, kterou by se měla stát možnost podávat stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Předložený návrh v této věci reaguje na nález Ústavního soudu, který ponechal ministrovi spravedlnosti možnost podávat stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného pouze z tzv. akademických důvodů. V tuto chvíli nechci polemizovat s názorem, že za těchto okolností nemá smysl tuto kompetenci ministru spravedlnosti vůbec ponechávat, ale rozhodně se stavím proti tomu, aby veřejný ochránce práv získal možnost tímto způsobem do soudní moci zasahovat. Mám dokonce pochybnosti, zda takový nápad je vůbec v souladu s Ústavou České republiky, protože jedním ze základních atributů ombudsmana je právě to, že stojí mimo soudní soustavu. Pokud bychom tuto bariéru prolomili, znamenalo by to mimo jiné zásadní posun smyslu celého úřadu ombudsmana a v neposlední řadě obrovský nárůst jeho agendy, a to v odlišné oblasti působení.
Já návrh zákona doporučuji postoupit do druhého čtení, doporučuji přikázat jej ústavně právnímu výboru k projednání a k nutným úpravám, ale současně si dovoluji navrhnout zkrátit lhůtu na projednání ve výboru o 36 dní.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Pospíšil, poté paní poslankyně Marie Rusová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych několika poznámkami okomentoval předložený návrh novely trestního řádu.
Má první poznámka se bude týkat koncepčního pohledu na trestněprávní kodifikaci, resp. na kodifikaci trestněprávního procesu. V důvodové zprávě předloženého návrhu se píše, že důvodem pro předložení tohoto návrhu jsou dvě věci. Za prvé - reakce na komunitární právo, konkrétně na dvě směrnice. Dále pak reakce na podněty z právnické praxe, konkrétně ze strany orgánů činných v trestním řízení, reakce na poslední rozsáhlou novelu trestního řádu.
Já však musím říci, že oba důvody považuji pouze za částečně vyčerpané a že novela neřeší kompletně oba tyto problémy. U práva Evropské unie je nutné říci, že důvodová zpráva sama píše, že tato novela nevyčerpává veškeré povinnosti a požadavky, které na nás klade právo Evropské unie, a že v nejbližší době lze předpokládat další novelu trestního řádu, která dál bude inkorporovat závazky, které jsme přijali v rámci našeho budoucího členství v rámci Evropské unie. Domnívám se, že takovýto postup není přijatelný. Nelze podle mého názoru postupovat takzvanou salámovou metodou, to znamená, že předložím jednu novelu trestního řádu a automaticky v důvodové zprávě píši, že v nejbližší době předložím další novelu trestního řádu.
***