(11.50 hodin)
(pokračuje Plachý)
Dámy a pánové, jako zpravodaj k tomuto tisku považuji za svou povinnost opakovaně připomenout sněmovně, že při projednávání zprávy o podpoře malého a středního podnikání ze státního rozpočtu v České republice již v roce 1999 přijala doprovodné usnesení, ve kterém
1. žádá vládu ČR, aby se zabývala platební morálkou podnikatelských subjektů se státní účastí, která má negativný dopad na malé a střední podnikatele,
2. žádá vládu ČR, aby ve spolupráci s Hospodářskou komorou připravila novelu zákona o Hospodářské komoře, která by posílila význam této komory pro podporu malého a středního podnikání,
3. žádá vládu ČR, aby příští zpráva byla zpracována zvlášť za nezemědělský sektor a zvlášť za zemědělský sektor.
Dále připomenu, že při projednávání zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2000 sněmovna konstatovala, že vláda ČR ve zprávě nesdělila, jak hodlá či nehodlá naplnit usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávě za rok 1999, směřující ke zlepšení platební morálky podnikatelských subjektů se státní účastí.
Dámy a pánové, bohužel musím smutně konstatovat, že vláda ani tři roky po přijetí doprovodného usnesení nerespektuje žádost sněmovny.
K vlastní problematice malého a středního podnikání se vyjádřím v obecné rozpravě, do které se tímto hlásím. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Plachému. Mohu zahájit všeobecnou rozpravu, do níž mám jednu přihlášku, a to právě pana poslance Plachého. Prosím, aby se opět ujal slova.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, podle § 9 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, účinného od 1. ledna letošního roku, vláda předkládá Poslanecké sněmovně jedenkrát ročně zprávu o vývoji malého a středního podnikání včetně vyhodnocení účinnosti podpor a hospodárnosti využívání prostředků státního rozpočtu podle tohoto zákona a záměr na další zdokonalení účinnosti podpor. Předložená zpráva je bohužel zpracována tradičním způsobem a nerespektuje svou strukturou a obsahem požadavky nového zákona. Vývoj malého a středního podnikání v loňském roce je znázorněn pouze v pěti grafech na konci přílohy č. 1, a to bez jakéhokoli komentáře. Přitom vývoj malého a středního podnikání by měl být nepochybně hlavním obsahem zprávy. Různé druhy podpor malého a středního podnikání a vyhodnocení jejich účinnosti je zpracováno dobře a sluší se za tuto práci Ministerstvu průmyslu a obchodu poděkovat. Bohužel poslední požadavek zákona, to je záměr na další zdokonalení účinnosti podpor, v projednávané zprávě zcela chybí.
Je tedy nezbytné, aby si Ministerstvo průmyslu a obchodu uvědomilo, že od 1. ledna letošního roku skutečně platí nový zákon s novými požadavky na strukturu a obsah této zprávy a přizpůsobilo těmto požadavkům když už ne letošní zprávu, tak příští. Jednoduše nestačí vytáhnout z počítače loňský text a trochu jej zaktualizovat.
Dámy a pánové, dovolte, abych se věnoval nejprve hodnocení vývoje malého a středního podnikání v loňském roce tak, jak to vyžaduje platný zákon.
Z předložených grafů je zřejmé, že vývoj malého a středního podnikání, a to nejen v roce 2002, nelze hodnotit jako dobrý. Tento vývoj je poznamenán především stagnací investic malého a středního podnikání v letech 1999 až 2002 a při promítnutí inflace za uvedené období dokonce jejich poklesem. V důsledku toho došlo poprvé od roku 1997 k meziročnímu poklesu exportu malého a středního podnikání při současném rozevírání nůžek mezi dovozem a vývozem. Je zřejmé, že lze nepochybně hovořit o poklesu konkurenceschopnosti malého a středního podnikání v České republice. To je situace alarmující, bohužel ve zprávě o tomto vývoji nenalezneme ani slovo.
Zpráva se samozřejmě nezmiňuje ani o řešení této velmi negativní situace. Přitom musí být každému jasné, že stávající systém podpor malého a středního podnikání tuto situaci není schopen vyřešit. Příčiny poklesu investic jsou totiž hlubší. Je to především nedostatek vlastního kapitálu a neustále obtížná dostupnost bankovních úvěrů. Díky tomu, že tato vláda přímo astronomickou rychlostí zadlužuje stát, jsou volné bankovní kapitálové zdroje investovány bankami nikoli do výrobních podniků, ale raději do nerizikových státních dluhopisů. Bohužel, stát takto odčerpané prostředky z kapitálového trhu především projídá a jen minimum pouští do investic.
Malé a střední podnikání nám tak jako velmi citlivý indikátor růstu nebo poklesu ekonomiky vztyčuje varovný prst.
Bohužel, v dalších letech nelze očekávat zásadní obrat k lepšímu. Špidlova restriktivní reforma veřejných financí zatěžuje malé a střední podnikání v České republice řadou dalších břemen, jako je přechod na podvojné účetnictví a nárůst nákladů s tím spojených, dodanění zásob v důsledku přechodu na podvojné účetnictví, podstatný nárůst zdravotního a sociálního pojištění, podstatné zvýšení minimální mzdy, zavedení minimální daně z příjmů bez ohledu na zisk či ztrátu, skokové navýšení spotřební daně z nafty, registrační pokladny, prokazování původu majetku a další hity z kuchyně sociální demokracie.
V následujícím období lze očekávat nejen pokles investic a konkurenceschopnosti malého a středního podnikání, a to zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, ale bohužel lze očekávat i pád celé řady firem. Proto hospodářský výbor požádal Ministerstvo financí České republiky a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky o vyhodnocení dopadů reformních daňových zákonů na malé a střední podnikatele a uspořádal k této tematice seminář. Bohužel, ze zprávy zpracované Ministerstvem financí jsme se toho příliš nedozvěděli. V této zprávě chybělo komplexní posouzení všech chystaných dopadů na průměrnou malou a střední firmu se zapracováním těchto dopadů do ekonomiky firmy a samozřejmě chyběl kvalifikovaný odhad počtu firem, které Špidlovu reformu nepřežijí.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že v této vládě po odchodu exministra Rusnoka není jediný ekonom, obrat k lepšímu v sektoru malého a středního podnikání v České republice nelze v dohledné době reálně očekávat. Celkový nárůst složené daňové kvóty zatlumí celou ekonomiku a těžce dolehne především na sektor malého a středního podnikání. Časy budou zlé. Nejhorší však je, že ani nevíme, jak hodně budou zlé.
Nyní bych se zaměřil na část zprávy věnované podpoře malého a středního podnikání. Tato část zprávy je ostatně jako každoročně poznamenána absencí podpor malého a středního podnikání poskytovaných Ministerstvem zemědělství ČR, ačkoli sněmovna o to žádala vládu již v roce 1999.
***