(9.50 hodin)
(pokračuje Rafaj)
Musíme se na věc podívat z hlediska faktického majetku. Tento majetek je vlastně dnes už nenahraditelný, protože zbudovat obdobná letiště za současné legislativy, za současných podmínek, je prakticky nemožné, takže tato letiště jsou opravdu dnes už víceméně nenahraditelným majetkem.
Problém převodu je třeba rozdělit asi při tom posuzování na dvě věci, a to na věc věcnou a věc legislativní. V problematice věcné musím konstatovat, že opravdu regionální letiště zajišťují rozvoj daného regionu, a je možné přistoupit na argumentaci, že kraje nebo ty regiony se o tato letiště budou starat lépe, budou mít podstatně větší zájem na rozvoji těchto letišť a budou podstatně více usilovat o to, aby tato letiště byla využívána a funkční.
Ze stránky legislativní a principiální musím říci, že postupovat při převedení majetku novelizací zákona 157/2000 není moc čisté a já bych řekl, že spíš by se tímto způsobem nemělo jít. Nemělo by se tak jít, protože tento zákon vlastně už ztratil svoji vypovídající schopnost. Zákon byl využit tím, že provedl převod veškerého majetku, tak jak v něm bylo uvedeno, a to bylo k 1. 1. 2002. Zákon se stal neúčinným, mrtvým - a my ho znovu oživujeme a novelizujeme to. Je to dosti podivný princip a myslím, že tímto směrem bychom se v legislativě ubírat neměli.
Další princip, nad kterým bychom se myslím měli zamyslet, je ten, že kraj má zákonodárnou iniciativu a jako zákonodárce nám tady předkládá novelu zákona, řekněme zákon, který skrajuje majetek někoho jiného. Jestli je to soukromá osoba, nebo stát, to není důležité. Je to o tom, že někdo, kdo má legislativní možnost, chce vydat zákon, aby se dostal k majetku někoho jiného, a ještě bez souhlasu daného, což si myslím, že je hodně špatné a že to tady už asi takto bylo.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Petru Rafajovi a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky. Hlásí se pan poslanec Patočka. (K řečnickému pultu přichází poslanec Doležal.)
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem poslaneckého klubu ODS vám zjednodušil práci a překvapil vás, a to abych podal veto na projednávání podle § 90. Já vám to předám.
Dovolte mi, abych uvedl postoj poslaneckého klubu ODS k tomuto návrhu. My se domníváme, že určitě se objevily v tomto návrhu legislativní problémy, možná i věcné problémy. Na druhé straně se domníváme, že to je otázka, která se projednává již více než rok. Zamítnout nebo neprojednávat ji nadále by bylo velice špatné, proto se domníváme, že bude vhodné navrhnout projednávání klasickým způsobem, to znamená propustit do druhého čtení a najít ve výborech řešení, které by bylo schůdné jak pro Ministerstvo dopravy a vládu, tak pro kraje. Myslím, že když se tři kraje shodly na jedné novele zákona, proč bychom je neměli podpořit a nezkusit najít řešení.
Proto si dovoluji vás požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Zároveň bych navrhl zkrácení lhůty o 30 dnů.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Doufám, že zpravodaj registruje tento návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů. Pan poslanec Beneš se už nehlásí. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Prosím pana poslance Schlinga.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych se také vyjádřit k tomuto návrhu, nejdříve k věcné podstatě, tj. k převodu regionálních letišť do vlastnictví krajů.
Tato záležitost je opravdu řešena relativně dlouho, je řešena v souvislosti se záměrem transformovat Českou správu letišť, státní podnik, na akciovou společnost. Postupem času byla posouzena celá řada variant, jakým způsobem to provést. V poslední době se příslušné orgány přiklonily k názoru, že nejvhodnější postup je postup podle zákona č. 92 o velké privatizaci. Ale ve všech variantách, které byly posuzovány, i v té poslední, se ukazuje, že problémem jsou právě regionální letiště, a bylo dosaženo vcelku všeobecné shody na tom, že regionální letiště mohou být převedena do vlastnictví krajů, že není nutné, aby Česká správa letišť, ať už v jakékoli právní formě, vlastnila regionální letiště - přestože v tomto případě, když říkáme regionální letiště, nejde o jakákoliv regionální letiště, ale o tři veřejná mezinárodní letiště podle leteckého zákona: o letiště Ostrava-Mošnov, Brno-Tuřany a Karlovy Vary.
Dále bych chtěl říci, že převod letiště do vlastnictví krajů má poměrně složité souvislosti, vyplývající z mezinárodních závazků České republiky, která je vázána mezinárodními smlouvami o tom, jak musí zajišťovat bezpečnost leteckého provozu a vůbec provoz letišť. Ne každá organizace může být provozovatelem letiště a v souvislosti s provozem je třeba také dostatečně zajistit a zaručit bezporuchový a plynulý provoz na těchto letištích.
Dále podotýkám, že jedno z letišť je už nyní dlouhodobě pronajato soukromé firmě. Je to letiště Brno-Tuřany, kde je už realizován jakýsi POT (?) projekt.
Jestli tato tematika vzbuzuje ve sněmovně nějaké vášně… (Velký hluk v sále.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím poslance, aby v tom případě ovládli a zmírnili své vzrušení, pokud má pan poslanec Schling pravdu, uklidnili se a poslouchali, co nám chce pan poslanec Schling sdělit. Děkuji vám, že nepovedete jednání v této sněmovně, ale někde v prostorách kolem. Opravdu na vás apeluji, aby tady byl natolik klid, aby se zde dalo jednat.
Prosím, pane poslanče, pokračujte.
Poslanec Jaromír Schling: Protože jednání o převodu letišť do vlastnictví krajů se vedou poměrně dlouho, opravdu jsme se dostali do určité časové tísně, která vznikla tím, že v příštím roce, myslím že posledního března, je termín na podání projektu na získání prostředků z fondů Evropské unie, které by umožnily další rozvoj těchto regionálních letišť. Není to sice termín jediný, poslední, konečný, ale nepochybně nepodání projektů by znamenalo časovou ztrátu, prodlevu v rozvoji regionálních letišť, a proto je zájem, aby tato záležitost byla vyřešena relativně rychle.
Ale ani tento důvod, domnívám se, nás neopravňuje k tomu, abychom dále projednávali návrh tak nekvalitně zpracovaný. Bohužel, velmi nekvalitně zpracovaný. Tento návrh je vlastně nerealizovatelný, protože velmi chybně specifikuje majetek, který má být převáděn. Není tam uvedeno, že by se převáděla část státního podniku, ale státní podnik jeden, druhý, třetí. Tento návrh neřeší převod práv a závazků, které nepochybně s tímto majetkem souvisí. Dále tento návrh postrádá vztah k zákonu o civilním letectví, kde je uvedena řada věcí, které budou muset být respektovány i ve chvíli, kdy regionální letiště přejdou do majetku krajů.
***