(17.00 hodin)
(pokračuje Schling)

Ale z důvodů nejrůznějších průtahů, které způsobují někdy chybně fungující úřady, jindy ekologičtí aktivisté, jindy Ministerstvo životního prostředí, je situace taková, že tento kus polní cesty mezi státní hranicí a Ústím nad Labem ještě stále existuje.

Jenom pro zajímavost, jaký význam ekonomický to může mít pro naše výrobce, pro naše exportéry. Jestliže nějakou velkou součást investičního celku, nějaký velký výrobek, který je obtížné přepravovat, naloží v Mělníce na loď a dovezou ho do Hamburku, tak náklady na přepravu jsou přibližně deset tisíc eur. Pokud z jakéhokoliv důvodu plavba není možná a výrobek se musí naložit na nějaký tahač a vézt ho po silnici, protože jeho velikost neumožňuje přepravu po železnici, tak náklady na takovou přepravu jsou desetkrát větší, jsou přibližně sto tisíc eur. Myslíte si, že odběratel zohlední v ceně tyto náklady na přepravu? Samozřejmě že ne. Ty jdou k tíži zisku našeho výrobce a exportéra. Takovýmto způsobem vyřazujeme vůbec z možnosti konkurovat úspěšně jiným výrobcům naše výrobce kotlů, turbín a mlýnů a mnoha jiných velkých výrobků.

Obdobně to platí pro naše loděnice. České loděnice jsou schopny získat celou řadu objednávek, které bohužel musí odmítat, protože na plochách, které slouží k výrobě lodí, leží dokončené lodě, které nemohou spustit na vodu a odvézt do Hamburku. Protože je nemohou spustit na vodu, nemohou zahajovat stavbu dalších lodí. Rejdaři, kteří už několik měsíců nemohou provozovat dopravu, přicházejí nejen o zisky, ale přicházejí doslova o možnost existence. Těch několik desítek kilometrů polní cesty uprostřed dálnice likviduje nejméně dvě odvětví v této republice - likviduje vodní dopravu a likviduje výboru lodí.

Abychom pomohli odstranit tuto anomálii na vodní cestě, která existuje stovky let, je třeba usnadnit řízení, které povede k zahájení stavby. Proto mi dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh poměrně stručný, který by měl napomoci odstranit tuto situaci. Navrhuji, aby za ustanovení § 3 se vložil nový § 3a, který zní:

Rozvoj a modernizace vodní cesty, která je součástí sítě vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, odkaz 1a, což je Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), je ve veřejném zájmu. Pokud tato vodní cesta leží ve zvláště chráněném území, na činnosti související s jejím rozvojem a modernizací se zákazy stanovené podle zvláštního právního předpisu, odkaz 1b, což je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevztahují.

Tolik pozměňovací návrh. Dovolte mi na závěr jenom jako perličku vám sdělit, že na nejrůznější ekologické posudky, na posuzování vlivu těchto dvou jezů na životní prostředí, bylo vynaloženo sto milionů korun. Těch sto milionů korun nešlo z kapitoly Ministerstva životního prostředí, ale z prostředků nejrůznějších investorů, ať už to bylo ředitelství vodních cest, ať to bylo přímo Ministerstvo dopravy. Ale prostě převážně z veřejných prostředků a zčásti i prostředků soukromých firem - znovu zdůrazňuji - se zbytečně vynaložilo sto milionů korun, a stavba ještě nebyla zahájena.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tolik pan poslanec a zároveň zpravodaj Schling. Nyní do podrobné rozpravy se přihlásil také poslanec Josef Vícha, takže ho žádám, aby přednesl svůj návrh.

 

Poslanec Josef Vícha: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, podávám krátký pozměňovací návrh, a to v § 3 odst. 4 písmeno b) zákona č. 114/1995 Sb. vypustit číslování bodu 1 a vypustit i celý bod 2.

Odůvodnění. Jde o vypuštění nepravdivého a zavádějícího konstatování, že úsek vodního toku Vltavy od Českých Budějovic do Třebenic je vodní cestou využívanou pro plavidla do nosnosti 300 tun, protože zde chybí nezbytná zařízení k překonávání přehradních hrází. Nejde a nemůže jí tedy o použitelnou, tím méně o skutečně využívanou vodní cestu, tím méně o vodní cestu významnou a využívanou.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Je ještě někdo další, kdo chce přednést návrh v podrobné rozpravě? Není-li tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Ptám se, jestli ministr nebo předkladatel má ještě něco na závěr. Pokud ne, nebyl podán žádný návrh na hlasování a já mohu ukončit druhé čtení návrhu tohoto zákona. Děkuji předkladateli i zpravodaji. Opouštíme tedy bod 38.

Dalším bodem dnešního programu je bod č. 24. Než ho zahájím, tak mi dovolte, abych dal slovo panu poslanci Němcovi, který má procedurální návrh.

 

Poslanec Oldřich Němec: Vážený pane předsedo, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych přednesl jeden procedurální návrh. Dnes, 22. 10. 2003, Poslanecká sněmovna schválila odpoledne procedurální návrh na zařazení některých čtení na den 23. 10. 2003, u kterých uplynula lhůta. Mezi zařazenými body je i bod 129, to je třetí čtení tisku 303 zákona o pojistné smlouvě. V tisku 309, novela zákona o pojišťovnictví, je nově navržen a zřízen jako orgán dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, dále jen úřad. Rozpočtový výbor však přijal usnesení, tisk 309/2, kterým doporučuje ponechat stávající úpravu, to je nezřizovat úřad, ale ponechat výkon státního dozoru v této oblasti na Ministerstvu financí. Ostatní tisky upravující oblast pojišťovnictví či penzijní připojištění, a to tisky 303, 304, 305 a 306, vycházejí z tisku 309, neboť v této verzi obsahuje jako orgán dozoru úřad. Ve verzi jednotlivých usnesení rozpočtového výboru k uvedeným tiskům je navržen jako orgán dozoru Ministerstvo financí.

Je třeba, aby bylo všem uvedeným tiskům předřazeno nejprve čtení tisku 309, to je bod 130 schváleného programu Poslanecké sněmovny, a teprve poté mohou následovat třetí čtení tisků 303, 304, 305 a 306. Poslanecká sněmovna musí schválit nejdříve tisk 309, zda bude zřízen nový úřad, nebo zda bude výkon státní správy ponechán Ministerstvu financí. Teprve na základě schválené konkrétní úpravy může být hlasováno o dalších souvisejících tiscích, které by měly úpravu s tiskem 309 sjednotit.

Z výše uvedených důvodů doporučuji tento procedurální návrh - aby před schválené zařazení bodu 129, to znamená třetí čtení návrhu zákona o pojistné smlouvě, tisk 303, byl předřazen bod 130, to znamená třetí čtení návrhu zákona o pojišťovnictví, tisk 309.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP