(21.50 hodin)
(pokračuje Páralová)
Pracovní právo je obcházeno, ztrácí autoritu, zákoník práce po novele z roku 2000 je zákoníkem nepráce a brání svobodné dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V zákoně o zaměstnanosti je zakázán tzv. švarcsystém, což brání rozvoji malých firem. Takovýto zákaz nikde ve světě neznají. V zákoně o mzdě jsou opět ve světě nevídané mzdové tarify pro nestátní sféru. Ústavní soud dal za pravdu 50 poslancům ODS a potvrdil, že konání současného premiéra při podepisování tisíců vyšších kolektivních smluv bylo neústavní. Ústavní soud zrušil i jeden z paragrafů zákona o platební neschopnosti zaměstnavatele, opět z dílny současného premiéra.
Pan premiér dnes hovořil o tom, spíše vyprávěl pohádku o tom, jak zavede jeho vláda v naší zemi švédský důchodový systém. To, co nám zatím vláda předvádí, tzv. NDC důchodový systém, ten má mírně řečeno ke švédskému důchodovému modelu poměrně daleko a tvrdit, že to je švédský systém, je opět mírně řečeno neseriózní. Systém NDC znamená v překladu virtuální, zdánlivý, fiktivní. Tento systém, tak jak jej popisuje zahraniční literatura, znamená skryté snížení budoucích důchodů a je doporučován politikům, kteří jsou slabí, je doporučován slabým vládám, je doporučován těm, kteří se neumějí postavit před občany a říci jim pravdu, nalít jim čistého vína. Jestliže nám tato vláda bude vládnout dál, budou i naše důchody virtuální neboli fiktivní, protože na ně prostě nebude.
Milé kolegyně, milí kolegové, česká vláda mj. i souborem opatření, která nám předložila, kope hrob budoucí konkurenceschopnosti a prosperitě České republiky. Při kopání hrobu vládě vadili sýčkové-ekonomové, a proto je pan premiér z vlády zapudil. Pan premiér tvrdí, že krátkozraká opatření, kterým říká reforma, jsou nutná pro dlouhodobou udržitelnost sociálního státu. Co ale znamená sociální stát podle pana premiéra? Dlouhodobou udržitelnost jeho vlády za každou cenu? Bůh ochraňuj Českou republiku.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Další podněty do naší rozpravy přinese pan poslanec Miloslav Ransdorf, připraví se pan poslanec Marian Bielesz.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, v tuto pozdní chvíli bych přece jen chtěl učinit několik poznámek k této diskusi a také korigovat některé omyly, které se nakupily v této rozpravě.
Především kolega Rouček zde hovořil cosi o tom, že KSČM je jakýmsi přívěskem ODS, a jako příklad uváděl volbu prezidenta Klause. Dámy a pánové, jestli někdo dostal Václava Klause na Pražský hrad, tak je to sociálně demokratická strana, která nám předkládala kandidáty, kteří byli neprůchodní. My jsme to nebyli, kdo zařízl dva sociálně demokratické kandidáty. A pokud jde o posledního kandidáta Jana Sokola, copak někdo mohl předpokládat vážně, že bychom ho mohli volit, když jsme o něm věděli, jaké názory zastává? Když na našem klubu, když tam byl, řekl na adresu svého výroku o tom, že komunisté a republikáni nejsou politické strany, ale jakési nahodilé shluky osob, které jsou neodpovědné a pijí, a když byl požádán, aby svůj výrok komentoval, řekl koneckonců, že si za tím stojí a že bude sledovat, jak se vyvíjíme směrem k demokracii a podle toho se k nám bude chovat. Pro takového kandidáta jsme měli hlasovat? Argumentovalo se nám, že byl tolerantní a vstřícný ve věci lustračního zákona. Ano, měl krásný projev, ale pak pro ten zákon hlasoval. Václav Klaus žádný krásný projev nepronesl, ale odešel ze sálu, aby pro tuto ostudu českého práva hlasovat nemusel. Myslím si, dámy a pánové, jestli chcete být poctiví, tak si zameťte před vlastním prahem, pokud jde o to, kdo dostal Václava Klause na Pražský hrad. Hlavním architektem této cesty na Hrad je Vladimír Špidla.
My máme svou vlastní politiku a svou vlastní představu nezávislou na ODS a nikdo nebude KSČM barvit na modro. Chceme říci, že my nechceme mimořádné volby. My chceme novou konfiguraci politických sil, která by odpovídala výsledkům voleb v roce 2002, tak aby se dělala důsledná levicová politika v zájmu lidí této země. (Potlesk poslanců KSČM.) My bráníme rozum a lidskou důstojnost, a protože reforma veřejných financí je jak proti ekonomickému rozumu, tak proti lidské důstojnosti, jsme proti ní.
Chtěl bych říci, že my na rozdíl od některých lidí v této sněmovně, kteří příliš často vrhají různá silná slova, nejsme političtí diletanti. Věnujeme se politice profesionálně, s odpovědností, a dobu politické konfrontace si vybereme sami, nenecháme si vnucovat, kdy přijde. A chcete-li to slyšet úplně, řeknu vám, že se můžeme řídit myšlenkou mistra Suna z knihy O umění válečném, že největší umění vojevůdce, potažmo politika, je přemoci protivníka jeho vlastníma rukama. Čili pánové z koalice, dámy z koalice, máte volný prostor. My nechceme přivést Mirka Topolánka a jeho partu k moci, a to z toho prostého důvodu, že si myslíme, že jeho tým je ještě méně kompetentní než současná vládní sestava. Myslíme si, že Mirek Topolánek by byl v roli premiéra asi podobně úspěšný jako sněhulák v tropech. (Pobavení v sále.) Oproti Vladimíru Špidlovi je to podstatný rozdíl - on je úspěšný asi jako sněhulák v subtropech. (Smích.)
Chtěl bych říci, že když požadujeme změnu vládní politiky tak, aby odpovídala výsledkům voleb v roce 2002, ilustroval bych to, protože je to asi těžký úkol, na historické příhodě - pan premiér je historik, tak tomu porozumí - z dob rakousko-uherského mocnářství, vlastně tehdy rakouského mocnářství, příhodě, která velmi připomíná naše časy. Umíral mocnář František I., jehož zásadou bylo klidnými věcmi nehýbat.
***