(20.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já to říkám teď proto, protože se nemohu smířit s tím, že jsem toto řekl a že to neplatí. A já nevím nic o tom, že by vláda odmítla vést tuto rozpravu.
Já vás ujišťuji, že mezivládní konference začíná, pokud vím, 4. října, neskončí určitě dřív než koncem roku, ale jsem si jist, že tato sněmovna se tím bude zabývat rozhodně dřív, než mezivládní konference o těchto věcech rozhodne. To znamená, diskusi tady povedeme. Nesouhlasím s tvrzením, že tohle je vyřízené, že to vláda odmítla. To pravda není, a slyším, že se to pořád opakuje.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jan Zahradil, poté vystoupí předseda poslaneckého klubu US-DEU pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, paní předsedající. Panu kolegovi Zaorálkovi stejně jako všem v této sněmovně, kdo neztratili od úterý paměť, je přece známo, že to byla tato sněmovna, která odmítla zařadit jmenovaný bod na pořad jednání této schůze hlasy poslanců vládní koalice.
Já bych chtěl vaším prostřednictvím, paní předsedající, sdělit panu kolegovi Zaorálkovi, že debata o pozici vlády po 4. říjnu tohoto roku, kdy začne mezivládní konference, je nezajímavá. My chceme vědět před 4. říjnem, s čím vláda na mezivládní konferenci jede, a po ukončení mezivládní konference chceme vědět, co odtamtud vláda přivezla a jestli byla úspěšná, nebo neúspěšná v tom, co tam chtěla, nebo nechtěla prosadit. To je asi ten rozdíl, který je mezi námi v tom, jak my chápeme debatu o pozici vlády ve vztahu k mezivládní konferenci.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má předseda Poslanecké sněmovny pan Luboš Zaorálek.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Rád bych vyjádřil takový názor, že já jsem přesvědčen, že tomu není tak, že by vláda 4. října odjela do Říma a pak jsme ji neviděli, dokud mezivládní konference neskončí. Opakuji, není to vláda, řekl jsem, není to vláda, která odmítla rozpravu. Minimálně potvrzujete, že to bylo rozhodnutí sněmovny, která musela omezit program na zhruba 42 bodů, takže pouze opakujete to, co jsem řekl já. Není pravda, že vláda odmítla tuto rozpravu. My sami jsme se rozhodli, že projednáme těchto 42 bodů, a já tvrdím, že rozprava se bude konat v době, kdy bude ještě aktuální.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda poslaneckého klubu US-DEU pan Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem byl zpočátku velmi zvědav na to, jak zástupce předkladatelů odůvodní návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Zvědavost mě úplně neopustila, protože debata, která probíhá, je klasickou debatou nad zprávou o plnění programového prohlášení vlády. Žádný argument ke svržení vlády nezazněl, vláda neuvrhla zemi do žádné krize, vláda nevyhlásila nikomu nedovolenou válku, vláda zkrátka neudělala nic, kvůli čemu by měla být svržena.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vás prosím o klid.
Poslanec Karel Kühnl: Takže jediná teze, která se v odůvodnění objevila, byla velmi jednoduchá. Byla to teze "tato vláda škodí zemi", odůvodněná dvěma body. Body byly: vláda škodí zemi v oblasti veřejných financí a vláda škodí zemi v oblasti evropské politiky. No tak se na to tedy podívejme.
Deficity, se kterými se současná vláda musí potýkat, jsou založeny v hluboké minulosti, a dámy a pánové, byly katapultovány za vlády minulé, za niž právě ODS nesla plnou odpovědnost. Tato vláda, nová vláda, vláda Vladimíra Špidly, poprvé v dějinách samostatné České republiky obrátila trend, poprvé navrhla takovou reformu veřejných financí, která povede k tomu, že deficit veřejných rozpočtů se bude snižovat, a nikoliv zvyšovat. Tím tato vláda škodí zemi podle ODS.
Evropa. V oblasti evropské politiky zástupce navrhovatelů zmínil zejména podmínky přístupové smlouvy vyjednané v oblasti zemědělství a v oblasti některých částí daňového systému. Jistěže si zejména v oblasti zemědělství všichni nejenom v naší zemi, ale také v dalších devíti zemích dovedeme představit lepší podmínky. Skutečností je, že podmínky, které vyjednala tato naše vláda, vyjednalo také devět jiných vlád devíti dalších evropských zemí. Dámy a pánové, jsou to vlády pravicové, vlády levicové, jsou to vlády středové, jsou to vlády většinové, vlády menšinové. Všech těchto deset hloupých a svým zemím škodících vlád nemá zřejmě právo na existenci. Je docela dobře možné, že v Evropě máme opravdu deset vlád naplněných hlupáky a škůdci a jednu geniální politickou stranu. Je také docela dobře možné, že to je zcela naopak.
Tato vláda, dámy a pánové, dokázala přesvědčit občany naší země, že vstup do Evropské unie, tak jak byl vyjednán, je cestou k rovnoprávnému členství v Evropské unii a k budoucí prosperitě České republiky, a přesvědčila o tom navzdory všem sýčkům z ODS a z KSČM včetně sýce nejvyššího.
K tezi ODS, že vláda škodí zemi, se okamžitě připojili komunisté. Ti komunisté, o nichž všichni víme, že svou zemi nikdy nepoškodili, jejichž velebitelský, přímo historický přínos pro naši zemi je notoricky známý, přičemž zmíněnými notoriky tady jsou zřejmě oni sami a v této chvíli snad i poslanci ODS. Na co to ukazuje? Ukazuje to pouze na to, že mezi těmito dvěma stranami v této chvíli existuje společná základna pro trvalou snahu svrhnout vládu, pro trvalou snahu uvrhnout zemi do jakéhosi stavu bezvládí, jakkoliv bych žádnou z těchto stran nepodezíral ze vzájemných sympatií. Zájmy jsou holt zájmy a ty mají v této chvíli ODS a KSČM shodné. A jaké jsou to zájmy, dámy a pánové? Nejsou vysloveny přímo, ale nepřímo lze na ně usuzovat právě z obsahu odůvodnění tohoto návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.
Jaká je to vláda, které má být vyslovena nedůvěra, s jakými cíli nastoupila? Nastoupila se třemi základními cíli. Za prvé přesvědčit občany o tom, že členství v Evropské unii je pro nás výhodné, za druhé odvrátit krizi veřejných financí, a to jejich systémovou reformou, a za třetí bojovat proti korupci, zejména proti korupčnímu prostředí. A světe, div se, ve všech těchto třech bodech se vláda ukázala vládou akceschopnou, a dokonce úspěšnou, a to již po jednom roku svojí činnosti. Právě to, jak se zdá, je solí v očích celé opozice, je jí solí v očích, že vláda zajistila členství v Evropské unii, a tím i bezpečnou a ekonomicky zajištěnou budoucnost českého státu, je jí solí v očích, že vláda předložila, a nepochybuji, že prosadí, nápravu veřejných financí, která odvrátí krizi spoluzpůsobenou právě ODS. A konečně opozici je nepochybně, jak je vidět, solí v očích to, že vláda úspěšně zasáhla na citlivých místech bratrstva, která vytvářela a vytvářejí prostor pro korupci, ať již v oblasti veřejných zakázek, nebo třeba v té oblasti, která nás všechny stála deset arbitrážních miliard. Společným zájmem ODS a KSČM je nedat vládě za žádnou cenu prostor k tomu, aby prokázala i nadále svoji akceschopnost, aby ve všech těchto třech bodech dovedla svůj program až do konce. Nemá jí být dopřán čas k dalším krokům.
Co to znamená? Co tedy tímto návrhem opoziční strany, tedy především ODS, která ho podala, sledují? Můžeme si myslet, že tím sledují, že má být znovu zpochybněn smysl našeho členství v EU, snad proboha dokonce zvráceno to ohromné lidové vótum z referenda. Můžeme si myslet, že má být zastavena probíhající reforma veřejných financí, vyvolána politická finanční krize s cílem, aby obě tyto strany potom mohly lovit hlasy v takto zkalených vodách, a konečně si můžeme myslet, že smyslem tohoto návrhu je ochránit bratrstva vyrostlá v korupčním prostředí, znovu otevřít korupční prostor, který vláda právě uzavírá.
Pokud toto jsou společné zájmy opozice, pak konstatuji, že to v žádném případě nejsou zájmy deseti milionů občanů a že poslanci z poslaneckého klubu US-DEU v žádném případě pro tento návrh hlasovat nebudou.
***