(19.10 hodin)
(pokračuje Exner)
Byly ustaveny vědecké výbory pro bezpečnost potravin, vznikl národní výbor programu INTERREG III B, zaměřený na oblast územního plánování. Nově máme radu vlády pro udržitelný rozvoj. Pracuje pracovní skupina pro spolupráci s Mezinárodní organizací práce. Vznikla rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů. Máme také v armádě plán zřízení velitelství specializovaných sil. Dále vznikla komise pro boj s extremismem a xenofobií. Připravuje se orgán pro koordinační model zpravodajských služeb v České republice. Má nové místo meziresortní komise Úřadu vlády České republiky pro naplňování cílů lisabonské strategie. No a koneckonců v souvislosti s potřebou překladů evropských norem vzniklo centrum pro překlady evropských předpisů. Jaký je v této oblasti potom výsledek?
Ve druhém čtvrtletí roku 2003 proti druhému čtvrtletí roku 2002 v podnikatelské sféře se počet pracovníků snížil o více než 68 tis., zatímco v nepodnikatelské, jejíž rozhodující část tvoří veřejní zaměstnanci, naopak skoro o 29 tis. zaměstnanců přibylo, a to s průměrnými vyššími mzdami, než jsou v podnikatelské sféře.
Při hodnocení své práce vláda šetří údaji, nešetří slovy a materiály. V tomto směru děkuji panu ministru Urbanovi, že přeci jenom nějaká rozumná čísla uvedl. Při stanovení svých cílů se ale vláda vyhýbá kvantifikaci. Zcela v duchu předsedy vlády premiéra Špidly, který ještě jako místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí v minulém volebním období na mou žádost v interpelaci, aby uvedl, jaký předpokládá vývoj nezaměstnanosti, prohlásil - žádné číslo ze mne, pane poslanče, nedostanete.
Výsledek je takový, že je zpracováváno, projednáváno a schváleno mnoho koncepčních a programových dokumentů, ale většinou jsou z velké části prázdné v tom smyslu, že v nich není vidět stav, jaký chce konkrétně vláda dosáhnout v určitém čase. Navíc značná část těchto dokumentů není z podnětu vlastní potřeby, ale jde o dokumenty vyžádané nebo potřebné pro nadnárodní instituce. Jde to tak daleko, že nejsou předmětem jednání doma, vůbec ne v Parlamentu České republiky, ale platí až po schválení nadnárodní institucí.
Jako příklad mohu uvést jeden z klíčových dokumentů pro nastávající období - Národní rozvojový plán České republiky pro období 2004 až 2006. Vláda ho schválila 12. prosince 2002. Na konci února letošního roku byla hotova anglická verze, Evropskou komisí byl přijat k jednání, ale v našem parlamentu projednán nebyl.
Podobně je to například i s jeho tzv. pátou prioritní osou - oborovým programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Tento dokument byl projednán v lednu 2003, zaslán Evropské komisi, ale v parlamentu se jím dnes zabýval podvýbor zemědělského výboru a příslušný bod byl nazván Informace o tomto programu.
Myslím si, že je ovšem potřeba, aby vláda, která stanovuje programy nejen pro své volební období, ale věci, které mají platit déle a které zakládají určitý vývoj v naší zemi dál, především spolupracovala a žádala stanovisko k těmto věcem v Parlamentu České republiky.
Formálně nelze vládě vytknout nekoncepčnost. Podle počtu dokumentů jde o nejstrategičtější vládu na území České republiky v celých dějinách. Jen ve zprávě vlády, kterou nám předložila v tisku 372, o plnění programového prohlášení za dobu od voleb do března letošního roku, je dokumentů nazvaných Strategie, Koncepce, Plán, Návrh základního dokumentu apod. 97, z toho 15 s názvem Strategie, 10 s názvem Koncepce, 11 typů Plán a 36 typů Program. Jde zcela zřejmě o inflaci takovýchto dokumentů.
Musím se zeptat konzervativně laděných členů vlády a poslanců za KDU-ČSL a neoliberálně laděných ministrů a poslanců z Unie svobody-DEU, zda přeci jenom náhodou nebyl lepší jediný jednotný plán rozvoje společnosti.
Jeden můj nadřízený říkával: "Úsilí bez výsledku, je úsilí…" A teď radši neřeknu, raz, dva, tři. Ale abych to naznačil, tak angličtina pro to má mnoho výrazů, např. "clueless" nebo "dim" anebo rusky "durak". Tady jde často nejen o úsilí bez výsledku, ale dokonce o úsilí bez konkrétního obsahu.
Vláda nás v tomto směru nezklamala, když jsme jí loni v létě nedali důvěru, a je možné konstatovat, že v mnoha oblastech neví, jak řešit problémy, které v jednotlivostech i v celku v České republice v současném období existují. Česká republika si zaslouží lepší vládu. I když souhlasím s drtivou kritikou vládnutí pravice hlavně v období privatizace v devadesátých letech, jak zazněla z úst vládních činitelů i dnes, vlády s účastí České strany sociálně demokratické pokračují v řadě oblastí stejným směrem. Myslím si, že Česká republika si zaslouží lepší vládu. Čím dřív, tím líp.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tolik tedy vystoupení pana poslance Exnera. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jozef Kubinyi a pak je na řadě pan poslanec Oldřich Němec.
Poslanec Jozef Kubinyi: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Já se budu snažit být co nejstručnější, protože jsem byl upozorněn, že v devět dopoledne začíná hlasování o důvěře a že bychom nemuseli program té diskuse stihnout, takže já to zestručním. A teď už trošku vážněji.
Díval jsem se včera na první vyslovení důvěry vládě České republiky a rozprava probíhala 7. 7. roku 2002. Musím říci, že kolegové z ODS už tenkrát v podstatě tvrdili, že vláda nebude schopna vládnout, protože ekonomicky na to nemá, a že tato vláda v podstatě bude dělat jenom socialistickou politiku v tom nejšpatnějším slova smyslu a že bude rozdávat, kde se bude dát, a neudělá nic proto, aby se nějakým způsobem daly do pořádku finance České republiky.
Uběhl rok. Dneska vláda předstupuje s návrhem reformy financí a Občanská demokratická strana navrhuje vyslovit této vládě nedůvěru. Nicméně toto jsem ještě schopen pochopit. Pravděpodobně si říkáte, že ten soubor není v pořádku, a deklarujete to nahlas. Co ale nejsem já osobně schopen pochopit a nemám pro to sám vysvětlení, pokud tedy tvrdíte, že tato opatření, která jsou, jsou nedostatečná, proč ta opatření, která chcete dát na stůl vy, jste na ten stůl nepoložili. Byla předložena celá řada návrhů zákonů, které se týkají reformy veřejných financí. V podstatě, pokud si vzpomínám, až na jeden ve druhém čtení, u všech těchto návrhů zákonů padly návrhy na zamítnutí. Nicméně nikde nebyl předložen nějaký komplexní pozměňovací nebo jiný návrh, o kterém by bylo možno v této sněmovně jednat.
Takže jsem se podíval na internet a podíval jsem se na materiál, kterému se říká modrá šance. Sám ten materiál nese název Základní teze finanční politiky ODS, takže je to ještě pořád jako teze, a má to 23 stran. Jsou to základní východiska. Nejste připraveni na to, abyste provedli reformu, bohužel. Takže to je záležitost, kterou já vidím jako dosti zásadní, protože říkáte "tato vláda předkládá něco, co není dobré", ale vy sami připraveno nic nemáte. (Potlesk poslanců koaličních stran.)
***