(14.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Vláda považuje za samozřejmé, protože naše ekonomika je ekonomikou velmi zapojenou do vývozu, že je důležité sledovat bilanci našeho zahraničního obchodu. Bilance zahraničního obchodu je dobrá a stabilní.
Ano, z těchto ekonomických ukazatelů je ukazatel nezaměstnanosti na úrovni, která není uspokojivá. Jsme si toho vědomi, a koneckonců je teprve první část volebního období, první rok. Musíme se tímto směrem zaměřit a mimo jiné jednou z cest je i postupné ozdravění veřejných financí. Vláda si uložila vytvořit koncepci postupného ozdravění veřejných financí, a tuto koncepci předložila.
Jak tedy vypadá náš první rok? Začal povodněmi, přibližně 77 miliard škod, a tato tragédie byla spolu s občany i za pomoci vlády zvládnuta. Vláda v tomto případě splnila svoji úlohu, i když jasně říkám, a nemohu zapomenout na tisíce lidí, kteří se podíleli na odvrácení těchto škod, že to byla pouze úloha dílčí, ale byla splněna.
Vláda vedla zemi tak, že se země rozhodla pro vstup do Evropské unie. Tento strategický cíl byl tedy dosažen. Byla předložena reforma veřejných financí, byl například ustaven Správní soud a zcela se podařilo stabilizovat naše makroekonomické prostředí.
Je pravdou, že vláda musí zvládnout problém, kterým je narůstající veřejný dluh a kterým je v dlouhodobé perspektivě nestabilita veřejných financí. Tato nestabilita nevznikala sama sebou, a jakkoliv se zejména Občanská demokratická strana snaží tvářit, jako kdyby neměla podíl na situaci, jako kdyby se mohla od své zodpovědnosti odstřihnout a odvázat, není tomu tak. Jádrem neúspěchu je chybná hospodářská politika do roku 1996, která skončila ekonomickou krizí. Občanská demokratická strana neodcházela od moci dobrovolně uprostřed volebního období. Odcházela od moci, protože svému státu zasadila takovou ránu, že se otřásl a setřásl tuto vládu, která neprokázala schopnost vést zemi. (Potlesk.)
Sociálně demokratická vláda, která nastoupila po volbách v roce 1998, měla mimořádně obtížnou úlohu - vyvést zemí z této dlouhodobé ekonomické krize. To se podařilo, protože země nakonec nastoupila na růstovou trajektorii. Bylo to ale velmi drahé a museli jsme ještě zaplatit další cenu, která byla zametena pod kobercem a od které se Občanská demokratická strana nenápadně distancovala.
Možná si někteří pamatujete zvláštní pojem "bankovní socialismus". Tento postup, který byl charakterizován nezodpovědným půjčováním peněz a nezodpovědným využíváním úvěrů v polostátních bankách, které byly spravovány lidmi dosazenými a kontrolovanými vládou, vedl k rozvratu bankovního sektoru, a abychom zachránili vklady střadatelů, bylo nutné zestátnit tyto dluhy. Proto vstoupily do bilance a proto došlo k tak prudkému nárůstu definovaného veřejného dluhu.
Naši protivníci, ODS, která, jak už jsem řekl, zakládá svoji koncepci na eliminaci sociálního státu prostřednictvím omezení veřejných příjmů, předkládají následující vizi: rovnou sociální dávku, privatizaci důchodového systému, takzvanou rovnou daň a prudké zvýšení daně z přidané hodnoty, to je opět přesun nákladů z těch, kteří jsou na vrcholu společenské pyramidy, na základ této společenské pyramidy. Co je ale podstatné - v této koncepci není zajištěno nic, co bychom mohli považovat za zajištění fungování těch nejzákladnějších systémů, které společnost potřebuje. Nikde se v jejich koncepcích nedozvíme, jakým způsobem bude financováno školství, nikde se nedozvíme, jak budou získány zdroje pro zdravotnictví. Jediné, co je zřejmé, je to, že budeme-li postupovat způsobem, který předkládá ODS - pro který často používá jako vhodný a dobrý příklad Rusko, čili zemi, která měla rozvrácenou veřejnou strukturu a nebyla schopna plnit základní funkce moderního státu - budeme-li postupovat stejným způsobem jako v Rusku, bude o něco lépe. To, co ODS navrhuje a co navrhují naši protivníci, je nedefinované prázdno. (Potlesk.)
To, co navrhuje levá část opozice, pokud jsem měl možnost sledovat tok myšlenek, které předkládal pan předseda Grebeníček, je v zásadě nová socialistická revoluce, ke které se dospěje neznámo jak, ale zřejmě je velmi potřebné přistoupit k zásadnímu zespolečenštění veřejných prostředků - alespoň to bylo pod prvním plánem přednášeného projevu. Myslím si, že to je tradiční postup KSČM, a je to postup, který v dějinách měla Česká republika možnost vyzkoušet, a tento postup nebyl úspěšný.
Dámy a pánové, reforma veřejných financí nevznikala jako myšlenka sama o sobě. Je odpovídající reakcí na situaci veřejných financí, je odpovídající reakcí, která se snaží udržet v rovnováze veřejné finance, udržet koncepci sociálního státu a udržet schopnost České republiky být v první lize evropských zemí.
Rok 2006, který není příliš vzdálený, je rokem, kdy vláda předloží - kdy Česká republika bude mít stabilizované finance, bude se moci rozhodnout o tom, zda v roce 2009 přijme, nebo nepřijme euro, ale bude se moci rozhodnout. To je důležité. Budeme mít pravděpodobně nový důchodový systém švédského typu, založený na reformě přechodu od dávkově definovaného k příspěvkově definovanému systému. Bude to systém lepší, dlouhodobě stabilnější a poctivější. - Opět říkám zcela jasně, že ti, kteří jsou teď v důchodu, nebudou těmito změnami dotčeni, a pokud ano, tak pouze k lepšímu.
Bude omezena šedá ekonomika, bude zjednodušen daňový systém, bude probíhat přiměřený příliv zahraničního kapitálu.
***