(9.50 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Rozumím. Ještě se hlásí o slovo paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, problém, který nakousl pan místopředseda Langer, je pouze špičkou ledovce a já si jsem téměř jistá, že naše vláda není připravena na problémy, které před námi v této oblasti stojí. Slovensko omezuje sociální síť, a to velice razantně. Naše sociální síť ve srovnání se slovenskou v tuto chvíli je daleko zneužitelnější právě lidmi, kteří nechtějí pracovat. Jako příklad jsem uvedla, když jsem tehdy interpelovala v této věci pana ministra Škromacha, že dávky sociální potřebnosti pro jednu rodinu jsou na Slovensku omezeny výší 10 500 slovenských korun, takže čtyřčlenná rodina v České republice už má, pokud v ní nikdo nepracuje a nemají žádné příjmy, o několik tisíc vyšší nároky na dávky sociální potřebnosti. Pan ministr Škromach mi tehdy odpověděl, že se tím zabývat nebude, neboť tito lidé nárok na dávky sociální potřebnosti nemají, protože nemají naše občanství. Pokud vím, tak mnoho těchto lidí o naše občanství žádá.
Přimlouvala bych se, aby analýza byla právě provedena i v souvislosti s těmito sociálními dávkami, v souvislosti s nařízeními Evropských společenství, která budou platit v naší zemi dnem vstupu do Evropské unie, takže migrace může nastat i z jiných zemí, nejen ze Slovenska, a my bychom na to měli být připraveni.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pokud se už nikdo do rozpravy nehlásí, tak s dovolením rozpravu ukončím. Pan ministr už asi nemá potřebu něco k tomu dodávat. Ještě vás odhlásím. Takže vás odhlašuji a žádám, abyste se znovu přihlásili.
My jsme vyslechli i stanovisko interpelujícího pana místopředsedy Ivana Langera, který navrhl vyslovit takový konstruktivní nesouhlas, nicméně stejně budeme hlasovat o vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana ministra Grosse.
Doufám, že všichni, kdo chtějí hlasovat, se dostavili do jednací síně, a budeme hlasovat o návrhu usnesení Ivana Langera vyslovit nesouhlas s odpovědí pana ministra Grosse.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyslovení nesouhlasu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 50 z přítomných 138 poslanců pro hlasovalo 68, proti hlasovalo 64. Tento navržený text usnesení přijat nebyl.
Jestli dovolíte, chvíli posečkám. (Poslanci kontrolují výsledky hlasování.) V pořádku, můžeme pokračovat, takže definitivně končí projednávání tohoto bodu.
Máme zde ještě interpelaci na pana ministra dopravy Ing. Milana Šimonovského. Je to interpelace Karla Vymětala ve věci řešení přechodu pro chodce přes železniční trať v Kyjově-Bohuslavicích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 383.
Hlásí se o slovo pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, vážená vládo, interpelace, která je teď na pořadu, se týká malebné vesničky Bohuslavice, která dnes je součástí krásného města Kyjov, kde všude dnes bublá burčák, tak já doufám, že Poslanecká sněmovna bude příznivě nakloněna potřebám místních občanů.
Není to žádná politika, jde skutečně jen o lidi a týká se to přechodu pro chodce přes železniční trať v této vesničce, kde železniční trať, která je dvoukolejná, přecházejí tam děti do školy, důchodci do obchodů, a samozřejmě, že je to velice pro ně komplikované. Proto jsem se obrátil na pana ministra, aby hledal řešení ve spolupráci s městským úřadem. Pan ministr mi odpověděl 26. června. Věřím tomu, že když máme tuto interpelaci teď na řadě, je to po třech měsících, tak možná že se podařilo Ministerstvu dopravy - mělo čas - třeba hledat nějaké řešení.
K samotné odpovědi bych chtěl říci toto. Samozřejmě neznám přesné kilometrové označení na železniční trati ani nevím, jestli je pravda to, co pan ministr napsal, jestli to je ten kilometr, ale on tam jiný přechod není, takže si myslím, že se nemůžeme splést. Je pravda, že před 40 lety se provedla rekonstrukce trati. Přejezd a přechod, které tam původně byly, byly zrušeny, udělal se železniční nadjezd asi 100 metrů daleko, ale po trati, nikoliv po cestě a po silnici. Pravda je, že po rekonstrukci také přejezd byl zrušen, ale přechod tam byl zachován. Já nejsem schopen posoudit, zda legálně či nelegálně, ale pravda je, že přechod byl vyložen pražci, takže nikdo neklopýtal a chodci přes něj chodili. Asi tak před šestnácti lety, ale mohu se mýlit o nějaký rok, došlo k další rekonstrukci tratě, kdy se ty pražce vyměňovaly za betonové. A právě v tom okamžiku byl přechod zlikvidován tím, že už vyložen není a děti a starci tam chodí a klopýtají přes koleje, což je myslím velice špatné. O tom je vlastně tato interpelace. Zase nemohu posoudit legálnost či nelegálnost, ale pravda je, že do současné doby mnozí strojvedoucí, když se blíží k tomuto "přechodu" houkají, pískají, takže jsou si vědomi toho, že tam lidé přecházejí.
Pan ministr mi odpovídá, že u Českých drah pro řešení nebyla zaznamenána ve věci zřízení nového přechodu ze strany veřejnosti žádná aktivita.
Musím říci, pane ministře, že v tomto bodě se Ministerstvo dopravy mýlí, protože ta veřejná aktivita byla. Mám v ruce žádost 50 občanů té části, které se to dotýká, je z 24. května 2001 na Městský úřad v Kyjově, aby byla řešena tato situace přechodem pro chodce. Na to odpověděl Městský úřad v Kyjově - já vám samozřejmě všechny tyto dokumenty poskytnu - že dal k vyjádření tuto záležitost, že poslal tehdy přednostovi Správy dopravních cest Českých drah v Přerově, a že jakmile dostanou odpověď, že ji poskytnou. Načež za další měsíc nato, 8. července 2001, píše městský úřad, odbor dopravy, že jak slíbili, posílají v kopii stanovisko vrchního přednosty Správy dopravní cesty Přerov k žádosti o řešení problémů a přecházení chodců přes trať v Bohuslavicích. To znamená veřejná aktivita byla, a dokonce i drážní orgán na ni reagoval. Pozoruhodné je, že drážní orgán tady píše - také mám kopii - a píše to panu starostovi v Kyjově, že vítají každé opatření, které zvýší bezpečnost provozu na našich tratích i bezpečnost cestujících atd. atd.
***