(15.30 hodin)
(pokračuje Cabrnoch)
Zásadní problém zákona vidím však v tom, že výše pojistného drobných živnostníků, drobných podnikatelů, osob samostatně výdělečně činných není provázána s jejich příjmy, ale s příjmy úplně jiné skupiny obyvatel. Průměrná mzda je, jak všichni dobře víme, stanovována průměrem mzdy zaměstnanců, nikoliv průměrem příjmů osob samostatně výdělečně činných. Není žádným tajemstvím, že průměrnou mzdu významně ovlivňují kategorie špičkových zaměstnanců s mimořádně vysokými příjmy. A příjmy těchto špičkových manažerů se jistě výrazně liší od příjmů drobných živnostníků, a přesto právě na nich bude záviset vyměřování pojistného těmto živnostníkům. Pakliže se ředitelům bank a podobně - jak jsme si zvykli říkat - zvýší platy, drobní ševci, drobní podnikatelé zaplatí vyšší pojistné na zdravotní pojištění bez toho, že by se jejich příjmy zvýšily či snížily. Vypadá to jako nesmysl, ale je to obsah zákona, který se připravujete mnozí z vás podpořit.
Prosté porovnávání mezd zaměstnanců a rozdílu mezi náklady a výnosy osob samostatně výdělečně činných je z principu nepřijatelné. Osoby samostatně výdělečně činné, tedy drobní podnikatelé, jsou občané, kteří na sebe převzali velký díl odpovědnosti za svůj vlastní osud. Na rozdíl od zaměstnanců nespoléhají na to, že jim někdo dá práci, nespoléhají na to, že jim někdo nalezne zakázky a odběratele, a v případě problémů také nespoléhají na podporu v nezaměstnanosti. Na rozdíl od zaměstnanců nemohou drobní živnostníci po skončení pracovní doby bez dalších starostí odcházet domů. Podnikatelé, a zvláště malí podnikatelé, kterých se tento zákon týká, nesou s sebou riziko neúspěchu svého podniku, riziko úvěru, který jsou nuceni čerpat, riziko toho, že nenaleznou pro sebe a pro svých několik zaměstnanců práci či odbyt pro své služby a výrobky. Podnikatelé mnohdy vkládají velký díl svých zisků do rozvoje svého podnikání. Vytvářejí tak nejen hodnoty pro společnost, ale také nová pracovní místa.
Toto vše jim chceme, kolegyně a kolegové, trošičku zkomplikovat. Je mi jasné, že ne všichni mohou být podnikateli. Řada našich spoluobčanů nemá odvahu nebo nemá ambice k podnikání a volí cestu být zaměstnancem. Nemám nic proti tomu, nic proti zaměstnancům, vždyť oni jsou oporou každého podniku, každého podnikání. Nechci zaměstnance znevýhodňovat, ale odmítám znevýhodňovat podnikatele jenom proto, že jsou podnikateli. Odmítám znevýhodňovat drobné živnostníky. Represe proti nim, proti střední třídě, dopadne na celou společnost a projeví se ztrátou dalších pracovních příležitostí, poklesem výběru daní, nárůstem nezaměstnanosti a nárůstem klientů systému sociální pomoci. Proto s tímto zákonem nebudu souhlasit.
Děkuji. (Potlesk ze strany poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě jednou se zeptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Dobře se dívám, abych nepochybila jako před chvílí, ale nevidím žádnou takovou přihlášku. Proto končím obecnou rozpravu.
Zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to paní poslankyně Milady Emmerové. Prosím ji, aby se ujala slova.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, dovolila bych si předložit dva pozměňovací návrhy, které s tímto návrhem zákona souvisejí. Jde o článek II - zákon číslo 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: V § 3 se za prvou větu doplňuje druhá věta, která včetně poznámky pod čarou 1 zní: Majetek, se kterým hospodaří pojišťovna, nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání podle zvláštního právního předpisu. Tento předpis je citován pod čarou, zákon číslo 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Dosavadní poznámka pod čarou číslo 1 se označí jako poznámka pod čarou číslo 1a.
Dále článek III - zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 35a zní: Transplantace tkání a orgánů. Odběr tkání a orgánů od žijícího nebo zemřelého dárce, vyšetření potenciálních dárců nezbytná pro posouzení vhodnosti pro konkrétního příjemce, nezbytné nakládání s odebranými tkáněmi a orgány a dopravu žijícího dárce nebo náhradu jeho cestovních nákladů a dopravu zemřelého dárce hradí zdravotní pojišťovna, jejímž pojištěncem je příjemce.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Hlásí se někdo další do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím i podrobnou rozpravu a končím tím projednávání bodu č. 25, sněmovní tisk 399. Skončilo tím také projednávání bloku druhých čtení.
Dostáváme se podle mnou avizovaného sdělení k bodu
26.
Návrh poslanců Tomáše Kvapila, Vladimíra Říhy, Radko Martínka
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb.,
o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 419/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Zároveň ale upozorňuji, že poslanecký klub Občanské demokratické strany podal veto na takové projednávání, a to podle § 90 odstavec 2. Budeme tedy postupovat standardním způsobem.
Ještě vám sdělím, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 419/1. Požádám, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Tomáš Kvapil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych krátce uvedl předlohu novely zákona číslo 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Tato navržená novela upravuje formou zákona poskytování osobních údajů zdravotnickými zařízeními do Národního zdravotního informačního systému. V současné době jsou data do registrů sbírána na základě opatření číslo 18/2002. V souladu se zákonem o Sbírce zákonů tato opatření pozbývají platnosti nejpozději dnem 31. prosince letošního roku.
V případě, že nebude tento zákon schválen, nebude možné od 1. ledna příštího roku sbírat žádná osobní data o pacientech, což povede nejen ke ztrátě kontinuity sledovaných údajů, které mají mnohdy světovou dominantu, ale zejména v řadě případů nebude možné sledovat vývoj zdravotního stavu jednotlivců a zajišťovat tak návaznost poskytované zdravotní péče.
Navrhovaná právní úprava nezavádí nový stav, ale právně zakotvuje dosavadní sběr a zpracování osobních údajů pro potřeby vedení národních zdravotních registrů v rámci Národního zdravotního informačního systému. Jde tedy o zajištění kontinuity v dosavadním vedení národních zdravotních registrů.
Z důvodu, že se nacházíme na konci měsíce září, navrhovatelé požádali o projednání této novely zákona a z důvodu, že mají za to, že se jedná o novelu technickou, aby byla projednána podle § 90 odstavec 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
***