(18.30 hodin)
(pokračuje Páralová)
Dále je nezbytné stanovit finanční standardy pro jednotlivé druhy sociálních služeb a odvodit z nich finanční normativy.
Brzy se staneme členy Evropské unie a stát nemůže takovýmto způsobem ze sebe setřást zodpovědnost tím, že všechno hodí na kraje. Kdyby se občan dostal do sporu se státem a žaloval český stát u mezinárodního tribunálu, že mu nebyly poskytnuty sociální služby adekvátní smlouvám o lidských právech, jimiž jsme vázáni, pak nikdo nebude postihovat ani obec, ani kraj. Veškerou odpovědnost za vymáhatelnost práva v této oblasti nese stát.
Bohužel nevidím žádné kompetenční kroky k nápravě stávajícího stavu, a to ani ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, ani ze strany premiéra. Důkazem je i novela zákona o sociálním zabezpečení, která je součástí právě projednávaného tisku. Tato novela podporuje tzv. rezidenční péči, tedy péči v ústavech a domovech důchodců. Stejný signál vysílá i ministryně zdravotnictví, když chce rušit nemocnice a transformovat je mj. i na další sociální ústavy.
Občanská demokratická strana dává přednost rodinné a domácí péči o seniory a zdravotně postižené občany před jejich umístěním do domovů důchodců a ústavů sociální péče. Je to rovněž jediná možná cesta, jak ufinancovat stárnutí populace. Proto nemůžeme dát této novele svůj hlas. A já smutně hledím na poslance ze strany lidové i Unie svobody, kteří se podporou této novely na hony vzdalují svým volebním programům.
Úspěšně postupující reformu sociálního systému nastartovanou předchozími polistopadovými vládami vláda České sociální demokracie díky Vladimíru Špidlovi zastavila a po celé volební období je nahradila takzvaným širokým mnohostranným sociálním dialogem. Svůj neúspěch na tomto poli korunovala nedomyšlenou reformou veřejné správy, která postavila proti sobě kraje a obce a stagnující sociální systém navíc zkomplikovala. Oblast sociálních služeb je v současné době legislativně nedotažená. Většinou nespočívá na zákonné úpravě, ale na podzákonných předpisech, nebo není upravena vůbec. Naštěstí na krajích většinou sociální demokracie nepůsobí, takže můžeme doufat, že to kraje zvládnou.
Někdy přede dvěma roky jsem zaznamenala ve zprávě OECD konstatování, že v České republice byly předány kompetence krajům a obcím, aniž byly vytvořeny regulativy na základě vyšších právních předpisů. Dodnes se nic nestalo - a tato novela je ještě krokem zpět.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk ze strany poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Páralové. Hovořit bude paní poslankyně Boháčková, připraví se pan poslanec Kalousek.
Poslankyně Jarmila Boháčková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, projednávaná novela zákona o rozpočtovém určení daní - zákon č. 243/2000 Sb. - se významně dotýká i problematiky sociálních služeb, a to dvěma vzájemně provázanými směry. Za prvé - převádí část finančních prostředků v současné době určených na financování sociálních služeb do daňových příjmů krajů. Za druhé - předkládá novelu zákona o sociálním zabezpečení - zákon č. 100/1988 Sb.
Kterých dotačních titulů ze státního rozpočtu se tedy převod týká? Jedná se jak o finanční prostředky poskytované formou neinvestiční provozní dotace na sociální služby, tak o výdaje na investiční výstavbu zařízení sociálních služeb alokované v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí a v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Celkem je převáděno 3,3 miliardy korun, tedy 42 % prostředků určených na financování sociálních služeb z celkových 7,9 miliardy korun. V prvé řadě se jedná o 2,6 miliardy korun určených na financování krajských zařízení sociálních služeb. Tedy zařízení, která byla k 1. 1. 2003 převedena na kraje z okresních úřadů. Ve státním rozpočtu na financování krajských zařízení sociálních služeb formou účelové dotace zůstává celkem 2,2 miliardy korun. Dále je převáděno 400 milionů korun v oblasti dotací nestátním neziskovým subjektům poskytujícím sociální služby z celkového objemu 1,16 miliardy korun. Je to kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento objem je v letošním roce určen na podporu regionálních aktivit nestátních neziskových subjektů poskytujících sociální služby na regionální úrovni mimo programu protidrogové politiky, programu sociální prevence a prevence kriminality a podpory projektů integrace příslušníků romské komunity. V neposlední řadě jsou převáděny investiční prostředky určené zejména na pořízení, rozvoj a obnovu zařízení sociální péče ve výši 326 milionů korun z celkového objemu 800 milionů korun.
Dalším významným prvkem je novela zákona o sociálním zabezpečení, konkrétně novela § 73a tohoto zákona. Zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením okresních úřadů, byla v článku 25 - změna zákona číslo 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení - provedena cestou poslaneckého návrhu zásadní změna způsobu financování sociálních služeb. Tento návrh předpokládal financování sociálních služeb formou příspěvku na sociální služby, a to všem poskytovatelům sociálních služeb.
Je potřeba uvést, že výklad § 73a však vede k pojetí příspěvku jako nároku, který představuje otevřený účet vůči státnímu rozpočtu, a tedy k zavedení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu. To prakticky znamená, že výdaje na stávající dotace - dotace na lůžko, dotace nestátním neziskovým subjektům poskytujícím sociální služby - jejichž poskytování ze státního rozpočtu je fakultativní, by nabyly charakteru nárokového příspěvku.
Předpokládaná novela zákona o sociálním zabezpečení upřesňuje, a to v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, uvedená ustanovení ve smyslu poskytování dotací příspěvkovým organizacím a organizačním složkám územních samosprávných celků, které poskytují služby sociální péče, a dotaci nestátním neziskovým subjektům, které poskytují sociální služby podle § 73a. Současně se upravuje i zmocňovací ustanovení, podle kterého vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování těchto dotací. Dotace na rozdíl od příspěvku je nenároková a zároveň základní pravidla jejího poskytování stanovuje zákon o rozpočtových pravidlech.
Původní ustanovení uvádí, že vláda nařízením stanoví pravidla poskytování příspěvků, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou příspěvky poskytovány. Jako velmi problematické se jeví ustanovení, na základě kterého by v nařízení vlády byla přímo určena výše příspěvku jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb. Proto se navrhuje změna tohoto ustanovení ve smyslu, že nařízení vlády stanoví nikoliv přímo výši účelově určených prostředků ze státního rozpočtu, ale kritéria, na základě kterých je dotace poskytována.
V neposlední řadě předkládaná novela upravuje znění paragrafu i po terminologické stránce. Zákonem číslo 322/2002 Sb. bylo ustanovení § 73a doplněno v tom smyslu, že sociální služby poskytují také obce a kraje. Toto doplnění je však z hlediska terminologie používané v zákoně o sociálním zabezpečení nepřesné.
***