(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. K faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Petr Nečas, s přednostním právem pan předseda klubu Tlustý. Budu ale postupovat podle § 60 a faktická poznámka bude mít přednost. Prosím.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, jsem rád, že naše diskusní příspěvky vzbudily zájem pana ministra financí o reformu veřejných financí, ale nyní ještě k privatizaci bank.
Chtěl bych připomenout jenom tři fakta. Když Klausova vláda na začátku roku 1996 na poradě ekonomických ministrů poprvé začala diskutovat problém privatizace České spořitelny a Československé obchodní banky, zastavila jakékoli debaty Česká národní banka svým návrhem na fúzi ČSOB a České spořitelny. To je fakt první. Fakt druhý: Jedna z koaličních stran, konkrétně KDU-ČSL, šla do voleb v roce 1996 s programem, ve kterém byl zákaz privatizace České spořitelny, ze které se měl stát státem garantovaný ústav pro drobného střádala. Fakt třetí: V roce 1996 při vzniku menšinové vlády Václava Klause, a pan ministr financí jako tehdy zvolený poslanec by si to mohl pamatovat, bylo jednou z podmínek tehdejší levicové většinové opozice to - a bylo to schváleno třemi usneseními Poslanecké sněmovny - že vláda Václava Klause nebude privatizovat banky.
Děkuji. (Poslanci ODS tleskají.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Petr Nečas. S přednostním právem pan předseda klubu ODS Tlustý, potom řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, když jsem ráno vystupoval s prezentací první části materiálu Modrá šance, která se zabývala analýzou a kritikou vládního návrhu takzvané reformy veřejné správy, váhal jsem, zdali vám nemám také prezentovat alternativní část, ve které ODS nabízí veřejnosti i vám skutečné reformy pro sféru daňovou, pro sféru důchodovou, pro sféru sociálních výdajů, reformy, které by daly šanci této zemi zvýšit její hospodářský růst. Tuto prezentaci jsem neuskutečnil s pocitem, že bych byl pravděpodobně předsedajícím schůze zastaven v takovém výkladu s docela logickým vysvětlením, že jsem opustil původní téma, to je vládní návrhy zákonů projednávané v této sněmovně.
Když jsem teď téměř deset minut poslouchal pana ministra, který nemluvil skoro o ničem jiném než o návrzích ODS, uvědomil jsem si, že jsem udělal chybu, protože předsedající ho nezastavil, ponechal výklad reforem ODS, a proto teď logicky by mohla následovat půlhodina výkladu našich reforem. Já to neudělám, protože si myslím, že chvíle, kdy tato sněmovna bude projednávat Modrou šanci a naše návrhy reforem, skutečných reforem, není daleko. (Ohlas v sále. Poslanci ODS tleskají.) Prostě proto, že Česká republika se skutečným reformám vyhnout nemůže, a prostě proto, že sociální demokracie žádné skutečné návrhy reforem nemá a předložit neumí, a proto tak zuřivě obrací pozornost vůči našim alternativám.
Jedno však říci musím. Antipropaganda, která je neustále šířena zejména k obyvatelstvu s nižšími a středními příjmy, antipropaganda, která říká, že 15procentní rovná daň by znamenala snížení jejich příjmů, je čistokrevnou lží. Stačí uvést, že k 15procentní sazbě, která je dnes nejnižší sazbou daní z příjmů, navrhuje ODS zavést šestitisícovou odpočitatelnou položku pro každého dospělého občana a rovněž odpočitatelnou položku pro každé nezletilé dítě. Každý, kdo umí počty tak přibližně ze čtvrté a páté třídy základní školy, si je schopen vypočítat svou daňovou zátěž podle svých konkrétních příjmů podle návrhu ODS, pokud uplatní právě uvedená čísla, to je 15 %, šestitisícová odpočitatelná položka a u dětí odpočitatelná položka někde v prostoru mezi 2 až 3 tisíci Kč. Já tímto vyzývám každého občana, který snad věří tomu, co říká ministerstvo, aby si doma s tužkou v ruce na pytlíku od mouky vypočítal své budoucí daně podle návrhu ODS, podle rovné daně a podle Modré šance, a jedno vím jistě, pane ministře - nikdo z příjmových kategorií s nízkými a středními příjmy po zavedení rovné daně dle návrhu ODS větší daň z příjmů platit nebude. To je vše, co bych uvedl k celému dlouhému vystoupení pana ministra.
A ještě jedna věc. Já jsem poměrně dlouho váhal, kdy přijde den, kdy tady budu moci začít citovat ze svého vystoupení z 27. června, 3. července 2000, kdy tato Poslanecká sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze IPB. Tehdy totiž to byla ODS a já osobně, kdo jsme vyslovili několik hypotéz o tom, jak to opravdu bylo s kauzou IPB. Řekli jsme, že nebylo žádné výběrové řízení. Řekli jsme, že bylo prodáno - v uvozovkách, ale spíš darováno - předem vybranému zájemci. Řekli jsme, že vláda v rozporu se zákonem poskytla časově i rozsahem neomezenou záruku. A řekli jsme, že se obáváme, že výše této záruky se přiblíží 200 miliardám. Je lehké si najít v tehdejší diskusi, co říkal tehdejší ministr financí za sociální demokracii, předseda vlády a mnoho z vás, dámy a pánové, k této naší tehdejší argumentaci. Vysmívali se nám stejně, jako se vysmíváte dnes naší rovné dani, naší rovné sociální dávce a jiným věcem, a přitom stačily tři roky, které uplynuly, aby se ukázalo, že jste to byli vy, vážení sociální demokraté, kdo této sněmovně lhal a kdo mátl veřejnost. V dnešních denících můžete najít současnou bilanci kauzy IPB. V tuto chvíli je jasné, že vámi poskytnutá - neoprávněně poskytnutá a protizákonně poskytnutá - záruka už teď reprezentuje 160 miliard Kč. Teď se dívám na tehdejšího náměstka ministra Mertlíka pana Mládka, který tehdy prohlásil, že tato záruka nebude reprezentovat více než 80 miliard. I to lze nalézt v dostupných veřejných zdrojích. Porovnejte si dnešních zveřejněných 160 miliard s tehdejším vaším vystupováním. (Poslanci ODS tleskají.)
Pan kolega Mládek dnes uvedl, že bilance IPB v době převzetí byla záporná. Ano, byla. Dámy a pánové, podle odhadů, které provedla renomovaná firma, tato záporná bilance v době vyhlášení nucené správy reprezentovala 68 miliard Kč. A tak se ptám, vážený pane premiére a vážená vládo, koho pošlete do vězení ze svých kolegů za to, že stát zaplatil 160 miliard Kč za sanaci banky, ve které ztráta činila 68 miliard! Ptám se vás, pane předsedo vlády a pane ministře, kdo ukradl 92 miliard pod záminkou sanace této banky!
Děkuji za pozornost. (Poslanci ODS tleskají.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedovi Tlustému. Opět budu postupovat podle § 60. Dobře, pan poslanec Kraus dává přednost panu ministrovi Sobotkovi, takže s přednostním právem ministr financí pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych se pouze omezil na faktickou poznámku k těm předcházejícím vystoupením. Myslím si, že kolega Nečas zde potvrdil jednu skutečnost. V letech 1992 až 1996 byla ODS nejsilnější politickou stranou v této Poslanecké sněmovně, protože Senát jsme ještě neměli. ODS měla ministerského předsedu. ODS měla ministra financí. Nepochybně ODS měla rozhodující vliv na Fond národního majetku, který držel většinový podíl ve všech klíčových bankách. (Ohlas v sále.) Ministr financí, jak je známo, je předsedou prezidia FNM a v té době tento post obsazovala ODS jako - znovu opakuji - nejsilnější politická strana v této sněmovně v letech 1992 až 1996. Musím ovšem po vystoupení pana kolegy Nečase konstatovat, že ačkoli ODS byla nejsilnější politickou stranou v této sněmovně i ve vládě, neměla vůbec žádný vliv na to, co se tehdy v bankách odehrávalo.
Pokud jde o otázku poskytnutých veřejných podpor v bankovnictví, to je věc, kterou posuzoval a bude posuzovat nezávislý Úřad pro hospodářskou soutěž, který tyto podpory posoudí na základě platných zákonů republiky. A tyto podpory budou také posouzeny na základě platných pravidel Evropské unie, a to nejenom Úřadem pro hospodářskou soutěž, ale také příslušnými orgány Evropské komise. Já se domnívám, že Úřad pro hospodářskou soutěž je nezávislým orgánem. Domnívám se, že Evropská komise je nezávislým orgánem na vládě České republiky, a očekávám, že tyto podpory budou posouzeny objektivním způsobem z hlediska slučitelnosti s normami Evropské unie, a přirozeně budeme všichni seznámeni s výsledkem tohoto procesu.
***