(9.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
A my jsme v situaci, kdy lze reformu veřejných financí udělat bez základních zlomů, kdy ji lze udělat jako organický proces, aniž narušíme ekonomiku, aniž narušíme sociální prostředí. Každý měsíc, který promrháme nebo který nevyužijeme naplno, tuto možnost významně omezuje.
Dovolte mi, abych uvedl jenom jedno jediné číslo, protože jsem přesvědčen, že čísla budou uváděna v dalších souvislostech, a to jedno jediné číslo zní 8,6 %. To je totiž podíl, který má v současném rozpočtu vláda k dispozici k tomu, aby prováděla vůbec nějakou politiku. Všechny ostatní položky jsou vázané tím či oním způsobem jak na sociální výdaje, tak především na výdaje, které souvisejí s transformačními náklady a jejich likvidací. Je to číslo, které je svým způsobem otřesné a které ukazuje, jak malé možnosti jsou, a je to číslo, které bohužel se každým rokem zhoršuje.
Máme několik možností, které jsou velmi jednoduše popsatelné. Máme možnost zrealizovat tuto reformu, o které je na základě velmi pečlivého uvažování zřejmé, že je schopna vést k cíli, tj. stabilizovat veřejné rozpočty, tak jak je to ve vládním prohlášení, bez přehnaných sociálních nároků, čili je to reforma, která je sociálně průchodná. Nebo nemusíme žádnou reformu dělat, nebo je možné, že reforma bude zamítnuta.
Jaký bude další proces? Je naprosto zřejmé, že by zamítnutí reformy významně zkomplikovalo sestavení státního rozpočtu se všemi důsledky, které to má pro národní hospodářství, nezaměstnaností počínaje a růstem hrubého domácího produktu konče. Za druhé by se ztratilo tolik významného času, že onen parametr sociální průchodnosti by ztrácel v budoucnosti na významu a každý, kdo by takovou reformu prováděl, by ji prováděl daleko drsnějším způsobem bez ohledu na sociální souvislosti, protože by tyto souvislosti ztrácely v budoucnosti a velmi podstatně na své váze. Abychom zachránili vůbec něco, muselo by se postupovat daleko ostřeji. Třetí možností je, že by se nikdo neodhodlal k reformě, poté samospádem by k reformě došlo mimo jakoukoli politickou kontrolu, prostě běžnými tlaky globálního hospodářství, kterým koneckonců podlehla nejedna země, a mnohdy se jednalo o země, které rozsahem svého národního hospodářství byly rozhodně významnější a minimálně stejně silné jako Česká republika.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, toto je naše volba. Volba tváří v tvář situaci veřejných financí, která má nedobrou dynamiku, která má omezené zdroje a která má jeden velmi významný zdroj - a tím je čas. Využijeme-li času, jsme schopni postupovat k cíli sociálně únosným způsobem. Nevyužijeme-li čas, k cíli se nakonec dospěje, ale důsledky budou pod daleko menší politickou kontrolou a rozhodně sociální komponenta, o které si myslím, že nepochybuje nikdo, ani z levé, nebo z pravé části spektra, ztratí na své váze a významu a reforma se odehraje jiným způsobem.
Dámy a pánové, toto je volba, nic víc, nic méně. Dovedu si představit a je nepochybné, že se povede debata nad každým detailem. Je také zřejmé, že lze v této debatě dospět k dílčím změnám. K čemu ale v této debatě nelze dospět bez toho, abychom odhodili budoucnost České republiky a vážně ji poškodili, k čemu nelze dospět, je zamítnutí reformy jako celku.
Dámy a pánové, jistě se v následující debatě objasní některé další věci. Ale dovolte mi, abych zakončil velmi jednoduchým sdělením. Tato reforma veřejných financí není uměním pro umění, je prostě nezbytnou součástí budoucnosti České republiky. A zcela jasně a zřetelně říkám: stabilizujeme-li veřejné finance, stabilizujeme i finance jedné každé rodiny. Bez stabilizace veřejných financí není stabilních příjmů českých rodin jako takových s výjimkou pouze velmi omezené vrstvy, která není na fungování veřejných financí přímo ani nepřímo závislá. Reforma veřejných financí se nedělá pro odškrtnutí nějakého reformního úkolu, tato reforma se dělá pro Českou republiku, pro její občany a pro jednoho každého z nás.
Děkuji vám. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu premiérovi. Nyní vystoupí druhý v pořadí a to je předseda poslaneckého klubu ODS pan Vlastimil Tlustý. Připraví se pan kolega Michal Doktor.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi navázat na projev předsedy vlády a ve jménu občanů České republiky a ve jménu celé České republiky, jménem poslaneckého klubu ODS, jménem vedení ODS a jménem předsedy ODS Mirka Topolánka navrhnout zamítnutí této reformy ve všech jejích bodech, to znamená, navrhuji zamítnutí všech tisků 391 - 397, 399, 400 - 402 a prosím, aby proběhla hlasování navazující na tento návrh.
Právě proto, že jsme přesvědčeni o tom, že tato reforma je škodlivá pro celou Českou republiku a pro každého jejího občana, předkládáme tento návrh a doufáme, že v Poslanecké sněmovně bez ohledu na politickou příslušnost zvítězí zdravý rozum. Dovolte mi uvést dlouhou řadu argumentů, které svědčí tomuto zdravému rozumu a které vedou k tomuto jednoznačnému závěru.
Začnu reakcí na některé nepřesnosti a nepravdy v projevu pana předsedy vlády. Za prvé mi dovolte poznamenat, že není pravda, že to je první reforma, ke které přistupuje vláda po roce 1989, neboť přinejmenším daňová reforma v roce 1992 byla nejenom zahájena, ale dokonce dokončena, a stejně tak v roce 1996 byla reforma sociálních dávek dovedena k realizaci a dodneška tento systém funguje.
Ke snaze svalit veškerou zodpovědnost za stav veřejných financí na tzv. transformační výdaje mi dovolte ocitovat z písemného materiálu, který nám vláda předala, to znamená z aktualizované verze koncepce reformy veřejných rozpočtů. Zde sama vláda, a tím i pan předseda vlády, říká: "Je naprosto evidentní, že ve všech letech s výjimkou roku 1998 byly mimořádné privatizační příjmy vyšší než skutečně realizované náklady v podobě dotací transformačním institucím." A je zde i podrobně uvedena tabulka, která to dokazuje.
Takže jednoduše konstatováno, pane premiére - vaše vláda předkládá důkaz pro to, že za stav veřejných financí v České republice nejsou zodpovědny transformační náklady.
Za druhé, zmínil jste, že rozhodující část těchto transformačních nákladů tvoří náklady spojené s řešením bankovního sektoru.
***