Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(17.30 hodin)

Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už poněkolikáté se tato oblast odměn ústavních činitelů dotkla právě mne jako zpravodaje. Samozřejmě souhlasím s tím, aby tento zákon byl propuštěn do dalšího čtení, to podotýkám dopředu, i když očekávám, že vzhledem k tomu, že se nás to bude týkat všech, a nejenom nás, padnou v této oblasti určité pozměňovací návrhy. Především očekávám to, že když už reforma veřejných financí se má dotknout všech, tak se bude muset dotknout i ústavních činitelů. Je ovšem otázka, jestli po několik let stagnující příjmy ústavních činitelů a předhánějící nás ve státní a veřejné správě by v roce 2004 neměly být platy ústavních činitelů dány do souvislosti se zákonem, který platí v současné době.

Díky za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Václavkovi a přerušuji projednávání tohoto bodu.

Posledním z tohoto seriálu, kterému se budeme věnovat, je

Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně zdravotnictví Marie Součková.

Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Děkuji, pane předsedající, za udělené slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych ve stručnosti uvedla tento vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592 o pojistném. Je to jeden z úkolů koncepce reformy veřejných rozpočtů České republiky.

Vládní návrh zákona obsahuje změnu příspěvkové povinnosti osob samostatně výdělečně činných v oblasti pojistného na veřejné zdravotní pojištění tak, že se zvýší vyměřovací základ pro odvod z pojistného z dnešních 35 % příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na 40 %, 45 % a 50 % postupně v letech 2004 až 2006. Nově se stanoví minimální vyměřovací základ proti dnešní minimální mzdě na úrovni 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Navrhovaná změna v roce 2004 nepřinese do systému veřejného zdravotního pojištění významnou částku, avšak v následujících letech již navrhovaná změna jednak s ohledem na vývoj průměrné mzdy a jednak i s ohledem na postupné zvyšování vyměřovacího základu z dnešních 35 % příjmů po odpočtu výdajů na 50 % příjmů po odpočtu výdajů bude pro veřejné zdravotní pojištění finančním přínosem.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh zákona respektuje koncepci reformy veřejných rozpočtů České republiky. Věřím, že jej podpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Milan Cabrnoch.

Poslanec Milan Cabrnoch: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, máme před sebou návrh novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákona č. 592/1992 Sb.

Tento návrh v podstatě obsahuje dvě principiální změny. První z nich je změna výpočtu základu. Obsahem návrhu novely je postupné zvyšování základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Podle stávající právní úpravy, která beze změny, bez podstatné změny platí od roku 1992, se stanoví základ pro výpočet pojistného pro osoby samostatně výdělečné činné na 35 % z příjmů z podnikání po odečtení výdajů. Nyní se navrhuje, aby tento základ postupně narůstal, a to tak, že pro rok 2004 by to bylo 40 %, pro rok 2005 45 % a pro rok 2006 50 % z příjmů z podnikání po odečtení nákladů.

Podle předkladatele dopad ve smyslu výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění nelze stanovit, podle údajů zdravotních pojišťoven je zanedbatelný. Dovolte, abych zopakoval, kdyby náhodou některý z kolegů nebo kolegyň neposlouchal - dopad tohoto návrhu pro výběr pojistného je zanedbatelný.

Za druhé návrh zákona obsahuje změnu způsobu stanovení minimálního vyměřovacího základu. V souladu se změnami, které jsou prováděny v oblasti sociálního pojištění, se navrhuje změnit způsob stanovení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění opět pouze však pro osoby samostatně výdělečné činné. Podle stávající právní úpravy, opět platné od roku 1992, tento minimální vyměřovací základ vycházel z minimální mzdy. Nyní se navrhuje, aby tento minimální vyměřovací základ tvořila polovina průměrné měsíční mzdy.

Dále se navrhuje, a tomu opravdu nerozumím, proč je to tak, aby průměrnou měsíční mzdu vyhlašovalo Ministerstvo zdravotnictví. Domnívám se, že snad kromě Ministerstva kultury je Ministerstvo zdravotnictví jedním z nejméně kompetentních orgánů státní správy k tomu, aby zjišťovalo, zkoumalo, ověřovalo a zveřejňovalo výšku průměrné mzdy občanů ve státě. Tím jsem se samozřejmě nijak nechtěl dotknout kvalit Ministerstva kultury.

Podle předkladatele představuje dopad ve smyslu zvýšení pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku 1,5 miliardy korun v roce 2004, minimální pojistné se potom v roce 2004 zvýší o 2 676 korun. Vzhledem k tomu, že toto pojistné platí tisíce osob, je to jistě významná změna.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Milanu Cabrnochovi a přerušuji projednávání tohoto bodu.

Ve smyslu našeho rozhodnutí by teď mělo dojít k tomu, že otevřu obecnou rozpravu. Činím tak, ale zároveň dávám slovo předsedovi klubu ODS panu poslanci Vlastimilu Tlustému.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi jménem poslaneckého klubu ODS požádat o přestávku na jednání poslaneckého klubu, a to do konce dnešního jednacího dne. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hned tak učiním, pouze přečtu pořadí, tak jak mám přihlášky, protože to mi velí jednací řád. Takže zítra v rozpravě vystoupí Vladimír Špidla, Ivan Langer, Michal Doktor, Martin Kocourek, Pavel Kováčik, Martin Kocourek podruhé, Petr Braný, Oldřich Vojíř, Vojtěch Filip, Jaroslav Gongol, František Beneš, Milan Cabrnoch, pan poslanec Krajíček, Martin Říman.

Takže, dámy a pánové, v tuto chvíli končím dnešní odpolední jednání s tím, že se sejdeme zítra ráno v 9 hodin a budeme pokračovat v obecné rozpravě, kterou jsem otevřel.

(Jednání skončilo v 17.39 hodin.)

***