(15.00 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vás informoval, že 16. července na své 17. schůzi přijal rozpočtový výbor usnesení, které máte obsaženo v tisku 317/1. V tomto usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout vládní návrh zákona s pozměňujícími návrhy, které máte uvedeny v příloze tohoto usnesení. Moje vystoupení je ve smyslu tohoto usnesení, a proto přijetí tohoto návrhu zákona doporučuji.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji zpravodaji. Otevírám v této chvíli obecnou rozpravu. Pokud se týká písemných přihlášek, do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Michal Doktor. Zdá se být jediný do obecné rozpravy, protože všechny ostatní přihlášky, jak si ověřuji, jsou do podrobné rozpravy.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, jakkoli provázela průběh prvního čtení vládního návrhu novely zákona o spotřebních daních poněkud zvláštní atmosféra, v níž byla prezentována veřejnosti České republiky především rovina nepolitická, tedy povinnost České republiky přijmout novelu zákona na základě přijatých nebo platných direktiv Evropské unie a naší přístupové dohody, bylo zjevně dokázáno, že daleko důležitější částí vládní novely zákona o dani spotřební je ona politická rovina, kterou je zdražení řady komodit v České republice. O to zvláštnější je, že na začátku druhého čtení u obecné rozpravy, tedy politické rozpravy, nevystupuje ministr financí a že předseda rozpočtového výboru podává vcelku korektní zprávu o tom, že rozpočtový výbor poměrem hlasování, který byl v dané chvíli na půdě rozpočtového výboru, přijal usnesení, které zde bylo prezentováno.
Nepadlo zde ani slovo o tom, že byl-li vládní návrh novely zákona o změně zákona o spotřební dani konfliktní už od samého prvopočátku, prapůvodu, tak jednání na půdě rozpočtového výboru, resp. konkrétní dopad některých pozměňovacích návrhů posunul tuto novelu zákona, resp. dopady na naše občany - jinými slovy zdražení řady komodit v České republice - ještě dále.
Já bych nechtěl nějak nekorektně nebo příliš zdlouhavě popisovat proceduru, kterou k tomu došlo. Nechtěl bych ani obviňovat autora pozměňovacích návrhů z nějakého předem vykalkulovaného záměru. Je to ovšem podruhé, kdy na základě poslanecké iniciativy na půdě rozpočtového výboru v průběhu projednávání dochází k posunutí, a to k zásadnímu posunutí, obsahu novely zákona. A já uvedu příklad toho, jak už beztak necitlivý přístup vlády, který od nás nikdo neočekával, resp. ho od nás nikdo nechtěl, poslanecká iniciativa posouvá ještě dále.
V úvodním slově ministra financí v průběhu prvního čtení zde bylo řečeno, že ke zvýšení spotřebních daní, ke zdražení komodit, dochází vynuceně. Já jsem prováděl srovnání - srovnání minimálních sazeb platných v Evropské unii - s řadou komodit, které byly navrženy k zdražení, těch komodit, kde docházelo ke zvýšení spotřebních daní. A už v průběhu prvního čtení jsem dokazoval, že tomu tak není - že zdražujeme, že zvyšujeme daně pouze na základě politické dohody. Uvedu srovnání tří docela zajímavých komodit, z kterých bude zřejmé, že vláda České republiky se pomocí poslanecké iniciativy rozhodla jít ještě dále a zdražit ještě více.
Komodita olovnatého benzinu. Jestliže při použitém kursu 31,35 Kč za 1 euro byla přepočtena minimální spotřební daň olovnatého benzinu 10 565 korun na 1 tisíc litrů, v současné době platná 10 840 korun, pak vláda navrhovala zvýšení na 12 740 korun. Na základě poslanecké iniciativy bude tato daň zvýšena na 13 710.
V kategorii bezolovnatého benzinu je minimální sazba v Evropské unii 8 998 na 1 tisíc litrů. V České republice nyní platí sazba 10 840 korun, vláda navrhovala úpravu identickou, tedy zachovat zdanění ve výši 10 840. Na základě poslanecké iniciativy ovšem tato daň bude zvýšena na 11 840 korun na 1 tisíc litrů.
U nafty provedu totéž srovnání. Zatímco v Evropské unii činí podle přepočtu 7 680 korun na 1 tisíc litrů, v České republice je nyní zdaněna už sazbou 8 150. Vláda navrhovala zachovat, zatímco poslanecká iniciativa počítá s tím, že motorová nafta bude zdaněna 9 950 korunami na 1 tisíc litrů.
Já nechápu, co vede vládu České republiky k tomu, že chce být papežštější než papež. Je pravda, že existuje usnesení či dohoda zemí EKOFINu, která předpokládá razantní zvýšení spotřebních daní v členských zemích Evropské unie k 1. 1. 2004, resp. k 31. 12. 2003. A protože Česká republika má být a chce být plnoprávným členem Evropské unie, byla povinna zavést tuto úpravu do svého práva k 1. 1. 2004. Já jsem si pozorně nastudoval obsah dohody členských zemí EKOFINu i jednotlivých ustanovení a neshledávám žádný důvod k tomu, abychom zaváděli ještě vyšší zdanění, než které zavádějí členské země Evropské unie k 1. 1. 2004. Při vědomí toho, jak složitě a jak komplikovaně hledali finanční a hospodářští ministři z členských zemí Evropské unie shodu na tom, aby zvýšili spotřební daně svých zemí v komoditách, ve kterých se spotřební daň neměnila již několik let, nechápu, proč se vláda České republiky prostřednictvím poslanecké iniciativy snaží zavést zdanění v České republice ještě vyšší.
Jakkoliv tedy platilo, že spotřební daně v České republice dosud platné jsou vyšší v některých komoditách nebo spíš ve většině komodit než v členských zemích Evropské unie, pak po administrativním zvýšení daní od 1. 1. 2004 v členských zemí bude Česká republika opět vepředu, její zdanění bude v režimu spotřebních daní ještě vyšší. Já jako důkaz pro toto tvrzení uvedu, že zatímco členské země Evropské unie budou mít povinnou minimální sazbu v olovnatém benzinu od 1. 1. 2004 13 198 korun, bude mít Česká republika 13 710 korun. Zatímco členské země Evropské unie budou mít povinnou minimální sazbu spotřební daně bezolovnatého benzinu 11 255 korun, pak v České republice budeme mít -
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nezlobte se, pane poslanče, ale já prosím všechny, kteří nesledují toto vystoupení a baví se, aby opustili jednací sál a aby tady zůstali ti, kteří mají zájem vystoupení sledovat.
Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Opakuji, že zatímco členské země Evropské unie budou mít v komoditě bezolovnatého benzinu zdanění ve výši 11 255 korun na tisíc litrů, pak bude mít Česká republika 11 840. Zatímco členské země Evropské unie zdaní naftu minimální sazbou 9 950 korun, bude i sazba v České republice o něco vyšší.
Možná že má vláda České republiky odvahu tvrdit opět a donekonečna, že ke zvýšení spotřebních daní dochází v České republice proto, protože to od nás někdo žádá, protože nám to někdo přikazuje. Já jsem zde uvedl čísla, která jednoznačně dokládají, že toto rozhodnutí, přijme-li Poslanecká sněmovna usnesení rozpočtového výboru tak, jak bylo přijato, zavede-li takové zdanění, jaké je navrhováno, je pouze výrazem vůle vlády České republiky. Nikdo nás k tomu nezavazuje, nikdo nám to nenakazuje.
***