(18.00 hodin)
(pokračuje Rychetský)
To, co je nové, je to, že Vězeňská služba má právo používat prostředky, které za prvé identifikují, zda v prostoru věznice není v provozu mobil, a za druhé prostředky, které by umožnily rušit prostor věznice proti používání mobilů.
Pátá věcná změna v této předložené novele je povolení toho, aby Vězeňská služba i justiční stráž mohla být v případě mimořádných situací povolána k výkonu pořádkové služby v rámci policie. Tak jako armáda třeba při povodních může zasahovat v rámci policejních sborů, tak se nyní předpokládá rozšíření této pravomoci i pro Vězeňskou službu a justiční stráž.
Poslední změna, která je přinášena touto novelou, je možnost vysílání a působení příslušníků Vězeňské služby v zahraničí na základě mezinárodní smlouvy, kterou by Česká republika ratifikovala a byla by jí vázána. Pro vaši informaci, v současné době taková smlouva je sjednávána s Mezinárodním soudem v Haagu při OSN, který žádá o vyslání tří až pěti příslušníků Vězeňské služby České republiky k výkonu služby na jeden až dva roky u Mezinárodního soudu pro zločiny v Jugoslávii.
Jsem přesvědčen, že uvedené změny jsou žádoucí a potřebné po deseti letech od přijetí tohoto zákona, a doufám, že Poslanecká sněmovna nejen propustí tento zákon do dalšího čtení, ale že jej i schválí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane místopředsedo, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Tímto zpravodajem je pan poslanec Petr Ibl.
Poslanec Petr Ibl: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, předkladatel zde uvedl důvody, pro které byla novela zpracována. Já si myslím, že není potřebné, abych cokoliv dodával. Chtěl bych uvést pouze to, že novela je v souladu s předpisy, které tvoří ústavní pořádek, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a není to v rozporu s právem Evropského společenství.
Z těchto důvodů si myslím, že není potřeba dodávat, že předkladatel ve svém úvodním slově dostatečně odůvodnil novelu, která je předkládána, a rovněž i já se připojuji k tomu, aby návrh zákona byl postoupen do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji Petru Iblovi a otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první a prozatím jediný přihlásil pan poslanec Alexander Černý.
Poslanec Alexander Černý: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi jenom několik málo poznámek. Nepochybuji vůbec o tom, že to, co tady předkladatel uvedl jako hlavní důvody pro přijetí této novely a pro její projednání, je bezesporu oprávněné, a jsem s ním zajedno, že tato novela je potřebná. Chtěl bych ale jenom drobnou poznámečku.
Často skloňované pojmy, jako je humanizace vězeňství, potřeba dostat se na úroveň západoevropských standardů, s sebou nutně přináší i vyšší nároky na personál a na materiální zajištění Vězeňské služby. V této souvislosti na mě poněkud nepřesvědčivě a jakoby poplatné době působí tvrzení obsažené v důvodové zprávě, že návrh zákona není spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu. Odvolává-li se předkladatel této novely v důvodové zprávě na praktické zkušenosti z dosavadního uplatňování zákona o Vězeňské službě a justiční stráži, nelze než předpokládat, že si je plně vědom problémů a těžkostí, se kterými se denně příslušníci a občanští zaměstnanci Vězeňské služby potýkají. Už sám název zákona o Vězeňské službě a justiční stráži, kdy je jedna ze složek Vězeňské služby vyjmuta z celku a postavena jakoby mimo Vězeňskou službu a vedle ní, naznačuje možné komplikace. Jistá schizofrenie v řízení justiční stráže, kdy je podřízena příslušnému řediteli věznice a současně se řídí pokyny buď předsedy soudu, nebo ředitele správního útvaru soudu, předsedy Senátu, vedoucího státního zástupce, případně jiného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, sama o sobě problémy předpokládá. A to jenom připomínám, že Vězeňská služba je v zákoně definována jako ozbrojený bezpečnostní sbor.
Předpokládám, že předkladatel novely je motivován jediným zájmem - zkvalitnit práci celé Vězeňské služby. Nemám námitky k tomu, aby byla novela propuštěna do druhého čtení, chci jenom upozornit na to, že problémů, s kterými se Vězeňská služba, potažmo i justiční stráž potýkají, je daleko více než šest, které tu byly vyjmenovány.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Černému. Hovořit bude pan poslanec Kladívko.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji. Pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, návrh novely zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě, předložila vláda k projednání Poslanecké sněmovně jako tisk 351. Jakkoliv to v obecné části důvodové zprávy není výslovně zmíněno, jednou z nejdůležitějších změn, kterou návrh novely zavádí, je rozšíření možnosti používání operativně pátracích prostředků přímo opět Vězeňskou službou, nástupkyní Sboru nápravné výchovy, aniž by byl zaveden jakýkoliv nový způsob kontroly, tj. oproti stavu současnému, kde ho vykonávají dozoroví zástupci, a i minulému, kde tuto kontrolu vykonávali dozoroví prokurátoři. Obdobné oprávnění dřívějšího Sboru nápravné výchovy Československé republiky, předchůdce současné Vězeňské služby, zaniklo společně se zánikem zkompromitované a zneužívané vnitřní ochrany a v souvislosti se změnou politického klimatu.
Vnitřní ochrana byla považována za obdobu Státní bezpečnosti v podmínkách věznic. Se Státní bezpečností spolupracovala přímo a v některých pohledech se činnost těchto dvou složek stýkala a prolínala. V budování rezidentur, agenturní sítě apod. Vnitřní ochrana se však podílela na odhalování běžné kriminální činnosti. To však nestálo v popředí jejího zájmu. Její činnost však měla daleko spíš politický charakter a je známo, že byla využívána k vyřizování osobních účtů a k osobním zájmům. Rezidentury vnitřní ochrany byly ve věznicích Praha-Ruzyně, Brno, Bratislava. Rezidenty byli příslušníci bývalého Sboru nápravné výchovy, agenty vězni, styk mezi vnitřní ochranou, oddělení věznic a hlavní správy zprostředkovali tzv. prostředníci, kteří byli rovněž příslušníci Sboru nápravné výchovy. Prostředníky se stali na základě souhlasu a osobního písemného závazku.
V současné době upravuje používání operativních pátracích prostředků zařízení Vězeňské služby mimo zákon o zpravodajských službách trestní řád v paragrafech 158b až 158e trestního řádu, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ustanovení § 23a zákona, a zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě, kde se této problematice věnuje § 16.
Návrh novely zákona o Vězeňské službě upravuje používání operativně pátracích prostředků nově v § 16, v § 16a, 16b a 16c. Předkladatel odůvodňuje znovuzavedení operativně pátracích prostředků zpět do rukou Vězeňské služby následujícím způsobem. Cituji: Stávající nepříznivá situace ve věznicích způsobená zejména zločineckými strukturami z řad občanů postsovětských republik vyvolává reálné nebezpečí páchání další trestné činnosti, kterou lze jen obtížně objasnit a jíž je třeba maximálně předcházet. Závažné problémy při naplňování účelu výkonu trestu odnětí svobody a výkonu vazby a zajištění bezpečnosti ostatních vězněných osob a vězeňského personálu vyvolávají potřebu, aby pověřené orgány Vězeňské služby mohly využívat v objektech Vězeňské služby obdobná oprávnění jako příslušníci Policie České republiky a používat podpůrné operativní pátrací prostředky, a to nejen v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby - odkaz na § 12 odst. 2, § 158b trestního řádu - ale již při předcházení a odhalování úmyslné trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníků, občanských zaměstnanců a dalších osob nacházejících se v objektech Vězeňské služby.
***