(15.50 hodin)
(pokračuje Langer)

A srovnáte-li ta dvě čísla, tedy vývoj nezaměstnanosti a vývoj tohoto dluhu, potom sami si položte otázku, čí politika vlády je úspěšná a čí není. Já si troufám tvrdit, že politika této vlády, která prakticky bezmezně navazuje na politiku vlády předchozí, je rozhodně tou politikou, která tuto zemi vede do záhuby. (Potlesk v pravé části jednací síně.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má předseda vlády Vladimír Špidla.

 

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, dovolte mi velmi krátce - pan kolega Langer je brilantní demagog a to je věc, která je zajímavá, a jistě ji dokáže uplatnit ještě mnohokrát. Ale jenom k věci samé.

Pokud si pamatuje, a on si jistě pamatuje, jakým způsobem se vyvíjely křivky nezaměstnanosti, tak ví, že právě v roce 1996 došlo k tragickému zlomu, kdy křivka nezaměstnanosti prudce vystřelila nahoru. Chci také připomenout, že právě ten neúspěch, celkový neúspěch politický a ekonomický mezi lety 1996 až 1998, vedl k pádu Klausovy vlády, která se držela zuby nehty, jistěže ano - ale okolnosti byly silnější a neúspěch byl větší, než se dalo vydržet. Čili to je k této věci.

Pokud jde o dluhy, je to stále totéž. Ta bilance byla pouze zdánlivě čistá. Ty dluhy byly zameteny pod kobercem. Byly zameteny do bankovního systému v podobě nikdy nesplatitelných úvěrů. Pouze značná schopnost minulé vlády umožnila (smích z pravé části jednací síně) překonat nastupující bankovní krizi. To, co jsme udělali, je, že jsme své knihy vedli poctivě, a to, co bylo skryto, se pouze vyjevilo. Ten nárůst, dámy a pánové, je pouze poctivé zaúčtování vašich dluhů.

Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se přihlásil ministr financí Bohuslav Sobotka.

 

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já myslím, že je charakteristické, že tento návrh zákona vyvolává takový zápal, takové nadšení pro diskusi, protože je to právě politika investičních pobídek, která se ukázala jako velmi úspěšná politika a dostala ČR na první místo, pokud jde o přímé zahraniční investice v uplynulých letech, a to první místo si držíme řadu let. Takže si myslím, že to není náhoda, že právě tento návrh zákona se setkává s takovou nervozitou v řadách naší pravicové opozice, která vždy byla proti investičním pobídkám a důsledně je proti politice investičních pobídek v ČR a šíří o těchto investičních pobídkách celou řadu mýtů, které nemají s realitou nic společného.

Já jsem v tuto chvíli nechtěl vystupovat, ale protože zde několikrát zazněla slova o koncepci reformy veřejných rozpočtů, kterou nikdo z ODS nikdy neviděl, tak musím vyjádřit obavu z toho, že ODS je mimo realitu a že nežije v této zemi, protože vláda předložila k široké diskusi koncepci reformy veřejných rozpočtů v loňském prosinci. V loňském prosinci byly publikovány první dokumenty. Tyto dokumenty začaly být projednávány na úrovni tripartity se zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, byly předmětem celé řady těchto jednání. Tyto dokumenty byly podrobeny odborné diskusi, tyto dokumenty byly podrobeny politické diskusi a debatují o nich média celého půl roku. Pokud by tento návrh nebyl k dispozici, pak skutečně nevím, na základě čeho by se tato poměrně robustní celospolečenská diskuse odehrávala. Tento materiál je k dispozici, a dokonce byl již vládou schválen jako ucelený rozpočtový výhled na období let 2003 až 2006 jako koncepce reformy veřejných rozpočtů. Tento koncepční materiál, který vláda přijala, se nyní přetváří do série zákonů, které tato vláda předloží do Poslanecké sněmovny, a požádá Poslaneckou sněmovnu, aby zahájila práci na reformě veřejných rozpočtů a na stabilizaci výdajů státního rozpočtu a veřejných rozpočtů v příštích třech letech. Tato reforma existuje a to, že se o ní vede polemika, je jednoznačně důkazem skutečnosti, že pravděpodobně všichni s výjimkou představitelů ODS tyto texty znají a byli schopni si je opatřit.

Pokud jde o návrhy, které se čas od času objevují jakožto možné alternativy koncepce, kterou vláda v tuto chvíli má, chtěl bych zdůraznit, že je to poprvé, pokud si vzpomínám, v historii ČR, že by vláda na začátku svého mandátu představila ucelenou koncepci rozpočtové a daňové politiky na celé volební období. Myslím si, že v minulosti tomu tak skutečně nebývalo. Pokud se objevují tyto ojedinělé alternativní návrhy, pak musím říci, že bohužel ty návrhy, které prezentuje ODS, směřují ke zcela opačnému výsledku.

Koncepce reformy veřejných rozpočtů, abych informoval kolegy z poslaneckého klubu ODS, má jako jeden z hlavních cílů kromě vytvoření podmínek pro udržitelný ekonomický růst také postupně snižovat tempo zadlužování ČR. Ty návrhy, které jsme zatím měli možnost z dílny ODS obdržet - ve formě nejčastěji ústních prohlášení, protože reforma ODS je zatím v mlhách a v nějaké hmatatelné podobě předložena veřejnosti k diskusi nebyla - tak všechny tyto návrhy směřují k opačnému trendu, to znamená k trendu dalšího prohlubování deficitního hospodaření veřejných rozpočtů v ČR. A to ne v krátkodobém horizontu, protože ty negativní dopady opatření, která ODS předkládá, neprohlubují schodek o jednu, o dvě, o tři miliardy, ale prohlubují tento schodek o desítky a stovky miliard.

Dva naprosto konkrétní případy. Návrh na to, aby v této zemi byla zavedena rovná daň, rovná daň z příjmů a daň z přidané hodnoty ve výši 15 %, to znamená sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 15 % a zploštění současné progresivní daně z příjmů právnických a fyzických osob a zavedení jedné sazby z příjmu právnických osob na úrovni 15 %. Celkové fiskální dopady takovéhoto opatření by znamenaly výpadek příjmů veřejných rozpočtů, a záměrně hovořím o veřejných rozpočtech, protože by to způsobilo i výpadek příjmů obcí a krajů, v rozsahu 40 mld. Kč. To je dopad zavedení rovné daně v takovém rozsahu. Pokud bych k tomu připočetl již dříve předložené návrhy ODS na zrušení trojdaně nebo návrh ODS na zrušení daně z nemovitostí, pak by se tento dopad prohloubil o dalších 10 až 15 mld. Kč. To znamená, celkově by tyto daňové změny způsobily výpadek ve veřejných rozpočtech v rozsahu 55 mld. Kč.

Pokud jde o poslední a druhý návrh, který byl zatím z dílny ODS publikován, týkal se zavedení jedné sociální dávky, pak není pravdou tvrzení, které říká, že tento návrh je pouze mechanickým přepočtem stávajících výdajů, které jsou v ČR v současné době z veřejných rozpočtů vydávány. Celková výše těchto výdajů je cca 304 mld. Kč ročně. Návrh na to, aby každý občan obdržel alternativně místo stávajících dávek - ať už penzijního systému, nebo nemocenské, nebo státní sociální podpory - částku 4 tis. Kč, by vedl ke zvýšení těchto výdajů sociálního charakteru o 90 mld. Kč ročně. To znamená, o 90 mld. Kč bychom prostým propočtem museli zvýšit tyto výdaje, pokud bychom dávku poskytovali každému občanu staršímu 18 let.

Celkem tedy zatím tyto dva jediné návrhy, které ODS publikovala, byť neformální cestou, by prohloubily schodek státního rozpočtu během jediného roku o částku 145 mld. Kč. To je výsledek těch návrhů, které byly publikovány.

Přirozeně, protože zatím není žádná alternativní koncepce uceleně zveřejněna, tak nevím, jakým způsobem by autoři těchto návrhů kompenzovali dopady těchto opatření z pohledu veřejných financí, jak vysoké škrty by navrhli, v kterých oblastech by tyto škrty byly realizovány, ale obávám se, že bez toho, aniž by zasáhly klíčové funkce veřejného sektoru, by takto rozsáhlé škrty nemohly být realizovány.

V každém případě ty návrhy, které se objevují, by směřovaly ne k tomu, že by veřejný dluh za tři roky tvořil částku 1 bil. 300 mld. Kč, ale směřovaly by k tomu, že by se ten veřejný dluh za tři roky začal blížit částce 2 bil. Kč. A jako takové, podle mého názoru, je nutné tyto návrhy již v zárodku odmítnout.

Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP