(15.10 hodin)
(pokračuje Martínek)
Protože podle mého názoru ani úředníci ve středně velkém městě nebudou schopni podle tohoto zákona zakázku řádně připravit.
Tento návrh zákona v sobě obsahuje hned tři problémy. O jednom jsem se nyní poměrně rozsáhle zmiňoval, to je vztah České republiky k požadavkům Evropské unie, ale tento návrh zákona v sobě obsahuje ještě dva problémy, které jsou ryze místní, a to je právě ten vztah mezi zadavatelem a zhotovitelem. A je zcela evidentní, že při projednávání tohoto zákona budete, vážené kolegyně a vážení kolegové, vystaveni lobbistickým snahám obou těchto skupin, protože každá z těchto skupin má zájmy na tomto zákoně a bohužel tyto zájmy jsou u každé z těchto skupin rozdílné.
Když si vezmu stávající stav, jaký u nás je, tak nesporně mají pravdu ti zastánci zhotovitelů, kteří tvrdí, že v současné době zadavatelé postupují velmi zajímavým způsobem a mnohdy podklady pro vypsání veřejné soutěže jsou opravdu tak vágní, že je jenom těžké připravit podklady tak, aby zadavatel (zhotovitel??) neriskoval, že jeho přihláška do soutěže bude (nebude??) řádně projednána. Zadavatelé také poměrně volně disponují s jednou výhodou, kterou v současné právní normě mají, a to je možnost zrušit zakázku. Bohužel se mnohdy děje, že tato zakázka je rušena nikoliv z důvodů objektivních, ale z důvodů subjektivních, což samozřejmě oprávněně vyvolává nelibost na straně zhotovitelů, protože vypracování zakázky pro veřejnou soutěž není vůbec jednoduchá věc.
Na druhé straně je veřejným tajemstvím, že dochází v podstatě v jedné straně k velmi složitým veřejným zakázkám, aby po jejich skončení se zahájily - jestli to takto mohu nazvat, ale myslím si, že mohu - kšefty o tom, jestli ten, který vyhrál soutěž, vůbec bude moci zakázku také udělat. Protože je veřejným tajemstvím, že mnozí z těch, kteří jsou na druhém, třetím, čtvrtém místě, mnohdy vstupují do soutěže vůbec ne proto, aby ji vyhráli, ale aby zkomplikovali celou soutěž, aby získali nějaké odstupné, aby získali podíl na této zakázce, a jejich jednoduchý manévr je, že se budou odvolávat do té doby, až bude zhotoviteli hrozit propadnutí státních prostředků, a tím likvidace celé zakázky. Takže my mnohdy velmi pečlivě a složitě děláme kroky proti tomu, aby nebyla korupce ze strany zadavatele, a potom korupce vesele běží po linii zhotovitelů.
Toto všechno, o čem tady hovořím, svědčí o tom, že materie, kterou budeme probírat, není vůbec jednoduchá. Nicméně nemohu se připojit k návrhům svých předřečníků o tom, abychom tento návrh vrátili k přepracování, resp. aby byl zamítnut, a to z toho důvodu, který jsem tady říkal. My životně nutně potřebujeme, aby novelizace stávajícího zákona byla. Je mi zcela zřejmé, že když toto tvrdím, tak také tím na druhé straně říkám, že Poslanecká sněmovna a jednotlivé výbory budou muset vykonat řadu práce. A z toho všeho, o čem jsem hovořil, si myslím, že klíčový je problém zadávacích podkladů, protože od zadávacích podkladů, jejich kvality a toho, co předepíšeme v jednotlivých zákonech, a je zde samozřejmě na zváženou, jestli zadávací podklady a do jaké míry mají být součástí zákona, anebo mají být součástí podzákonných norem, a tady bych řekl, že ku prospěchu ministerstva slouží minimálně zase na druhé straně to, že podzákonné normy jsou v návrhu, který máte před sebou, obsaženy. To znamená, jsem přesvědčen, že je potřeba tuto záležitost odpracovat a přinejmenším ji dát k projednání výborům, aby se touto materií velmi seriózně zabývaly. Až teprve při práci na vyjasňování některých věcí podle mého názoru vyjde najevo, jak na tom zcela stojíme, to znamená, jestli tento zákon bude moci projít Poslaneckou sněmovnou až do třetího čtení, což bych si upřímně řečeno velmi přál, protože jinak, jak jsem říkal již na začátku, jsou velmi zproblematizovány zdroje Evropské unie do České republiky.
Proto, vážené kolegyně a kolegové, navrhuji, abychom doporučili projednání ve druhém čtení, to znamená přikázat výborům. A z důvodů, které jsem tady řekl, si dovoluji dát návrh, aby vedle hospodářského výboru se touto materií také zabýval výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, protože se už v předcházejících návrzích tímto návrhem zabýval a navíc je to zákon, který se veřejné správy měst a obcí této země přímo životně dotýká.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo má nyní pan kolega František Beneš.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, vláda nám předložila sněmovním tiskem 363 nový zákon, který nahrazuje dosud platný a mnohokrát novelizovaný zákon 199/1994 Sb. Jde o zásadní změnu, která do právního systému České republiky zavádí celkem 10 směrnic Evropských společenství. Zadávání veřejných zakázek je systém, který se týká všech organizací, které jsou označeny jako veřejný zadavatel, ale i dalších akcí, které jsou alespoň z 50 % hrazeny veřejným zadavatelem. Veřejnou zakázkou je pak každá akce, která je dražší než 2 miliony korun.
Zákon určuje mimo jiné, že začátkem roku musí být učiněno veřejné oznámení o tom, že zadavatel hodlá v kalendářním roce vypsat veřejné zakázky v objemu 750 tisíc eur nebo více. Zákon dále podrobně stanoví postup při průběhu výběrového řízení dohledu nad tímto procesem, který bude vykonávat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a Ministerstvo pro místní rozvoj je pak ustanoveno správcem informačního systému veřejných zakázek.
Požádal jsem odbor veřejných zakázek jedné velké pražské části, aby se k tomuto novému zákonu vyjádřil, a dostal jsem takovéto stanovisko. Tlumočím ho jednou větou: Podle zákona lze postupovat ve větších městech, ale problémy by mohly být u menších obcí.
V každém případě pak aplikace zákona bude vyžadovat určitě větší náklady než jen personální posílení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o osm zaměstnanců. Zvýší se náklady u každého zadavatele. O některých důvodech se tady již mluvilo. Já bych k tomu přidal ještě jeden. Protože minimálně se budou muset zaplatit odborníci, kteří musí být ve výběrových komisích, celá jedna třetina musí být odborníků, kteří budou mít potřebnou kvalifikaci.
Určitě také nedojde ke zjednodušení zadávacího řízení, jak předpokládá důvodová zpráva. Očekávám, a jistě oprávněně, že se prodlouží i všechny lhůty, a to jak pro zadávání, tak i pro vyhodnocování veřejných zakázek. Představme si celý systém možných odvolání a protestů. Uznávám ale, že zásadní změna dosavadního zákona bude po vstupu do Evropské unie nutná, protože se nabídka nadlimitních prací bude týkat všech členských zemí a zájemci o tom musí být informováni. Zvolila-li proto vláda formu nového zákona, je to pochopitelné.
Pro zaujetí stanoviska ve všech fázích projednávání zákona mám několik návrhů na změny a budu požadovat také odpovědi na některé konkrétní dotazy, alespoň některé z nich.
***