(11.40 hodin)
(pokračuje Říman)
Prostě každý nemá na nové osobní auto, přitom chce jezdit. Snad mu nebudeme upírat tento nárok? Jde proto na trh a koupí si ojetý automobil. V této souvislosti věta v důvodové zprávě, věta, která obsahuje obrat "tato auta, tedy ojetá, často naplňují definici pojmu odpad", pro mě je urážkou těch několika desítek tisíc lidí, kteří si ročně ojeté auto koupí a v něm dlouhá léta jezdí. Já chápu, že ta ojetá auta, která si ti obyčejní lidé kupují, se z ministerského BMW možná jeví jako odpad. To chápu. Ale věřte tomu, že ti lidé jsou rádi, že jezdí i v tomto autě.
Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Římanovi. Hovořit bude pan poslanec Schling, připraví se pan poslanec Tomíček.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, pan kolega Říman hovořil o tom, co vláda nechápe. Já si nejsem jist, co vláda chápe a co nechápe. (Potlesk z lavic ODS.) Jsem přesvědčen, že není možné za 17 lidí jednoznačně říci, co kdo z nich chápe, nebo nechápe, ale za sebe mohu říci, že nechápu, jak mohou kolegové z ODS zde argumentovat tak nekorektně, jak to činí. To opravdu nechápu. Dokonce si myslím, že je to pod jejich úroveň. Jestliže tady uvádí pan kolega Beneš, že zákon přesně stanoví, která vozidla mohou a nemohou být dovezena, tak prostě nemá pravdu. Je to velmi zavádějící informace. Zákon, a má na mysli zřejmě zákon č. 56/2002, stanovuje, která vozidla mohou být v České republice uvedena do provozu. O to tady byl v minulém období spor, který bohužel vyzněl ve prospěch úzké lobbistické skupiny, která je známa tím, že vedle dovozu ojetých osobních automobilů umožňuje mnohé protizákonné činnosti, jak prokázal i nedávný seminář pořádaný podvýborem pro dopravu.
Takže tento zákon nestanovuje, která vozidla mohou a nemohou být dovážena. Znovu zdůrazňuji - stanovuje jen, která mohou být uvedena do provozu. A zajímavé je, že mnohá z těch vozidel, která jsou dovezena, ojetých vozidel, nikdy nejsou uvedena do provozu. Existuje významná diferenciace mezi počtem dovezených ojetých vozidel a počtem vozidel, která jsou uvedena do provozu. Kde končí ta ostatní vozidla? To je věc, o které by se tady mělo seriózně diskutovat, a ne tady uvádět nekorektní argumentaci.
Právě tak pochybným způsobem tady argumentuje pan kolega Říman, když poukazuje na to, že jejich přístup je vlastně starostí o to, aby si lidé mohli koupit levné automobily. Samozřejmě že to není pravda, protože ty automobily, které jsou dostupné na našem trhu jako ojeté, jsou nejen z dovozu, ale je tady dostatek kvalitních ojetých automobilů, které sem byly dovezeny jako nové automobily, a bylo jich v posledních letech asi 600 tisíc, a to všechno jsou dnes již ojeté automobily, které se dostávají na trh, a jsou to automobily, které jsou v pořádku a nejsou to vraky, které jsou sešity ze tří nebo někdy čtyř ojetých dovezených havarovaných automobilů.
Zajímavá je i argumentace týkající se posunu dne daňové svobody. To se týká vystoupení pana kolegy Beneše. Já souhlasím s tím, že by se den daňové svobody neměl nějak výrazně posouvat, vzdalovat od 1. ledna, ale jestliže tedy kolega Beneš to má na mysli, měl by souhlasit s předloženým návrhem zákona, protože ten zajišťuje, že nebude třeba likvidovat dovezené vraky z veřejných prostředků, a tudíž kvůli tomu zvyšovat daně. Ten zajišťuje, že ten, kdo chce dovezený automobil, si to ze svého zaplatí v jeho ceně, a to je myslím v pořádku a je to v souladu s tím řazením hodnot, které nám tady ODS neustále prezentuje. Takže, vážení kolegové, argumentujme korektně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jaromíru Schlingovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomíček.
S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, pane předsedající. Jen jedna věta. Chtěl bych vaším prostřednictvím upozornit svého kolegu, bývalého ministra, že Státní fond životního prostředí jsou veřejné peníze, jestli to neví. Je třeba, aby si opravil své znalosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Benešovi. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Dámy a pánové, pokusil bych se vrátit k diskusi tam, kam patří, a to k zákonu o odpadech. Víte, že je podstatně populističtější tady skloňovat, kdo má jaké auto a z okének jakého auta co kde vypadá. Já třeba také nechci hodnotit, jak to vypadá z okének terénních automobilů za 1,5 milionu a víc, jak se někteří kolegové dívají na svět. Je to jejich právo, aby si vybrali auto, ve kterém chtějí jezdit. Já osobně jezdím ve škodovce, abyste to náhodou věděli.
Ale principem je: máme tady odpad. To, co je předloženo, novela zákona o odpadech, jednak samozřejmě na základě praktických zkušeností vylepšuje zákon o odpadech jako takový, na druhé straně samozřejmě se jedná jedné (?) komodity, což jsou autovraky, čili automobily, které nejsou způsobilé provozu. A co tedy s nimi? To, že autovrak jako složitý přístroj, a to mi i strojaři musí dát za pravdu, vyžaduje speciální ošetření, protože od olejů, kyselin a všeho možného včetně elektronického odpadu, speciálních záležitostí, které se v automobilu nacházejí, vyžaduje speciální zacházení na speciálním místě, čili musí se k němu i takto přistoupit. Myslím, že v tomto návrhu se k tomu tímto způsobem přistupuje. Dle mého názoru ne zcela dokonale, protože některé věci je třeba ještě dále dopracovat, je třeba nad nimi diskutovat, je třeba hledat řešení, protože samozřejmě odkazování na tzv. evropského čerta se mně osobně taky nelíbí. My si hlavně musíme vyřešit své problémy zde u nás sami. Takže si myslím, že veškeré odkazy na něco jiného jsou sice zajímavé, nicméně problém neřeší.
Dostáváme se teď k hlavnímu problému, který víceméně jako červená nit se nese diskusí i o jiných komoditách, které se dostávají do stadia odpadů, a je to problém zpětného odběru výrobku. Myslím, že toto bychom měli podrobit diskusi, protože víceméně je ten problém tímto způsobem řešen. Samozřejmě, za likvidaci odpadu jsme si zvykli platit, platíme jak za náš komunální odpad, platíme za cokoliv jiného. Samozřejmě pokud se pro nás auto stane odpadem, budeme za to muset zaplatit taky. To je úplně normální, úplně běžné, nepovažuji to ani za něco, co jsme si přivezli z Evropy, ani co jsme si přivezli z Ameriky. Prostě je to normální. Když něco zahodím, tak buď jsem lump, protože to hodím do lesa, anebo to za nějaké peníze dám odborné firmě zlikvidovat, což je normální. Myslím, že toto všichni akceptujeme, v kulturní části Evropy myslím, úplně normálně. Takže si myslím, že tato diskuse je zbytečná.
Ale v každém případě přivítám, pokud se diskuse na toto téma povede i na poli hospodářského výboru, nejen u nás, protože to není jen otázka životního prostředí, která dejme tomu je prioritní, nicméně týká se to i hospodářství, takže si myslím, že by to měl k diskusi dostat i hospodářský výbor, resp. podvýbor pro dopravu, jak říkal kolega Schling.
Ale skutečně se vážně zamysleme nad tím, co chceme dosáhnout.
***