(18.10 hodin)
(pokračuje Bayerová)
Mezi tyto nedostatky patří např. absence předběžného projednání žádosti, zahrnutí České inspekce životního prostředí mezi příslušné správní úřady v § 8, přesnější definice zařízení v příloze č. 1 zákona, rozfázování přechodného období pro získání integrovaného povolení, stanovení termínů, do kdy mají mít zařízení podle § 43 platné integrované povolení, definice pojmu "uvedení do provozu" v § 43, vyřešení náběhu a návaznosti na probíhající správní řízení související s integrovaným povolením, vyjasnění kompetencí pro zajištění aplikace § 27 odst. d).
V souvislosti s výše uvedenými a dalšími nedostatky, které se v současnosti objevují při správním řízení o vydání integrovaného povolení, by bylo vhodné zapojit do přípravy novely krajské úřady a další strany dotčené ustanoveními zákona 76, a naplánovat předložení novely nejspíše na konec roku 2003.
Z tohoto důvodu navrhuji zamítnout novelu a naplánovat tento proces tak, jak jsem již řekla. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Martě Bayerové za vystoupení. Vidím pana ministra Libora Ambrozka, po něm pana poslance Miroslava Beneše. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, bylo by asi korektní, abych také vystoupil, protože problematika tohoto zákona byla připravena na Ministerstvu životního prostředí a při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období jsem byl zpravodajem tohoto zákona.
Samozřejmě, že uplatňování Evropské směrnice, která se týká integrované prevence, patří v oblasti ochrany životního prostředí mezi ty nejobtížnější. Zároveň se jedná o směrnici, která má podnikům do určité míry ulehčit život, protože povolení má být integrováno. To znamená, že už nebudou muset žádat zvlášť o povolení v oblasti ovzduší, odpadů, zemědělského půdního fondu, vod, a bude vydáno jedno povolení, které bude zahrnovat limity pro všechny složky životního prostředí.
Uplatňování této směrnice není jednoduché prakticky v žádné z členských zemí Evropské unie, a proto je logické, že i tento zákon, který je platný od 1. ledna 2003, nemůže být úplně dokonalý.
Původně bylo ve vládním návrhu před dvěma lety navrhováno zřízení agentury jako samostatné organizace v rámci resortu životního prostředí s více než 70 lidmi. Poslanecká sněmovna přijala tehdy kompromis, kterým v tom procesu umožnila účast jak této agentuře, která dneska funguje jako součást Českého ekologického ústavu v obsazení necelých 30 lidí, tak odborně způsobilým osobám, kterých je dnes asi 30. Já chápu určitý neklid těchto firem, které by možná právem získaly větší podíl na přípravě těch podkladů pro vydání integrovaných povolení. Ale jsem skutečně přesvědčen - a paní poslankyně Bayerová tady mluvila o několika dalších slabších místech tohoto zákona - že je potřeba jak ve spolupráci s kraji, tak s provozovateli, kteří měli u těch nových zařízení povinnost do konce března odevzdat žádosti o povolení, takže ten čas je skutečně velmi krátký, se na to v druhé polovině roku skutečně pečlivěji podívat, sledovat také vývoj v Evropské unii, jakým směrem se bude ubírat. A zhruba někdy koncem roku ve spolupráci odborné skupiny připravit případně novelu tohoto zákona i v reakci na další vývoj evropské legislativy.
I když si vážím práce kolegy Hrnčíře a skupiny dalších, stejně jako představitelů průmyslu, kteří se na ní podíleli, tak zastávám podobný názor jako ti, kteří vystupovali přede mnou, že je lépe v současné době tuto novelu odmítnout a věnovat se práci v odborném týmu na analýze dalších slabších míst tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi. Slovo má pan poslanec Miroslav Beneš. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji. Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych se do té debaty zapojil, ani ne tak licitací na téma, zda již má probíhat diskuse nad tím návrhem zákona, jako spíše se zdůrazněním slov pana ministra, že uplatnění této směrnice není jednoduché v žádné zemi Evropské unie. Naprosto souhlasím s těmi předřečníky, kteří hovořili o tom, že máme krátkou zkušenost z aplikace. Já bych se spíše přidal k tomu, že zatím nemáme zkušenost z aplikace, protože celá řada ustanovení neproběhla celým tím procesem.
Dovolte ale, abych zdůraznil, že všichni předřečníci upozorňovali na problematiku tohoto zákona. Já nesdílím ten optimismus jako někteří mí kolegové tady v poslaneckých lavicích, koneckonců jsem si vyslechl, že Poslanecká sněmovna bude vládní balíčky projednávat hned v polovině července, včera jsem slyšel zase něco jiného, a nevěřím tomu, že bude klidné období na to, aby na konci roku, tedy v říjnu, listopadu, naprosto v pohodě zasedli všichni zúčastnění a přistoupili k projednávání této z pohledu reformy veřejných financí zanedbatelné materie, z pohledu života českých průmyslových firem, které zatím nepřišly do kontaktu s tímto zákonem, materie velmi důležité. Proto bych si dovolil poprosit vážené kolegy a kolegyně obzvláště, aby zvážili své zamítavé stanovisko. Tady podle mého názoru teď nejde o to, soutěžit, co bude dřív a jak bude dřív, ale být včas připraven na negativní zkušenosti z aplikace toho zákona.
Souhlasím s tím, že v tuto chvíli těch aplikací není tolik, a proto si myslím, že by bylo na místě řešení úplně jiné - nikoli zamítnutí této předlohy, ale prodloužení projednávání na maximální možnou míru. Samozřejmě by s tím museli vyslovit souhlas předkladatelé. Jakmile by nedošlo k zamítnutí tohoto návrhu zákona, tak vystoupím v podrobné rozpravě, ale jenom to avizuji. Avizuji to jako variantu, troufám si říci, že nikoli konfliktní, spíše konsensuální variantu hledající - hledající nedostatky, hledající případné klady.
Děkuji za pozornost a obzvláště pak děkuji těm, jež má slova vedla k hlubšímu zamyšlení nad navrhovaným zákonem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Benešovi. Do obecné rozpravy se dále přihlásila paní poslankyně Iva Šedivá. Poté navrhovatel pan poslanec Hrnčíř. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Iva Šedivá: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, dovolte mi, abych velmi krátce zareagovala na to, co tady bylo prozatím řečeno.
Pokud se mi dostal do ruky návrh novely zákona, snažila jsem se zjistit si informace v praxi, jak se věci mají a mohu k tomu říci toto. Všechny složky, kterých se tento zákon týká, to znamená agentura, ministerstvo i krajské úřady, které povolení o integrované prevenci vydávají, se shodují na tom, že jsou nedostatky, které je třeba napravit. Nicméně všechny tyto tři instituce se shodují současně i na tom, že je opravdu předčasné k tomu přistoupit. Protože pokud se podíváte na internetové stránky Českého ekologického ústavu se složkou agentury integrované prevence, tak zjistíte, že vlastně bylo vydáno jenom jedno povolení, a to 23. 5. letošního roku, a jinak je tam vlastně jenom databáze zaslaných žádostí o vyjádření z jednotlivých krajských úřadů. Pravda je taková, že krajské úřady tuto pomoc vítají s tím, že počítají s garantovanou kvalitou předkládaných vyjádření vzhledem k tomu, že pracovníci, kteří toto budou zpracovávat, byli předtím dlouhodobě proškolováni, takže je tady jistý předpoklad, že toto zvládnou v dané kvalitě. Nicméně vyjadřovat se ke kvalitě předkládaných vyjádření momentálně nemá smysl vzhledem k tomu, že bylo vlastně vydáno z jejich strany jenom jedno. Takže k této záležitosti se dá říci, že je třeba vyčkat.
Pokud se týká dalšího bodu, který ze strany krajských úřadů byl jednoznačně odmítán, to je krácení lhůty pro prověření předkládaných žádostí vzhledem k tomu, že to je rutinní práce, je třeba k tomu přistupovat zodpovědně, protože v okolních zemích je faktem, že se k tomu přistupuje ne zcela rutinně, jak říkal kolega Hrnčíř.
***