(17.40 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Ve srovnání s ostatními přistupujícími zeměmi máme vysokou ekonomickou vyspělost a relativně dobrou životní úroveň. Dále budeme mít výhodu, že naše hranice nebudou vnější hranicí EU, neboť bychom se měli stát zemí sousedící pouze s členy EU. Nepotřebujeme také žádné prostředky na uzavírání nevyhovujících jaderných elektráren, neboť žádné takové nemáme, a v neposlední řadě máme v porovnání např. s Polskem či Maďarskem menší sektor zemědělství, který je v Evropské unii výrazně dotován.
I tak ale bude Česká republika ve stávajícím rozpočtovém období let 2004 - 2006 ve vztahu k Evropské unii v čisté pozici především díky výši rozpočtových kompenzací vyjednaných v Kodani. Kompenzace jsou finanční prostředky, jež nejsou vázány na zpracování žádného projektu a plynou do státního rozpočtu automaticky. Výše těchto kompenzací bude nejvyšší v prvním roce našeho členství - 300 mil. eur, přibližně tedy 10 mld. Kč, neboť se předpokládá pouze postupný náběh příjmů ze strukturálních fondů i v závislosti na naší schopnosti vypracovávat projekty. Celkem jsme pro první tři roky našeho členství v unii vyjednali kompenzace ve výši 747 mil. eur, což je po Polsku druhá absolutně nejvyšší částka. Kompenzace jsou dočasnou výhodou a jejich vyjednávaná výše je pro Českou republiku obrovským úspěchem, neboť se tím podstatně zmírní počáteční jednorázové dopady na státní rozpočet. Opakuji - dopady na státní rozpočet, neboť Česká republika jako celek dostane v každém roce stávajícího rozpočtového období z rozpočtu EU více, než do něj vloží. Je nutno totiž připomenout pravidlo v rámci přerozdělování financí EU, totiž že do rozpočtu Evropské unie platí státní rozpočet členského státu, avšak peníze z rozpočtu EU dostávají v daném členském státě jeho územní celky, obce, zemědělci, zpracovatelé projektů strukturální pomoci apod.
Jistým dopadem na státní rozpočet bude snížení příjmů z cel, které se odhaduje přibližně ve výši 3 mld. Kč. Snížení těchto příjmů bude způsobeno jednak tříčtvrtinovými odvody z celních výnosů do rozpočtu Evropské unie a jednak odstraněním celních bariér vůči členským státům EU. Na druhé straně toto odstranění cel bude znamenat vznik nových ekonomických a obchodních příležitostí a především zvýšení šance našich vývozců proniknout na trh Evropské unie.
Dalším dopadem na státní rozpočet odhadovaným na příští rok na necelou 1 mld. Kč bude spolufinancování strukturálních opatření. Vedle prostředků, které poskytne unie ze svých fondů, část musí být spolufinancována z rozpočtu obcí, územních celků, soukromých zdrojů, ale i ze státního rozpočtu. Zde je opět potřeba zdůraznit spíše přínos této skutečnosti, neboť díky finanční pomoci ze strukturálních fondů EU budeme moci dofinancovat projekty, které bychom si jinak právě z těchto důvodů jejich celkových nákladů nemohli dovolit.
Dopadem zcela jiného charakteru budou odložené příjmy. Zdůrazňuji - odložené příjmy, tedy nikoli výdaje státního rozpočtu. Jejich výše se odhaduje na 18 mld. Kč. Důvodem časového posunu těchto příjmů je změna způsobu vybírání daní z přidané hodnoty a spotřební daně. Dále tento posun způsobí systém vyplácení přímých plateb zemědělcům, jež platí rozpočet EU zpětně za předchozí rok.
Kolegyně a kolegové, když tedy zrekapitulujeme výše uvedené, situace pro příští rok vychází následovně.
1. Do rozpočtu EU přispějeme 18 mld. Kč. A 10 mld. Kč naopak státní rozpočet České republiky z EU získá. K tomu dostanou jiné subjekty v České republice od EU 15 mld. Kč a navíc jim bude doplacena zhruba 1 mld. Kč z rozpočtu České republiky.
2. Státní rozpočet přijde přibližně o 3 mld. Kč příjmů z cel, ta zůstanou dovozcům, kteří budou moci tuto úsporu promítnout např. do snížení cen.
3. Změnou ve výběru daní z přidané hodnoty i spotřebních daní a posunem ve výplatách přímých plateb zemědělcům dostane stát přibližně 18 mld. Kč s ročním zpožděním.
Shrnuto tedy do jedné věty: V roce 2004 jsou celkové předpokládané výdaje 30 mld. Kč, často kalkulovaných dalších 6 mld. Kč pro zemědělce je čistě na našem rozhodnutí, to není povinnost vyplývající z členství. Příjmy z Evropské unie se očekávají ve výši zhruba 25 mld. Kč, z toho 10 mld. kompenzací plyne přímo do rozpočtu, 15 mld. dostanou ostatní subjekty v České republice. V této řeči čísel samozřejmě nejsou zahrnuty další výhody našeho členství, jako je zvýšení atraktivity naší země pro zahraniční investory, je to odstranění administrativních překážek pro naše vývozce.
V brzké době nás čeká referendum a už nyní probíhá náročná část příprav na plné zapojení České republiky do evropských institucí. Je jen na nás, kolik z našeho členství v EU dokážeme vytěžit nejen při vyjednávání o dalším rozpočtovém období přípravou projektů pro strukturální pomoc, ale především tvrdou prací nás všech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu místopředsedovi vlády a táži se pana poslance Jana Zahradila, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, paní místopředsedkyně, a děkuji i panu ministrovi. Myslím, že bylo nesmírně zajímavé slyšet vlastně poprvé na tomto plénu, pokud se nepletu, z úst člena vlády, že v prvním roce našeho členství v EU bude čistá bilance finančních příjmů a odvodů minus 5 mld. Kč. Já žádnou doplňující otázku nemám, mně tento údaj stačí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji a nyní udílím slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Milana Urbana. Připraví se… Nevšimla jsem si, promiňte, pane poslanče.
Slovo má místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda.
***