(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 272/1. Žádám, aby se ke stolku zpravodajů dostavil pan zpravodaj Ladislav Šustr. A nyní prosím zástupce navrhovatele pana poslance Hynka Fajmona, aby předložený návrh uvedl.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovoluji si odůvodnit návrh zákona na zrušení daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, který předkládám společně s kolegou Waltrem Bartošem.
Cílem tohoto návrhu je úplné zrušení daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí. Výše daňového inkasa těchto daní je neúměrně nízká vůči administrativní zátěži, která správu těchto daní provází. Dle závěrečného účtu na rok 2001 se jedná o 6,42 mld. Kč, což je 1,7 % ze všech daňových příjmů ve výši 598,93 mld. Kč. Procentní podíl majetkových daní, tj. všech majetkových daní, tedy včetně daně z nemovitostí, na HDP činí pouhých 0,6 %.
Daň dědická působí proti vytváření a udržování majetkových hodnot a kontinuálního přechodu majetku v rámci rodiny a působí proti utužování rodinných vazeb a vztahů, místo aby rodinu jako základní socializační jednotku podporovala. Odbourání této daně povede ke zjednodušení daňového systému České republiky a sníží náklady na správu daní, jelikož při zohlednění daňového inkasa, které za rok 2001 činilo u této daně pouhých 112 mil. Kč, a administrativních nákladů se správou spojených byl finanční efekt výnosu této daně téměř mizivý. Nelze též opomenout zejména časové zatížení občanů, jež s sebou nese přiznání těchto daní, navíc toto přiznání je nutno podat pro občany ne zrovna v lidsky příznivé době.
Daňové inkaso údajně darovací činilo za rok 2001 475 mil. Kč, což je opět s ohledem na nákladnost správy této daně částka zcela bezvýznamná. Proto její zrušení nebude mít vážnější dopady na státní rozpočet a bude mít spíše pozitivní dopad v oblasti rozvoje občanské společnosti.
Výše daňového inkasa u daně z převodu nemovitostí činila za rok 2001 5,8 mld. Kč, což z pohledu státního rozpočtu činí podíl 0,98 %. Zrušení této daně by pomohlo nastartovat trh s byty a zvýšit mobilitu pracovních sil.
Zrušení všech těchto daní povede k odstranění mnoha administrativních překážek souvisejících s oceňováním majetku. Navrhovaná změna nebude mít nároky na zvýšení celkových výdajů státního rozpočtu. Příjmová část státního rozpočtu by se snížila o výběr daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí, tj. zhruba o 6,4 mld. Kč. Na druhou stranu by se významným způsobem snížila administrativní zátěž a náklady spojené se správou daní. Úředníci, kteří nyní tyto daně vybírají, by se mohli věnovat efektivnějšímu výběru těch základních daní, které jsou podstatou příjmové stránky našeho státního rozpočtu.
Dovoluji si požádat sněmovnu o to, aby tento návrh posoudila a poslala do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Hynku Fajmonovi a žádám pana poslance Ladislava Šustra, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v tisku 272/1, což je vládní vyjádření k této problematice, je popsáno -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás ještě přeruším, pane zpravodaji, a požádám sněmovnu o klid, protože se bavíme o závažné věci, která má vliv na státní rozpočet, a bylo by dobře, kdyby to sněmovna vyslechla velmi pozorně.
Poslanec Ladislav Šustr: V několika sekcích je tato záležitost posouzena. Myslím si, že je zbytečné, abych je opakoval. Jsou známé. Je to daň historická v celé Evropě, nicméně to by neměl být hlavní důvod a nemusí být, ale důležitější je důvod, kterým je poslední odstavec, a to je to, že se připravuje celková reforma. Budu podporovat zamítnutí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Šustrovi za jeho zpravodajskou zprávu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Michal Kraus a konstatuji, že nemám žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy, s tím, že vidím přihlášku z místa pana kolegy Waltra Bartoše. Slovo má pan poslanec Michal Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Děkuji. Pane předsedající, s velkým zájmem jsem vyslechl slova pana navrhovatele o důvodech, které by měly vést ke zrušení tří tzv. majetkových daní, a musím říci, že mám skoro pocit, že tady dochází k velmi výraznému nepochopení.
Samozřejmě jedna věc u daní je otázka fiskální. Je zcela určitě důležitá, nezbytná a nemohu si v hlavě srovnat, že zrušení daní, které by měly záporný dopad do státního rozpočtu ve výši téměř jednoho procenta resp. 6,5 miliardy, nemá dopad do státního rozpočtu dle předkladatelů. To se mi zdá trošku proti, protože samozřejmě tvrzení, že by celá tato částka byla věnována na administrativní náklady spojené s výběrem této daně, je skutečně nesmysl.
Především je ale potřeba si uvědomit další věc, se kterou je celá řada těchto daní spojena, zejména u daně darovací, příp. daně dědické, a to je otázka určitého pořádku v oblasti převodu majetku, protože samozřejmě např. zrušení darovací daně nebo daně dědické by také mohlo znamenat velmi výrazný krok k legalizaci neoprávněně nabytých peněz, k legalizaci černé ekonomiky, k legalizaci špinavých peněz, a to si myslím, že zcela určitě není záměrem navrhovatelů.
Chtěl bych říci, že Česká republika, zejména v oblasti daně dědické, už dnes má jeden primát, a to, že má nulovou sazbu daně dědické. A to samozřejmě u tzv. první skupiny, tzn. příbuzní v řadě přímé a manželé. Má také další primát, a to, že má oddělenou daň dědickou a darovací, protože s výjimkou Lucemburska a ve všech ostatních státech EU jsou tyto daně sloučené. Jenom pro zajímavost bych chtěl uvést nejnižší sazby daně dědické a darovací ve státech EU, a to zejména u první skupiny, u které máme, jak už jsem říkal, v oblasti daně dědické nulu a v oblasti daně darovací jedno až pět procent.
V Rakousku je v této skupině daň dědická a darovací od 2 do 15 %, v SRN od 7 do 30 %, ve Francii od 5 do 40 %, v Belgii od 3 do 30 %, v Itálii od 1 do 15 %, ve Španělsku od 7,65 do 34 %, v Portugalsku od 3 do 24 %, ve Švédsku od 10 do 30 %, v Řecku od 5 do 25 %, v Dánsku od 15 do 36 %, ve Finsku od 10 do 16 %, v Nizozemí od 5 do 27 %, v Irsku 20 %, v Lucembursku od 2 do 6,4 %, ve Velké Británii 40 %. Ve Velké Británii, která je známá jako kolébka konzervatismu a tradičních hodnot rodiny, se ukazuje, že daň dědická a darovací zřejmě nevadí tomu, aby se tato hodnota a rodinná tradice udržovaly, což byl jeden z argumentů našich předkladatelů.
Chtěl bych říci, že toto ukazuje, že EU je poněkud někde jinde, a že dokonce pokud bychom chtěli tyto daně harmonizovat, asi bychom museli velmi výrazně sazby zvýšit. To není záměrem vlády ani připravované reformy financí, i když samozřejmě i v této oblasti se připravuje poměrně rozsáhlá novela. Mám za to, že bychom neměli postupovat směrem opačným, než jde Evropa, mám za to, že bychom se měli i v oblasti daní řídit zdravým rozumem a především v tuto chvíli tím naprosto nezbytným, a to hlídáním fiskálního dopadu jednotlivých daní.
***