(16.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Dámy a pánové, dovolte mi, abych shrnul s neúplnou jistotou, že do této doby, jak už jsem řekl, bylo pouze 12 letů - tím jsem si jist - a po mém soudu, nejsem si ovšem zcela jist, je to nejmenší letová činnost vrtulníkové flotily, kterou využívala vůbec jakákoliv vláda České republiky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Římana, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Říman: Děkuji. Já bych pro pořádek zopakoval, že ministerstvo školství, jehož je paní ministryně Buzková šéfkou, vědělo o této špatné situaci v domově více než tři měsíce, takže slovo "urgentní" nesedí.
Chci položit otázku v tom smyslu, pokud, jak řekl pan premiér, jsou vrtulníky vyhrazené pro vládu a ústavní činitele tak málo využívány, že jsou na místě tréninkové lety, či dokonce možná zbytečné lety, tak jestli by spíše nebylo od věci zamyslet se nad změnou parametrů celého systému, tak aby peníze daňových poplatníků nebyly zbytečně vynakládány.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Pan poslanec Říman se vyjádřil způsobem, který přesně nepostihuje kontext té věci. Vrtulníky jsou vrtulníky Armády České republiky. Armáda České republiky bude mít vždy kapacitu dopravních vrtulníků. Vždy ji bude mít, pokud nechceme zrušit Armádu České republiky, resp. vrtulníkové letectvo Armády České republiky. Prostě kapacita pro přepravu osob musí v armádě existovat. Tato kapacita je zčásti využívána pro přepravu ústavních činitelů. Kdyby ji ústavní činitelé nepoužívali, vrtulníky by létaly pro Armádu České republiky, a to z jednoduchého důvodu. To, co navrhuje pan poslanec Říman, by znamenalo, že Armáda ČR se rozhodne, že nebude mít přepravní vrtulníky, a že je tedy nebude moci použít při žádné situaci, o které se předpokládá, že by v ní armáda působila. To je názor, který nelze označit jinak než jako absurdní, a myslím, že je těžko myslitelné, že by se někdy realizoval.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu předsedovi vlády. Nyní uděluji slovo místopředsedovi Poslanecké sněmovny panu Ivanu Langerovi, připraví se místopředsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslava Němcová.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, na minulých schůzích Poslanecké sněmovny jsem vás opakovaně interpeloval ve věci výplaty odškodnění klientů fondů KTP Qantum a Private Investors. Na posledním jednání Poslanecké sněmovny jste nebyl přítomen a na moji interpelaci jste odpověděl písemně v odpovědi, která byla doručena dnes v ranních hodinách. Přiznám se ale, že s touto písemnou odpovědí nemohu být spokojen, neboť jsem možná ve své naivitě očekával, že tentokrát od vás již dostanu zcela jasnou, konkrétní, třeba stručnou, ale výstižnou odpověď na mnou jasně položené otázky, tedy za prvé - kdy dojde k výplatě náhrad z garančního fondu, za druhé - zda a jak bude řešen nerovný přístup k těmto klientům na straně jedné a ke klientům zkrachovalých kampeliček na straně druhé. Se vší vážností dodávám, že spolu se mnou na vaši odpověď - nejen na odpověď, ale na váš konkrétní čin, konkrétní krok ze strany vlády - čekají tisíce lidí, kteří se při investování svých peněz chovali s maximální mírou obezřetnosti a s důvěrou v platné zákony této země.
Chtěl bych předeslat, že nejsem apriorním příznivcem paušálního odškodňování klientů či investorů z peněz např. státního rozpočtu, nicméně za situace, kdy tato varianta a tento přístup zvolen byl, se nemohu vnitřně ztotožnit s tím, že se někomu měří podle jednoho metru a někomu jinému podle druhého metru. Mám teď na mysli např. srovnání výše výplat "kampeličkářům" a výše výplat poškozeným klientům těchto dvou fondů.
Prosím tedy o jasnou, výstižnou a nezpochybnitelnou odpověď, kdy výplaty budou zahájeny a jakým způsobem bude řešen onen nerovný přístup ke kampeličkářům a ke klientům těchto fondů. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, projednávání žádosti Garančního fondu obchodníků s cennými papíry o návratnou finanční výpomoc státu podle § 81d zákona o cenných papírech skončilo tak, že vláda 9. 3. 2003 projednala a vzala na vědomí analýzu fungování dohledu, zpracovanou Komisí pro cenné papíry, a k poskytnutí návratné finanční výpomoci se nevyjádřila, takže tato výpomoc poskytnuta nebyla.
Podle mých čerstvých informací garanční fond připravuje dopis, ve kterém mě požádá o projednání své žádosti. Pokud nebude mít garanční fond k zákonnému termínu, kterým je po prodloužení lhůty pro zahájení výplat zákazníkům KTP Qantum prezidentem Komise pro cenné papíry den 21. 6. 2003, dostatek finančních prostředků, což bez návratné finanční výpomoci státu mít nebude, dostojí zákonu tím, že vyplatí věkově nejstarším zákazníkům první část náhrady v symbolické výši 1000 Kč. Tyto skutečnosti slouží pro dokreslení situace, ve které se garanční fond nachází.
Dámy a pánové, rozdílnost výplat v jednotlivých systémech je dána rozdílností zákonů. Chtěl bych upozornit na to, že tyto fondy jsou investičními nástroji, investičními prostředky, a lidé, kteří do nich investují, nesou jisté investiční riziko.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana místopředsedy, zda chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za odpověď, pane premiére, nicméně musím konstatovat, že odpověď je zcela neuspokojující. Odpověď na první otázku se dá interpretovat následovně. Vláda se nevyjádřila k žádosti garančního fondu od 19. března, a od té doby je to tedy vláda pod vaším vedením, kdo blokuje výplatu těmto klientům.
Za druhé, rozdílnost přístupu. Nemáte pravdu v tom, když odkazujete abstraktně na nějaké platné zákony, neboť tato Poslanecká sněmovna opakovaně - myslím, že na předposlední schůzi tomu tak bylo - zvýšila výši odškodnění klientům kampeliček, zatímco klienty těchto investičních fondů, lidově řečeno, nechala na holičkách.
Prosím, uvádějme skutečnosti tak, jak opravdu jsou, a nesnažme se zastírat jejich podstatu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Uděluji slovo místopředsedkyni paní poslankyni Miroslavě Němcové. Připraví se pan poslanec Petr Krill.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s interpelací, která se týká informační kampaně ke vstupu České republiky do Evropské unie. Tento vstup je pro nás bezpochyby historickým milníkem. Proto každý člověk v naší zemi musí vědět, jaké dopady tento krok bude znamenat pro něho, jeho rodinu, pro jeho budoucí život. Potřebuje od svých politických reprezentantů obdržet úplnou sadu informací, na jejímž základě se bude moci svobodně rozhodnout, zda je pro něho a jeho zemi důležité být členem Evropské unie.
Chtěla bych zde veřejně říci, že právě kvalitní a objektivní informace o podmínkách našeho vstupu a jeho výhodách i o jeho rizicích občané naší země naprosto postrádají. Toto tvrzení mohu doložit osobní zkušeností. Za poslední rok jsem absolvovala nesčetná setkání se studenty i veřejností. Diskutovali jsme o budoucnosti České republiky po vstupu do Evropské unie. S politováním konstatuji, že lidé se stále ptají na elementární otázky evropské integrace, nevědí, jak by měli pojmenovat důvody, proč chtějí vstoupit do EU, a už vůbec nejsou seznámeni s tím, že tento krok přináší možná rizika a nevýhody. Jaký je důvod? Česká vláda pouze láká ke vstupu do Evropské unie formou laciných hesel. Vede pouze proevropskou přesvědčovací, nikoliv informační kampaň, a to za peníze nás všech.
Proto se vás, vážený pane předsedo, nyní ptám: za prvé, jakým způsobem chcete necelý měsíc před datem referenda občanům poskytnout úplné informace, které požadují, a za druhé, kde je dlouhodobá, přirozená a dostatečná diskuse v médiích, proč se nehovoří více o nevýhodách. Na výhody si lehce zvykneme, ale z nevýhod narostou problémy.
***