(15.50 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Ty dva pozměňovací návrhy všichni známe. Jedním se ukládalo zřídit pobočku Okresního soudu Uherské Hradiště v Uherském Brodě, druhým se napevno stanovilo, kde má mít místo sídlo Justiční akademie. Chtěl bych říci, že pokud se týče místa sídla Justiční akademie, vedení Ministerstva spravedlnosti už rozhodlo, že Justiční akademie bude zajišťovat svou působnost ve vztahu jak k soudcům, ke státním zástupcům a k justičním a právním čekatelům na dvou místech, a to tak, že pro soudce, státní zástupce a čekatele z moravských zemí v Kroměříži, kde jednáme s Ministerstvem obrany, aby nám uvolňované prostory mechanizované brigády dalo k dispozici bezplatným převodem, tak ve Stráži pod Ralskem, kde by Justiční akademie působila pro soudce, státní zástupce a právní čekatele ze zemí českých. Pokud se týče pobočky Okresního soudu Uherské Hradiště v Uherském Brodu, musím říci, že bych byl opravdu nerad, kdyby kvůli tomu, že část Poslanecké sněmovny si myslí, že je třeba ji zřídit, druhá část si myslí, že ji není potřeba zřídit, se nesjednotila Poslanecká sněmovna na tom nejdůležitějším - že je třeba přijmout tento zákon.
Jak jsem se zmínil, ústavně právní výbor projednal vládní návrh zákona v legislativní nouzi a přijal usnesení, ve kterém přijal čtyři základní další pozměňovací návrhy. Považuji proto za správné je popsat a vyjádřit se k nim.
Prvním pozměňovacím návrhem je zvýšení věkové hranice pro výkon soudce z 25 na 30 let. Chtěl bych říci, že s touto změnou lze souhlasit, neboť i v návaznosti na prodloužení pracovního poměru justičního čekatele přispívá k tomu, aby funkce soudce byla obsazována osobami s již určitými většími zkušenostmi. Věková hranice při jmenování do funkce státního zástupce zůstává přitom zachována a současně ústavně právní výbor doporučuje sněmovně přechodná ustanovení, která toto zvýšení věkové hranice nepromítnou na dnes existující soudce pod touto věkovou hranicí a jejich mandát, eventuálně na dnes existující právní a soudní čekatele. Na okraj bych chtěl říci, že v připravované zásadní reformě soudnictví bych chtěl diskutovat v Poslanecké sněmovně eventuálně ještě další zvýšení této hranice, ale myslím si, že v tuto chvíli to není aktuální.
Druhým pozměňovacím návrhem doporučeným ústavně právním výborem je zjednodušení dočasného přidělování soudců mezi jednotlivé okresy tak, aby tam, kde je naléhavá potřeba zajistit řádný výkon soudnictví, který je ohrožen na konkrétním soudě, tato úprava umožnila řešit dočasné překládání soudců nejen mezi sousedními okresními soudy.
Třetím pozměňovacím návrhem je nové vymezení úpravy odvolávání předsedů a místopředsedů soudů z těchto funkcí, tedy bez původně vládou navrhovaného projednání v kárném řízení, ale naopak vázaná na závažné nebo opakované porušení zákonem stanovených povinností při výkonu zákonem uložené státní správy soudnictví. Je asi korektní, abych upozornil na to, že Ústavní soud ve svém nálezu č. 349/2002 Sb. vyslovil názor, ve kterém považuje "za potřebné poznamenat, že funkce předsedů a místopředsedů soudů by měla být považována za kariérní postup soudce, a proto by ani předseda nebo místopředseda soudu neměl být odvolatelný jinak než pro zákonem předvídatelný důvod a postupem v kárném řízení, tj. rozhodnutím soudu". Musím říci, že tomuto nálezu Ústavního soudu vyhovuje předložený pozměňovací návrh doporučený ústavně právním výborem v té prvé části, kde zákon stanoví zákonné důvody, nikoliv zcela v té druhé části. Nechci nyní otevírat diskusi o tom, do jaké míry je závazná i ta část nálezu Ústavního soudu, myslím jeho odůvodnění, ve kterém Ústavní soud prezentuje své názory, jak by měla vypadat budoucí právní úprava, tj. názory de lege ferenda.
Čtvrtým pozměňovacím návrhem, který ústavně právní výbor Poslanecké sněmovně doporučuje, je odložená účinnost § 174a, to je to zvláštní řízení, kterým se soudu ukládá z nadřízeného soudu lhůta pro provedení konkrétního úkolu. Účinnost se má odložit až na 1. července příštího roku s ohledem na to, že se mezitím předpokládá přijetí zákona o bezplatné právní pomoci.
To, co je tedy podstatné v této diskusi a je ještě třeba zmínit, to je tedy otázka výkonu státní správy soudů. Výkon státní správy soudů jejich předsedy, eventuálně dalšími funkcionáři, tj. místopředsedy, má v českém a předtím i v československém a předtím i v rakousko-uherském soudnictví již svoji dlouholetou tradici, a to již z dob tzv. první republiky. Odpovídá i obecnému smyslu zařazení soudní moci v ústavní úpravě a zde vymezené dělbě moci výkonné a soudní. I dosud platná zákonná úprava stanoví, že ústředním orgánem státní správy soudů je Ministerstvo spravedlnosti, které ji vykonává výlučně v zákoně stanovenými prostředky, přičemž státní správu vrchních krajských a okresních soudů vykonává přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů. Chci tedy říci, že jsme stáli skutečně před problémem, zda máme, či nemáme státní správu soudů předloženou novelou znovu svěřit soudním funkcionářům, tj. předsedům a místopředsedům soudů.
***