(12.20 hodin)
(pokračuje Součková)
Cílem návrhu je obsah fondů prevence zpřesnit a současně zamezit jejich možnému zneužívání k jiným účelům, např. k náborové činnosti při získávání nových pojištěnců. Návrh zakotvuje přímo do zákona č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb. preventivní programy, na které bude možno z fondu prevence přispívat. Jedná se o zavedení screeningových programů podle doporučení Rady Evropy a dále i pro všechny ostatní záležitosti týkající se otázek prevence, které snižují následně nutnost čerpání prostředků ze základního fondu zdravotního pojištění.
V současnosti je přerozdělováno v systému zdravotního pojištění pouze 60 % vybraného pojistného. Pro srovnání - v evropských zemích je míra přerozdělení zdravotního pojištění vesměs vyšší a pohybuje se v rozmezí 80 až 100 % vybraného pojistného. Rozšířením objemu přerozdělovaného pojistného a rozšířením skupin pojištěnců a stanovením míry jejich podílu na přerozdělení z hlediska jejich předpokládaného podílu na nákladech na zdravotní péči bude více objektivizována struktura pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. Navrhovaný způsob přerozdělení spravedlivěji alokuje finanční prostředky v systému zdravotního pojištění podle rizik nákladovosti na zdravotní péči v jednotlivých věkových skupinách.
Další navrhovanou změnou je novela zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. V návaznosti na reformu veřejné správy půjde o změnu její organizační struktury, tak aby byly vytvořeny potřebné organizační předpoklady pro zvýšení účinnosti jejího řízení, pro flexibilitu uspořádání v závislosti na vývoj počtu pojištěnců, plátců pojistného a smluvních zdravotnických zařízení v konkrétních regionech. Půjde o vytvoření jednoznačně definovaného organizačního článku, vybaveného potřebnými informacemi a kompetencemi pro zajišťování spolupráce s orgány samosprávy při definování a správě sítě zdravotnických zařízení a při tvorbě sítě smluvních zařízení určených k uspokojování ústavního práva občanů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
V návaznosti na rozvoj mezinárodní spolupráce, uzavírání nových mezinárodních bilaterálních smluv o poskytování zdravotní péče a očekávaný vstup do Evropské unie považuje Ministerstvo zdravotnictví za účelné, aby s ohledem na prestiž státu a zajištění plnění jeho závazků vůči jiným státům bylo posíleno postavení centra mezistátních úhrad a jeho existence zakotvena přímo v zákoně. V zákoně by byla zakotvena i určitá ingerence státu a povinnost zdravotních pojišťoven provádět veškeré platby týkající se zahraničí výlučně prostřednictvím tohoto centra. Současně tak bude dán prostor i pro možnost případného podílu státu na jeho financování.
A nyní již k tématu, kterým je proces transformace zdravotnické soustavy. Jedním ze závažných kroků - opět souvisejících s reformou veřejné správy a veřejných rozpočtů - je i restrukturalizace stávajícího lůžkového fondu. Směřuje ke zrovnoprávnění prevence a podpory zdraví s léčebnou péčí, posílení primární péče a postupnému přenášení poskytované péče ze zařízení akutní lůžkové péče do zařízení ambulantních a do zařízení následné péče. Naše úsilí povede ke zlepšování základních ukazatelů zdravotního stavu a snižování výskytu nejčetnějších onemocnění a rizikových faktorů, které se podílejí na jejich vzniku.
Postupné kroky a opatření, které mají zabránit rozpadu sítě zdravotnických zařízení, lze rozdělit na několik hlavních částí: optimalizace sítě lůžkových zařízení, změna úhradového systému z veřejného zdravotního pojištění zavedením už zmíněného systému DRG a změna systému výběrových řízení.
Nedílnou součástí je zároveň stanovení zásad pro účast státu na financování investiční výstavby v oblasti zdravotnictví. Úkolem Ministerstva zdravotnictví v této oblasti je navrhnout a zajistit efektivní podporu státního rozpočtu na financování investiční výstavby tak, aby v jednotlivých krajích byly vytvořeny podmínky pro poskytování přiměřeně stejné úrovně a kvality zdravotnických služeb, optimálně dostupných všem občanům republiky. Zásadní význam pro tuto oblast má provedená reforma veřejné správy, kterou byla řada zdravotnických zařízení převedena do samostatné působnosti krajů a obcí. Ty dnes fungují jako jejich zřizovatelé a budou zajišťovat i financování investiční činnosti ze zdrojů územních rozpočtů. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že cestou rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví byly zabezpečeny podmínky pro financování všech probíhajících investičních akcí ve zdravotnických zařízeních převedených do kompetence krajů. Cílem je zajistit jejich dokončení v plánovaných parametrech a termínech.
Pro úplnost uvádím, že v druhé polovině ledna 2003 proběhlo na Ministerstvu zdravotnictví setkání se zástupci asociace - komise rady krajů České republiky pro zdravotnictví, kde bylo podpořeno stanovisko Ministerstva zdravotnictví v individuálních přístupech k jednotlivým krajům a vysloven i souhlas s předloženými opatřeními. Zástupci krajů - mám na mysli nyní hejtmany - byli pozváni na Ministerstvo zdravotnictví a schválili bez výhrad čerpání finančních prostředků investičních akcí na 1. čtvrtletí 2003. Do konce května 2003 budou předloženy seznamy zahajovaných investičních akcí z jednotlivých krajů. Projednávaný materiál byl krajům zaslán v rámci připomínkového řízení a počítáme s nimi - stejně jako s celou odbornou veřejností - při dalším rozpracovávání tezí.
Vážené dámy a pánové, představila jsem základní směry, kterými se chce Ministerstvo zdravotnictví ubírat. A nyní k tomu nejdůležitějšímu, k úloze občana ve zdravotní politice.
Práva pacientů všeobecně vycházejí z práv zakotvených v Listině základních práv a svobod, vyhlášené předsednictvem České národní rady dne 16. prosince 1992 jako součást ústavního pořádku České republiky. Obsahem listiny je pět skupin práv, z nich základní práva a svobody úzce souvisejí s právy pacientů. Jedná se například o právo na život, osobní svobodu, lidskou důstojnost, svobodu pohybu a pobytu. Dne 1. října 2001 se stala součástí ústavního pořádku České republiky tzv. Úmluva o lidských právech a biomedicíně, zakotvující mimo jiné rovnou dostupnost zdravotní péče, ochranu osob neschopných dát souhlas k zákroku nebo ochranu osob s duševní poruchou, jakož i právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví nebo zákaz diskriminace osoby z důvodu jejího genetického dědictví. Tato úmluva bude promítnuta do připraveného zákona o zdravotní péči.
Osvětovou činností a ekonomickou motivací je třeba působit i na změnu stravování a životního stylu. Proto spolupracujeme při tvorbě krajských zdravotních plánů krajů, zajišťujících veřejné zdravotnické služby. Ujímáme se koordinace činností souvisejících se vstupem do Evropské unie a postupně realizujeme cíle dokumentu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny ve 21. století.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, závěrem bych chtěla připomenout, že předložené teze důsledně vycházejí z programového prohlášení vlády, kterému už jednou Poslanecká sněmovna vyslovila svůj souhlas.
Co tedy přinesou navrhované změny občanům? Za prvé: rovný přístup ke službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Za druhé: větší šanci na uzdravení či přežití, neboť namísto hrazení zbytných vyšetření a ošetření bude více peněz na léčbu opravdu závažných onemocnění a zdravotních stavů. Za třetí: namísto zastaralé a kvalitativně různorodé sítě lůžkových zařízení dostupnou moderní síť kvalitně vybavených nemocnic - prostě náhradu kvantity za potřebnou kvalitu.
A co přinesou navrhované změny zdravotníkům? Za prvé: více finančních prostředků. Za druhé: dlouhodobě stabilní prostředí pro podnikání. Za třetí: na svém zdraví motivovaného pacienta.
Proto vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, žádám o definici politické vize dalšího vývoje zdravotnictví. Bez ní by byla jakákoli další práce na koncepci jen předmětem sebestředných politických ataků, které spolehlivě zadusí jakékoli úsilí o vytvoření fungujícího systému. S těmito politickými nástroji má bohužel právě resort zdravotnictví letité a neblahé zkušenosti.
Děkuji za pozornost.
***