(12.10 hodin)
(pokračuje Kasal)
Ještě vás všechny odhlásím a poprosím o novou registraci.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna 1. schvaluje zdravotně pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 2003; 2. bere na vědomí Vyjádření vlády ke zdravotně pojistnému plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 2003 a Hodnocení jednotlivých zdravotně pojistných plánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na rok 2003.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 265. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 164 hlasujících bylo pro 124 a 4 poslanci byli proti. Návrh byl přijat.
Já děkuji panu zpravodaji i paní ministryni a můžeme se věnovat dalšímu bodu, kterým jsou
87.
Teze střednědobé koncepce resortní politiky
Ministerstva zdravotnictví ČR v letech 2003 - 2006
/sněmovní tisk 238/
Já prosím paní ministryni Marii Součkovou, aby se ujala slova a předložený materiál uvedla.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Děkuji, pane předsedající, za udělené slovo a prosila bych kolegyně a kolegy, aby věnovali opravdu tezím střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva zdravotnictví velkou pozornost.
Já bych zde chtěla předeslat, že se jedná skutečně o materiál, který byl vypracován na základě požadavků Poslanecké sněmovny, a mnozí by mohli namítnout, že nebyl vypracován přesně podle zadání. Nicméně na úvod bych chtěla uvést, že vzhledem k době, kdy jsme projednávali a dělali tvorbu koncepce, přišla na předmět jednání fiskální reforma. Ode mne by bylo velmi nezodpovědné, kdybych předkládala koncepci s financováním, a pak následně po projednávání fiskální reformy by koncepce vypadala úplně jiným způsobem z hlediska vybalancování finančního efektu. Proto i vzniklo usnesení vlády v tom duchu, že koncepce Ministerstva zdravotnictví bude vypracována na základě souběžně projednávané fiskální reformy, společně potom následně s Ministerstvem financí.
Dovolte mi, abych krátce pohovořila o obsahu předkládaných tezí, protože tady budeme skutečně tvořit, jak bude vypadat otázka poskytování zdravotní péče v budoucích ne dvou třech, ale i eventuálně dvaceti letech.
V minulém desetiletí vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví řadu koncepčních materiálů, žádný však nebyl Poslaneckou sněmovnou v plném rozsahu akceptován. Výsledkem je tak zřejmá absence koncepce, a proto přistupuji k její přípravě odpovědně a chci pro ni získat i adekvátní politickou podporu. Předkládám vám proto teze a na základě zhodnocení silných a slabých stránek našeho zdravotnictví identifikuji tyto teze, jejich příležitosti i rizika. Jsem bytostně přesvědčena o tom, že týmová práce může přinést tak dlouho očekávaný efekt, kterým není nic víc, nic míň než určení směru dalšího vývoje zdravotnictví. Zamysleme se proto nad ním.
Směr, který předkládám, vychází ze základního a pro další úvahy určujícího předpokladu dosažení bilanční rovnováhy. Prvním z nich je důsledné uplatňování vícezdrojového financování zdravotnictví při zvyšování kvality poskytované péče a zabezpečení systému jejího sledování a hodnocení. Rozsáhlým komplexem problémů jsou v této oblasti úhrady zdravotní péče. Nejsou totiž zdaleka dořešeny regulační mechanismy, které by zajišťovaly bilanční rovnováhu mezi zdroji a potřebami.
Jednou z nejvýznamnějších změn a troufám si říci jakýmsi axiomem dalších kroků by měla být kvalifikace pacientů podle relevantních skupin diagnóz, tj. metodika DRG, a k tomu adekvátní objektivizace úhrad. Toto bude skutečně správné a rovné hledisko, podle kterého budeme v budoucnu léčit. Ne podle množství naddimenzovaných výkonů, ale skutečně podle diagnózy, podle zdravotního stavu na principu rovnosti, protože toto je jedině adekvátní hledisko v rámci každého z nás - být léčen spravedlivě podle toho, jakou mám diagnózu.
Součástí projektu DRG, který od roku 2001 realizuje Ministerstvo zdravotnictví na základě vyhlášené obchodní veřejné soutěže, je pilotní projekt DRG s účastí 20 vybraných nemocnic a všech zdravotních pojišťoven. Cílem je vytvoření číselníků stanoveného rozsahu případů včetně relevantních vah, který bude od 1. 1. 2004 využit pro účely zavedení částečného financování akutní lůžkové péče. Podíl na financování prostřednictvím systému DRG se bude v horizontu několika let postupně zvyšovat. Maximálně do tří let od nastartování. Konkrétní mechanismus, na základě kterého bude akutní lůžková péče financována, je v současné době předmětem právě rozsáhlé diskuse na úrovni Ministerstva zdravotnictví, Asociace nemocnic a zdravotních pojišťoven.
Kromě změny způsobu úhrad lůžkové péče bude systém DRG využit i pro sledování kvality poskytované zdravotní péče a optimalizaci sítě zdravotnických zařízení, což znamená, že výstupy systému DRG budou použity nejen pro rozhodování Ministerstva zdravotnictví a krajů, ale i pro řízení samotných zdravotnických zařízení.
Zavedení systému DRG v České republice je v souladu se závěry a doporučeními OECD a je podporováno Evropskou unií, což mimo jiné dokladuje i poskytnutí finančních prostředků Phare pro účely spolufinancování projektu DRG.
Tolik, dámy a pánové, k základnímu směru tezí, ze kterého vycházejí i následné legislativní změny. V souladu s koncepčními záměry v oblasti veřejného zdravotního pojišťění navrhuje Ministerstvo zdravotnictví v první etapě legislativní úpravy příslušných zákonů, tj. zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Navrhované změny se dotknou činnosti všech zdravotních pojišťoven s cílem vytvoření systémových předpokladů pro zefektivnění jejich činnosti, pro zapojení zdravotních pojišťoven do procesu evropské integrace v rámci budoucího členství České republiky v Evropské unii a v neposlední řadě pro jejich lepší hospodaření a dosažení úspor.
Další navrhovanou právní úpravou, týkající se všech zdravotních pojišťoven, je změna výše vytvářeného rezervního fondu. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje snížení dnešního 3% stanoveného limitu rezervního fondu, jehož záměrem je zabránění neopodstatněné kumulace těchto prostředků na úkor základního fondu. Jen pro ilustraci uvedu, že pokud by se současný limit snížil na polovinu, tzn. 1,5 %, zvýšil by se základní fond zdravotního pojištění zhruba o 535 mil. Kč.
Další změna se týká fondů prevence, kdy výše uvedené zákony ani žádné další podzákonné normy nespecifikují jejich bližší užití, tj. jejich výdaje.
***