(17.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Čili těch sedm krajských správ z osmi a celý hasičský sbor kladně odpověděly, i s tím vědomím, že věděly, že řada z nich půjde s hodností dolů. Snažili jsme se touto anketou řídit při předložení návrhu zákona.
Teď už jsem na posledním papíru poznámek a už se opravdu snad chýlím k závěru.
Sociální program. Srovnání vojáků z povolání a policistů. Zase jsme u těch finančních prostředků. Dá-li sněmovna více peněz na tento zákon při projednávání státního rozpočtu, promítne-li to do deficitu státního rozpočtu, nebude-li s tím mít problém, já s tím také problém mít nebudu a budu to velmi tvrdě obhajovat a prosazovat. Pro férovost ale chci říci následující věci ve srovnání vojáků z povolání a policistů. Pokud bude schválen tento zákon, dostanou se - když nasčítáte všechny složky příjmů vojáka z povolání a vyjde nějaká konečná suma a když vedle toho nasčítáte všechen příjem, který bude mít policista podle tohoto zákona - k tomu, že ten rozdíl nebude větší než tisíc korun. Bude někde kolem 700 nebo 800 korun měsíčně. A to už není nějak dramatický rozdíl.
V čem ale je velký rozdíl a co je zapotřebí si uvědomit? Jsou zde kolegové z výboru pro obranu a bezpečnost, kteří to musí vědět. Když projednávali reformu armády, byla to jedna z klíčových věcí. Armáda na rozdíl od bezpečnostních sborů koncipuje 75 procent smluvních vztahů se svými zaměstnanci na dobu určitou. Pokud k armádě nastoupí voják z povolání, výsluha podle armádních služebních zákonů mu nastává po 15 letech služby. A podle koncepce i podle toho, co má armáda v zákonech, 75 procent příslušníků armády nedosáhne délky služby více než 15 let, to znamená - na ty požitky se nedostanou. To byl ten protiargument armády. A je do určité míry seriózní, abych já tady chtěl dorovnat úplně všechno pro policisty, hasiče a ostatní sbory. Ten rozdíl je ale v tom, že u vojáků velká většina slouží na dobu určitou a k výsluze se vůbec nedostane, kdežto u policie, u hasičů i ostatních bezpečnostních sborů je koncipován služební poměr na dobu neurčitou jako celoživotní povolání. Takže když dnes nám někteří policisté odcházeli k vojákům, k vojenské policii, tak na tom byli samozřejmě ze dne na den lépe, ale po delší době služby, až jim vyprší smlouva na dobu určitou, najednou zjistí, že vypadávají z toho sociálního programu armády a nebudou mít prakticky nic a dostanou se "částečně opotřebovaní" na trh práce a bude tu otázka jejich dalšího uplatnění. Čili já pro férovost - a ministr obrany tady není, tak to říci nemůže - toto tady musím sdělit. Před projednáním ve vládě jsme nechali dělat srovnávací studii příslušníků všech bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. A toto byl jednoznačný závěr. Já jsem tuto komisi nevedl. Vedl ji ministr práce a sociálních věcí Škromach. Bylo tam zúčastněno Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Ministerstvo financí. A toto byl jednoznačný závěr. Takže není pravda, že ve svém celkovém obsahu sociální program pro příslušníky bezpečnostních sborů je chudší ve srovnání s příslušníky armády. Je chudší ve srovnání s těmi příslušníky armády, kteří budou u armády sloužit více než 15 let, ale těch bude maximálně 25 procent, kdežto 75 procent příslušníků armády se těch 15 let služebního poměru u armády nedočká.
Já už tedy skončím. A necháme si to na výbory.
K ostatním připomínkám, k § 229 odst. 4, tj. započítávání let. To je otázka politického rozhodnutí sněmovny. Předpokládám, že kolegové, kteří o tom hovořili - tedy kolega Maršíček a kolega Frank - tento návrh vznesou a bude o něm hlasováno. My jsme to do návrhu zákona zapracovali jako kontinuální záležitost reflektující dosavadní politická stanoviska a politická rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Přiznám se, že toto je ta věc, která mě na tom zákoně trápí jako jedna z těch, které mě trápí nejméně. Budeme respektovat, samozřejmě, rozhodnutí sněmovny.
A jelikož už vidím, že několik lidí tleskalo, když jsem říkal, že pomalu končím, tak už opravdu končím.
Snažil jsem se vypořádat alespoň s těmi základními připomínkami. Jsem rád, že nepadl ani návrh na zamítnutí, ani návrh na vrácení. Těším se na další projednávání a na spolupráci při prosazování tohoto návrhu zákona. A myslím si, že příslušníkům všech bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, Vězeňskou službu, celníky či zpravodajce, tady svítá už konečně velmi zřetelná naděje, že tento služební zákon bude schválen, byť s nějakými odchylkami a změnami oproti tomuto vládnímu návrhu, ale se změnami, které zcela jistě spolu s textem tohoto návrhu zákona povedou ke zlepšení podmínek pro jejich práci, která skutečně lehká není. A já bych jim chtěl z tohoto místa poděkovat za práci, kterou odvedli až do současné doby, protože drtivá většina z nich odvádí perfektní práci pro tento stát a pro občany České republiky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zejména z řad členů sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra a místopředsedovi vlády Stanislavu Grossovi.
Se závěrečným slovem se přihlásil zpravodaj. Žádám ho, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji. Pane předsedající, já budu daleko stručnější než pan ministr. Jedna reakce na jeho vystoupení v závěrečném slově.
Domnívám se, že dřívější účinnost zákona nebude mít tak dramatický dopad na rozpočet v následujícím roce, protože se jedná o určitý výsek příplatků, které by byly realizovány při přijetí účinnosti toho zákona. V rámci projednávání návrhu zákona požádám pana ministra financí, aby k jednání na výboru nám dal vyčíslení dopadů případné dřívější účinnosti zákona o rok dříve, než navrhovala vláda.
Jinak bych se rád zhostil své zpravodajské povinnosti. To znamená: v dnešní rozpravě vystoupili tři poslanci a byl podán návrh na přikázání dvěma výborům, a to výboru pro obranu a bezpečnost a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Já děkuji i za to, že sněmovna přes určitou nesoustředěnost v určité fázi projednávání důkladným způsobem projednala tento návrh zákona, a jsem rád, že i pan ministr vnitra ocenil ve svém závěrečném vystoupení, že ty nejzákladnější věci byly skutečně projednány a diskutovány.
Ještě jednou se pokusím zazvonit, aby všichni ti, kteří mají zájem hlasovat v závěrečném hlasování o sněmovním tisku 256 v prvém čtení, přišli do sněmovny.
Skutečně nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na přepracování. Můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání předloženého tisku výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. V rozpravě padl, tak, jak uvedl pan zpravodaj, návrh na přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Ptám se, jestli má ještě někdo další návrh pro jiný výbor. Pohledem do sněmovny zjišťuji, že tomu tak není. Můžeme tedy dát hlasovat.
Zahájím hlasování pořadové číslo 223 a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 223 z přítomných 172 poslanců bylo pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní budeme… Ještě odhlášení? Dobře. Já vás odhlásím na žádost z pléna a požádám vás o novou registraci, i když si myslím, že účast ve sněmovně odpovídá tomu počtu, který jsme měli. A určitě to nemělo vliv na výsledek hlasování.
Budeme tedy hlasovat v hlasování pořadové číslo 224 o tom, kdo souhlasí s tím, aby návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 224 z přítomných 157 pro 45, proti 87. Návrh nebyl přijat.
***