(17.40 hodin)
(pokračuje Gross)
A to jsou ty problémy. Čili dospějeme-li k závěru, že politické rozhodnutí bude jiné, že některé z těchto věcí akceptovat nebudeme, já s tím nebudu mít sebemenší problém. Já to přivítám, ale jsem tady vázán platným právním řádem tohoto státu a asi by jím měla být vázána i tato sněmovna. Ale můžeme o tom vést vážnou debatu, jestli třeba aspoň o jednu tu složku to nelze snížit. Této debatě se určitě nebráním. A můžu jenom prozradit, že když prvně jsme tento návrh předkládali, tak skutečně těch složek platů, myslím, bylo pouze pět, a v průběhu připomínkového řízení se tam postupně tyto další části nabalovaly.
Pokud jde o -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil všechny poslance, aby v žádném případě neupozorňovali pana ministra vnitra a místopředsedu vlády na to, jestli má nebo nemá skončit, protože on se vypořádává s připomínkami z rozpravy. Bylo by nevhodné, kdybychom mu do jeho vystoupení vstupovali.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Děkuji. Ještě že to byl takový jemný ženský hlas. Ale já se pokusím to tedy trochu zestručnit, ale ty připomínky padly, tak považuji za neseriózní je úplně pominout.
Pokud jde o projekt Phare za 40 mil. Kč, pan místopředseda Langer sám říkal, že v některých částech se s ním neztotožňuje. To byla tuším právě ta otázka kariérního řádu a hodnostního označení. Prostě v některých věcech se to respektovat nedalo, ale v zásadě ty závěry a doporučení, které z něj vyplývají, jsou v tomto zákoně promítnuty a ty v podrobné rozpravě můžeme jasně prokazovat.
Pokud jde o záležitosti… Já to tady tedy přeskočím, tak to vyřídíme na výboru.
Pokud jde ale o motivaci k růstu. To je věc, kterou považuji za zásadní, a chci se k ní ještě vyjádřit. Pokud jde o požadavky na vzdělání. Samozřejmě je to zase otázka rozhodnutí této sněmovny, jestli někde zpřísníme nějaké podmínky, ale já musím upozornit na to, že vždycky takovýto krok má prostě svůj rub i líc. Ale můžeme o tom vést vážnou debatu, co ještě má být pod přesně stanovenými kritérii na vzdělání a co nikoli. Návrh zákona jasně počítá nejen s podmínkami vzdělání při ustanovení do určité funkce, ale hovoří i o ostatních věcech, jako je průběžné vzdělávání, jako je nepřetržité doplňování si kvalifikace, a to jsou všechno věci, se kterými tento zákon jednoznačně počítá. Čili nejde jen o to administrativní, jestli někdo má nebo nemá vysokoškolský titul toho či onoho studia, ale jde také o to, aby v průběhu celé služby docházelo ke kvalitativnímu růstu. A to v tom zákoně zcela jasně obsaženo je.
Pokud jde o silnou nivelizaci platů, já nevím. Pokud se podíváte na ty dopady, to je otázka, jak se kdo na to dívá, jestli rozdíl čtyř pěti tisíc korun je málo, nebo hodně mezi jednotlivými třídami. Jestli rozdíl by měl být větší, nebo menší. V každém případě to samotné snížení na jedenáct tříd vede k tomu, že máme možnost větší diferenciace nežli v tuto chvíli. A zcela jednoznačně, pokud tento zákon bude přijat, tak již nebude platit to, co je dnes běžné, že je z finančního hlediska výhodnější být pochůzkářem na Vinohradech v Praze než jít dělat do mordparty na pražskou hlavní policejní správu. To prostě už platit nebude. A teď je otázka, jestli se shodneme na tom, že třeba rozdíl tří čtyř tisíc korun je dostatečný, nebo není. Ale je to zase o tom absolutním objemu finančních prostředků, protože pak bychom museli jít v těch nejnižších třídách zase dolů, a to tedy já rozhodně nechci, protože ta činnost základních policejních útvarů je natolik důležitá, že kdybych jim oznámil, že výsledkem přijetí tohoto zákona je snížení platů o dva o tři tisíce korun nebo o tisíc korun, tak by to mělo naprosto opačný efekt, nežli ten zákon má mít, to znamená stabilizace personální.
Degradace výběrových řízení. Tady musím upozornit, že alespoň ti, co zpracovávali podklady, se přeci jen trošku spletli, protože výběrová řízení nejsou degradována tak, jak o tom pan místopředseda Langer hovořil. Pokud se podíváte na § 20 odst. 1.2 (?) s promítnutím na § 25 odst. 1 až 3 a § 26 odst. 2 a 3, tak ve své podstatě jde o to, že skutečně výběrové řízení nebude muset absolvovat ten, kdo je zařazen do některých - v uvozovkách - záloh, ale týká se to jenom některých záloh, nikoli všech záloh. Týká se to například matek na mateřských dovolených, týká se to těch, kteří jsou v záloze na studijním volnu, když jsou na vysokých školách více jak jeden rok. Ale zase můžeme vést věcnou debatu, jestli tam má být třeba zrovna ta záloha pro přechodně nezařazené, o tom nechť vedeme debatu a nemám s tím sebemenší problém. Ale jde o to, že když po někom chceme, aby si doplnil vzdělání, tak pak mu nemůžeme říct - fajn, dva roky jsi studoval, ale teď se vracíš zpátky na základní útvar. Je to téma k diskusi, já se nebráním tomu tam třeba zúžit ten okruh záloh, ze kterých toto má být, ale rozhodně smyslem zákona není to, co tady bylo řečeno - degradace výběrových řízení. Mimochodem výběrová řízení jsou výrazně posílena oproti současnému stavu, protože za služebního funkcionáře může být jmenován jen ten, kdo se umístí jako první ve výběrovém řízení, což zdaleka ne vždy v minulosti platilo.
Ke kariérnímu řádu a k hodnostem. Tady musím upozornit na to, a to si musí tento vnitřní problém vyřešit i pan místopředseda Langer a musel jsem si ho stejně řešit i já. A máme na to docela podobný názor. Ale problém je, že když chceme kariérní řád, a to chtěl i pan místopředseda Langer, tak kariérní řád nelze kombinovat s výsluhovým systémem. To je ten problém. Já když jsem přišel na Ministerstvo vnitra, tak byl připraven návrh služebního zákona, který vůbec nepočítal s žádnými vojenskými hodnostmi. Počítal prostě s tím, že tady budeme mít asistenty, rady a funkce tohoto typu. Jsem stejného názoru jako místopředseda Langer, že v české zemi je tradice vojenských hodností. My jsme před předložením minulého návrhu zákona udělali jakousi anketu, nebo chcete-li referendum, v bezpečnostních sborech, alespoň těch, které spadají pod ministra vnitra, tzn. u policie a u hasičů. Ve všech krajských policejních správách vyjma jedné - vyjma severomoravské - zaznělo zcela jednoznačně, že chtějí zachovat vojenské hodnosti, pouze severomoravská správa se klonila k tomu opuštění vojenských hodností. U hasičského záchranného sboru všude bylo striktní doporučení, aby byly zachovány vojenské hodnosti. Ale nechceme-li dosáhnout toho - teď to přeženu a omlouvám se za to přehnání - že plukovník policejní bude řídit křižovatku, tak prostě hodnost musí odpovídat nějaké funkci. A teď jediné, o čem se můžeme bavit, je, jestli krajský ředitel má mít systematizovaného majora nebo podplukovníka, ale problém je, že musí být zachován ten princip - hodnost má svůj ekvivalent ve služebním zařazení. Jinak prostě ten kariérní systém nemůže fungovat.
Takže zase bavme se o tom, jestli ta či ona funkce má mít to či ono hodnostní označení, ale to, že musí existovat pevná vazba mezi funkcí a hodnostním označením, to musí být zachováno, pokud chceme, aby existoval kariérní model, a pokud chceme opustit ten výsluhový, který vede k tomu, že prostě může být skutečně plukovník, který celý život vykonával nižší funkce a dnes končí svoji kariéru na křižovatce. A to vůbec nechci podceňovat tu činnost policistů, kteří řídí dopravu, protože to vůbec nemají lehké. Ale tento problém si bude muset každý vyřešit. Pro mne to také nebylo jednoduché.
Ale součástí té ankety, toho referenda, které u policie i u hasičů bylo, bylo jednoznačné - jestli chcete zachovat vojenské hodnosti i za předpokladu, že budou ty hodnosti snižovány.
***