Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(15.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 192/1. Prosím pana poslance Tlustého, aby se nyní ujal slova a onen návrh uvedl. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi uvést, a to víceméně jednou úvodní řečí, nejenom tisk 192, ale i tisk 193. Já na závěr svého vystoupení navrhnu, aby rozprava k těmto bodům byla spojena, protože v těchto dvou tiscích je řešena jedna faktická věc. Ty tisky musí být dva proto, že zásah do ústavy je správné provést zvláštním zákonem, nicméně ta věc je skutečně jedna jediná. A tou věcí je návrh na zřízení rozpočtové rezervy Poslanecké sněmovny, která by byla součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tato rozpočtová rezerva by byla určena výlučně na zajištění obnovy země po živelních pohromách velkého rozsahu.

Rozpočtová rezerva Poslanecké sněmovny je takto nazývána proto, aby bylo zřejmé, že uvolňování prostředků z této rozpočtové rezervy by podléhalo schvalování Poslanecké sněmovny a k uvolnění prostředků z této rezervy by byla nezbytná třípětinová neboli ústavní většina poslanců Poslanecké sněmovny. A právě návrh na uvolňování prostředků z této rezervy hlasováním Poslanecké sněmovny s ústavní třípětinovou většinou je důvodem pro to, proč je předložen tisk 192, neboť je tímto tiskem navrhována právě příslušná změna v ústavním zákonu č. 1/1993 Sb., tzn. v Ústavě ČR. Tou změnou je pouze ono ústavní třípětinové hlasování nezbytné pro uvolňování prostředků z této rezervy v případě, že by došlo v ČR k rozsáhlým živelním pohromám.

Rozpočtovou rezervu navrhuji zřídit ze dvou myslím zcela logických důvodů. Nejenom loňské rozsáhlé povodně, které zastihly ČR, ale povodně přibližně pět let předtím ukázaly, že rozsah škod způsobených takovýmito živelními pohromami, povodněmi apod. je rozsah, který mnohonásobně přesahuje zdroje, kterými disponuje běžný státní rozpočet v příslušném roce. Všichni si pamatujete, že při schvalování státních rozpočtů na jednotlivé roky je součástí návrhu zákona o státním rozpočtu tzv. vládní rozpočtová rezerva, jejíž výše se pohybuje někde mezi jednou až třemi miliardami korun. Porovnáte-li částku 1 až 3 miliard korun s rozsahem škod, ke kterým došlo např. v loňských povodních, myslím, že je zjevné, že tato vládní rozpočtová rezerva nestačí ani na zlomek nápravy způsobených škod.

Ten druhý důvod je také zřejmý a je jím inspirace z EU, na kterou se tady v této Poslanecké sněmovně tak často odvoláváme. EU v podobě tzv. Fondu solidarity, který je zřízen nařízením Rady č. 2012 z roku 2002, je fond, který funguje v principu přesně tak, jak navrhuji, aby fungovala ona mnou navrhovaná rozpočtová rezerva Poslanecké sněmovny.

To jsou dva důvody, které mě vedou k tomuto návrhu, a kdybych je shrnul - první je zkušenost ČR s takovýmito rozsáhlými živelními pohromami, tím druhým je standardní metoda řešení takovéhoto mimořádného výdaje, tak jak ji řeší EU.

A nyní k ekonomické podstatě fungování mnou navrhovaného fondu. Byl by to v principu klasický rezervní fond, jehož první charakteristikou je, že by přecházel z rozpočtového roku do roku následujícího, jinými slovy v něm nahromaděné prostředky by zůstávaly neustále k dispozici pro použití v jakoukoliv nepředvídanou situaci.

Druhý princip tohoto fondu je, že čerpání z něho by bylo možné jedině se souhlasem Poslanecké sněmovny, právě zmíněnou třípětinovou většinou.

Třetí princip je princip postupného plnění tohoto rezervního fondu, přičemž postupné plnění by probíhalo každý rok ze dvou zdrojů. Za prvé by podle mnou předloženého návrhu bylo z Fondu národního majetku odváděno 10 procent výnosů z privatizace každého státního majetku - opakuji: 10 procent. 90 procent by zůstávalo ve FNM pro jiné užití. Za druhé by každý rok v rámci výdajů státního rozpočtu muselo dojít k vyčlenění půl procenta z celkové částky výdajů - opakuji, půl procenta, aby bylo zjevné, že to není rozsáhlá částka - právě na doplňování takovéhoto fondu. Každý rok by tedy do tohoto fondu ze státního rozpočtu bylo vydáno půl procenta výdajů a 10 procent z privatizací podle samozřejmě jejich skutečného rozsahu. Takto by byl fond doplňován až do horního limitu, který je v tomto návrhu navržen v rozsahu 2 procenta hrubého domácího produktu předcházejícího roku.

Jenom pro zajímavost - v letošním roce by tento horní limit, do kterého by byl v příštích letech postupně fond doplňován, činil 43 mld. korun. Zaregistrujte, že takto navrhovaná horní hranice naplnění tohoto fondu je částka, která je přiměřená rozsahům škod, se kterými se musela ČR vypořádat nejen vloni, ale i v předchozích rozsáhlých povodních.

Můj návrh tedy směřuje k vytvoření rezervního fondu, fondu, kterým by disponovala tato Poslanecká sněmovna, fondu, který by byl plynule a postupně a dle mého názoru citlivě doplňován, fondu, který by měl stanoven horní limit, fondu, který by České republice do budoucna dal záruku, že v případě jakékoliv nepředvídané rozsáhlé živelní pohromy by podstatná část vzniklých škod mohla být financována právě z něho a nemusely by být hledány jakékoliv mimořádné jednorázové zdroje, tak jak to Poslanecká sněmovna musela učinit v minulých případech.

Domnívám se, že to je návrh stoprocentně apolitický, návrh, jehož princip podle mého názoru musí podpořit každý logicky uvažující člověk prostě proto, že ČR už dvakrát následky živelních katastrof řešit musela v nedávné době, a musí ho podle mého názoru podpořit každý také proto, že je opravdu standardním nástrojem, který, jak jsem vysvětlil, sice pod jiným názvem, ale v podobném principu používá i EU.

Doufám tedy, že tento návrh podpoříte, a zároveň, tak jak jsem slíbil, navrhuji, aby rozprava k oběma těmto tiskům byla vedena jako sloučená, protože rozdělení do dvou tisků je z důvodů formálních a téma věcné je pouze jediné. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Petr Rafaj.

Poslanec Petr Rafaj: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s tím, abychom se zabývali společně oběma dvěma tisky, to je tiskem 192 i 193, kde se opravdu jedná o to, jak se vytvoří parlamentní rezerva, a je k tomu třeba ústavní zákon. Alespoň to je názor předkladatele.

Já tedy se ale budu ve své zpravodajské zprávě zabývat oběma tisky, ale tedy postupně. Začal bych u novely ústavního zákona, kde nám navrhovatel navrhuje v novele doplnit článek 39 o nový odstavec, a to odstavec 5, ve kterém by bylo ustanoveno, že o použití parlamentní rezervy by rozhodovala na návrh vlády Poslanecká sněmovna, a to třípětinovou většinou všech poslanců.

***