(15.30 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
V posledních měsících jsme slyšeli bezpočet frází o svobodě, o demokracii a dobrých mírových úmyslech z úst představitelů válečné koalice. O míru mluvila a stále ještě mluví česká vláda. Přesto nás Spojené státy americké, Velká Británie a spolu s nimi premiér Špidla postavili do role statistů, diváků bez práva rozhodovat o přítomnosti i budoucnosti. To, s čím je nyní celé mezinárodní společenství stále více a hrozivěji konfrontováno, je otázka války a míru. Svět, ve kterém žijeme, Evropa a v ní Česká republika jsou vystaveny militarizaci mezinárodních vztahů.
Ještě na sklonku minulého roku a na počátku roku letošního existovala reálná šance, že konflikt na Blízkém východě vyřeší inspekce Organizace Spojených národů. Spojené státy - už to vědí i nejzarytější pochybovači - však chtěly z mnoha vlastních důvodů válku. Činnost zbrojních inspektorů OSN posloužila a byla zneužita jen jako ničím neomezená špionáž. Co prozatím selhalo v plánované agresi, byla politická příprava. Ukázalo se nad síly Washingtonu získat pro útok souhlas Rady bezpečnosti OSN. V době, kdy dokonce i Severoatlantická aliance a Evropská unie jako celek odmítly přímou účast na flagrantním pošlapání Charty OSN, vláda České republiky demonstrovala svou proválečnou ochotu protichemickou jednotkou. Svět se po útoku na Irák nestal bezpečnější, mezinárodní společenství se nepřiblížilo všeobecnému demokratickému míru a spolupráci. Naopak rizika užívání síly se zvyšují a napětí a nedůvěra v mezinárodních vztazích vzrůstají. Naděje na zastavení zbrojení a překonání animozit se rozplývá. Vítězové nad Irákem jdou proti Organizaci spojených národů. Evropa zažívá rozdělení. Válka, tak horlivě podporovaná ministrem obrany, ministrem zahraničí a premiérem, otřásá tím, co mělo být údajně bezproblémovou integrací ekonomickou, politickou a kulturní.
Můžeme se právem ptát, do jaké unie směřuje současný kabinet, zda do unie britské, německé nebo francouzské. Těžko se hledá také odpověď na otázku, o jaký mír a jakou bezpečnost pro Evropu a pro občany, pro české občany vlastně dnes jde této vládě. Jako by koaliční kabinet nejraději pozoroval mezinárodní scénu průzory amerických tanků. Jako by mezinárodní závazky vnímal optikou bombardérů, kterým tak mírumilovně otevřel výsostný vzdušný prostor republiky, aby vytvořil podmínky pro vojenskou humanitární pomoc, kterou dnes po nás chce schválit. Troufám si tvrdit, že demokratický mír a skutečná, upřímně míněná ochota pomáhat oběhem válek se rodí a poznají ze zdánlivých maličkostí. Poctivá dobrá vůle v míru a pomoci začíná tam, kde končí pokrytectví a politicky vypočítavé pletichy.
Toho, čím oficiální česká diplomacie a celá česká vláda přispěly k rozpoutání zločinné války a následné humanitární katastrofy, nebylo málo. Stačilo přitom jen chtít demokraticky ctít zákon na ochranu míru a respektovat odpor české veřejnosti k této válce.
Vyzývám z tohoto místa vládu a vyzývám všechny, komu jde o bezpečnou Evropu a svět, abychom alespoň dnes rozhodovali a jednali tak, jak nás k tomu ústava a platné mezinárodní úmluvy zavazují. Máme dostatek pravomocí k tomu, abychom odmítli nedůstojné politické kšefty, které nám kdosi vnucuje. A máme dost moci, kterou nám svěřili občané, abychom na místě rozhodli, že pomoc pro Irák půjde v civilu, neprodleně a formami, které neodporují mezinárodnímu právu.
Dámy a pánové, nedávno Rada pro zahraniční vztahy a Bakerův institut ve Washingtonu vydaly stanovisko, v němž uvádějí: Silný americký vliv na těžbě ropy by přesvědčil Iráčany a také zbytek světa, že motivem operace proti Iráku byly spíše imperialistické než odzbrojovací cíle. Soudím, že pokud česká podpora na humánní účely nebude přesně vymezena, tak ve svých důsledcích ospravedlňuje akty násilí amerického agresora. Brání se laciným analogiím, ale antický Řím tak dlouho civilizoval barbary, až jednou tětiva praskla a barbaři obsadili Řím. Američané hrají podobnou hru ve své snaze podmaňovat si další a další země. Není pravda, že Organizace spojených národů je mrtvá. Naopak je naší společnou povinností dát jí znovu to místo, které jí náleží. Dát jí místo garanta mezinárodní bezpečnosti.
Historie je i v tomto směru poučná. Vedoucí americké delegace pronesl v roce 1946 na půdě OSN následující vyhodnocení: Plánování nebo vedení agresivní války je zločinem proti lidstvu, za něž jednotlivci, jakož i státy mohou být postaveni před mezinárodní spravedlnost, souzeni a potrestáni. Zdá se mi, že tato slova jsou dnes aktuální více než kdy jindy.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Tleskají poslanci KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi. O slovo požádal za klub KDU-ČSL pan poslanec Vilém Holáň. Prosím ho, aby se také ujal slova. Prosím.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, za prvé chci zdůraznit, že přístup České republiky k celému iráckému problému považuji za přiměřený a uvážlivý. Rozhodnutí souhlasit s rozšířením kapacity chemické jednotky a podmíněným rozšířením jejího mandátu se i ve zpětném pohledu jeví správným.
Za druhé. Bez ohledu na lišící se názory na míru přijatelnosti cílového řešení odzbrojení Iráku a odstranění totalitního saddámovského režimu považujeme za správné vyslat do Iráku polní nemocnici. Humanitární charakter zdravotnické pomoci je nad jakoukoli pochybnost. Je navíc správné, že polní nemocnice je odesílána sice s ohledem na výzvu Rady bezpečnosti vyjádřenou v rezoluci 1472, nicméně především s českým mandátem. Běží o naše svobodné rozhodnutí pomoci v předmětném teritoriu.
Sem tam se vyskytují názory, že stejnou roli jako polní nemocnice by mohl sehrát zdravotnický personál civilní. Není tomu tak. Podmínky v Iráku jsou natolik tvrdé, že vojenský personál je schopen se s nimi mnohem lépe vypořádat. Jsem si sám vědom toho, že naše vojenské zdravotnictví má vynikající úroveň. Potvrdilo to při všech nasazeních v problémových oblastech.
Poznámka, že jsme měli vyslat nemocnici dříve, se týká ovšem nejen vlády, ale i nás samotných. I my jsme při sestavování programu mohli dbát na to, aby tento bod byl projednán přednostně. Je to ke škodě věci.
Klub KDU-ČSL podpoří vyslání polní nemocnice. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Marian Bielesz a pak za klub sociální demokracie vystoupí Vladimír Laštůvka.
Nyní prosím pana poslance Bielesze, aby se ujal slova.
***