(15.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Žádné české zdravotnické zařízení není svým vybavením, ale ani přípravou zdravotnického personálu připraveno na to, aby se lidé v podstatě ve vlnách, nárazově hrnuli do tohoto zařízení a žádali lékařské ošetření. Dalším důvodem, proč to musí být nezbytně pouze vojenská nemocnice, je samozřejmě otázka logistického zabezpečení. Nedovedu si představit, že by logistické zabezpečení, zásobování, doprava atd., zdroje energií a vody byly pro vládní nebo nevládní organizace civilního typu zajistitelné jinak než vojenskými prostředky.
Dámy a pánové, již po zahájení bojových operací na území Iráku měla Česká republika v daném teritoriu, pokud pomineme tam ležící státy, pátý největší kontingent vojáků po Spojených státech, Velké Británii, Austrálii a Španělsku. Po rozmístění této naší jednotky s příslušnými podpůrnými jednotkami z řad prvního chemického praporu bude mít Česká republika na území Iráku opět jeden z největších, pravděpodobně opět pátý největší kontingent. Jsme přesvědčeni, že je to správný krok, a znovu nezbývá než vyjádřit lítost nad postupem české vlády, která se nedokázala jednoznačně rozhodnout pro otevřenou podporu protiirácké koalice. Musím říci, že tato politika ve snaze nebýt ani na koze, ani na voze, nejít ani pěšky, ani nejet na kole, ani být oblečený, ani vysvlečený, příliš našim zájmům neposlouží, protože pro ty země v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance, které byly proti této válečné operaci, stejně zůstaneme slovy francouzského deníku La Libération Bushovými pohůnky. A naopak pro ty země, které se této koaliční operace zúčastnily, bude nepochopitelné, že Česká republika dělala pouze poloviční kroky. A pozitivní kroky, které udělala, o kterých jsem mluvil, otevření vzdušného prostoru, otevření prostoru pro transport, vyslání protichemické jednotky, vyjádření pochopení pro tuto operaci, tak za tyto kroky se ústy vlády a svých nejvyšších ústavních představitelů skoro styděla a skoro je tajila.
ODS je připravena vyslání naší polní nemocnice do Iráku podpořit drtivou většinou svých hlasů. Považujeme to za správný krok a vyzýváme k podobnému hlasování i ostatní poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik pan poslanec Nečas a nyní bude mít slovo pan poslanec Miroslav Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, to, o čem v tuto chvíli jednáme, s čím přichází vláda jako s humanitárním gestem, v řadě dimenzí překračuje účelově zúženou formuli předkládaného návrhu. Právní experti, ale i my, co zde rozhodujeme, dobře víme, o co jde. Pro ty, kdo by snad chtěli podstatu vládního záměru zamlžit, zdůrazňuji, že kabinet zcela záměrně na jedné straně apeluje na náš soucit s oběťmi války a následné humanitární katastrofy, která propukla v těžce zkoušeném Iráku. Nechci zvláště zdůrazňovat, jak naléhavě potřebují obyvatelé Iráku vodu, potraviny i ty nejzákladnější zdravotní materiály a léky. Na straně druhé premiér Poslanecké sněmovně vědomě zamlčuje pravý význam toho, k čemu chce získat náš souhlas, a to je prvořadý zájem vlády vyjít zřetelně vstříc USA a jejich okupační správě Iráku. Jde o to, posvětit vysláním právě vojenské polní nemocnice a žádné jiné útočnou válku, její výsledek i důsledky. Poslanecká sněmovna má svým souhlasem s nasazením vojenské nemocnice a vojáků potvrdit, co vláda od počátku popírala a co fakticky prováděla.
Český stát byl, je a setrvává v řadách válečné koalice. Přitom ve věci vojenské nemocnice má premiér Špidla dostatečné informace o tom, že zvolený postup je bez výslovného schválení ze strany OSN protiprávní.
Chci být správně pochopen, a proto zdůrazňuji: KSČM, její poslanci a senátoři jsou poslední, kdo by bránili vládě poskytnout rychlou a účinnou humanitární pomoc trpícím. Takovou pomoc jsme ochotni podpořit. Byli jsme ostatně mezi prvními, kdo varovali před humanitární tragédií v době, kdy ještě bylo možné, aby česká diplomacie jednoznačně žádala od potenciálních útočníků efektivní opatření k ochraně civilních obyvatel Iráku před dopadem války. A byl to kabinet premiéra Špidly, který tenkrát neslyšel a varovné hlasy ignoroval. Nikdo z nás nezaznamenal ani slůvko, kterým by premiér nebo alespoň ministr zahraničí vyzvali George Bushe a Tonyho Blaira k dodržování ženevských konvencí. Ani slovo výhrady nepronesla vláda, která se navenek zaklíná humanitárními úmysly, proti používání zakázaných kazetových bomb, bombardování civilní infrastruktury, cílenému zabíjení civilistů, novinářů.
S plnou odpovědností prohlašuji, že poslanecký klub KSČM nevěří této vládě. Máme už více než dostatek důvodů pochybovat o poctivosti jejich úmyslů. Jsme ale plně odhodláni podpořit každý mírový krok kabinetu, každé opatření k poskytnutí co nejrychlejší humanitární pomoci, jestliže tato opatření budou respektovat humanitární principy, mezinárodní právo, chartu OSN a Ústavu České republiky.
Pokud se snad vládní koalice špatně orientuje v systému mezinárodního práva, pak považuji za nutné nabídku podpory konkretizovat. Podle kvalifikovaných analýz nic s výjimkou případného odporu dvou států, které nyní vykonávají v rozporu s chartou OSN a bez dohody mezinárodního společenství okupační správu nad Irákem, nemůže bránit rychlé přepravě české humanitární pomoci pod hlavičkou Mezinárodního červeného kříže. Nic také nebrání tomu, jestliže okupační velmoci nebudou klást překážky, aby se souhlasem mezinárodního společenství a místního obyvatelstva Česká republika poskytla humanitární pomoc formou vyslání civilních lékařů a zdravotnického personálu. Bezpečnost českých zdravotníků, lékařů a humanitárních pracovníků tak jako tak vždy musí garantovat ozbrojené síly okupační správy i reprezentace místních obyvatel.
Ať se vláda nepokouší nám namlouvat, že se s normami mezinárodního práva a humanitárních akcí slučuje vysílání ozbrojených vojenských humanitárních oddílů třetích zemí na okupovaná území obsazená vítězem útočné, Radou bezpečnosti OSN neschválené války. Je příznačné, že exekutiva je už předem přesvědčena, že parlament její aktivity poslušně schválí. To, co rozehrává pod nejrůznějšími záminkami česká vláda, její zoufalé neseriózní a nelegitimní pokusy demonstrovat oddanost militaristické politice Spojených států, může mít fatální důsledky. Slova prohlášení vítězů irácké války na adresu OSN, některých evropských odpůrců války, výhrůžky americké administrativy Sýrii napovídají, že s jídlem roste chuť.
***