(18.00 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Protože naše začlenění do Evropské unie způsobí, že za prvé ve vztahu ke všem členským státům Evropské unie budou všechny zrušeny, neboť uvnitř Evropské unie se tyto smlouvy neuzavírají, platí společný právní pořádek; za druhé, ve vztahu k vnějším státům stojícím mimo Evropskou unii je potřeba, aby každý členský stát je upravil tak, aby byly v souladu se závazky, které vyplývají z členství v Unii. Takže taková revize nastane. Dokonce je zde zásadní problém, protože nejenom tyto smlouvy, ale mnoho nejrůznějších mezinárodních smluv bude muset Česká republika vypovědět, a ministr zahraničí stojí před problémem, se kterým přijde do Parlamentu, zda - jak by on nejraději - by bylo možné je vypovědět na základě seznamu čítajícího desítky položek globálně, nebo zda se bude muset v obou komorách Parlamentu projednávat každá smlouva zvlášť. To už je ale trochu nad rámec tohoto problému.
V každém případě to Parlament čeká, a to v krátké době. Já bych řekl, během několika měsíců, v polovině roku sem musí vláda přijít s revizí všech mezinárodních smluv, které budou dotčeny vstupem České republiky do Evropské unie.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji místopředsedovi vlády panu Pavlu Rychetskému. Táži se pana poslance Davida Šeicha, zda chce položit doplňující otázku. Chce. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Děkuji panu ministrovi. Samozřejmě rozumím formálnímu výkladu možností klást interpelace resortním ministrům. Spíše jsem se chtěl zeptat, zdali Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s těmi ministerstvy, která mají gesci, což je Ministerstvo zahraničí a Ministerstvo financí, má v úmyslu provést nějakou revizi právního stavu spolu s právníky zabývajícími se mezinárodním právem na Ministerstvu zahraničí, revizi stávajícího stavu smluv, abychom se ještě před vstupem do Evropské unie nedočkali prohraných sporů např. s Housing and Construction, s Invesmartem, či abychom panu Fischerovi neplatili letadlo, něco v takovém stylu.
Čili ten dotaz směřoval k tomu, zdali ještě neproběhne nějaká právní analýza, která by případně revidovala takovéto smlouvy a zabránila škodám vůči České republice.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr spravedlnosti pan Pavel Rychetský.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Děkuji za slovo. Tato revize probíhá ve všech resortech a provádějí ji v souvislosti se vstupem všechna ministerstva v rámci své působnosti. Ministerstvo spravedlnosti ji neprovádí v oblasti smluv o ochraně investic.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo paní místopředsedkyni Miroslavě Němcové, která vystoupí se svojí interpelací na místopředsedu vlády pana Stanislava Grosse. Připraví se pan poslanec Martin Říman. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych vznesla interpelaci na místopředsedu vlády pana ministra vnitra Stanislava Grosse. Týká se podobné problematiky, jakou zde nastínila paní poslankyně Alena Páralová, která ve své interpelaci oslovila pana ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Obracím se totiž, vážený pane ministře, na vás ve věci velkého nárůstu migrace Romů ze Slovenska do České republiky. Tato informace se objevila v tisku, kdy jsme se dozvěděli, že se slovenští Romové v posledních měsících hromadně rozhodují pro odchod ze Slovenska do České republiky. Slovenská média používají pro tuto migraci termín exodus. Podle slovenského deníku Pravda svědčí o nové vlně migrace i skutečnost, že od začátku roku požádalo v České republice o azyl přibližně 500 slovenských občanů. Jde přitom o největší změnu v migraci v poslední době, protože občané Slovenska se dostali na první místo v počtu žadatelů o azyl.
V této souvislosti bych vám ráda, vážený pane ministře, položila několik následujících otázek.
1. Jste informován o přílivu Romů ze Slovenska do České republiky?
2. Máte informace o tom, jaké příčiny je vedou k tomuto kroku?
3. Jaká pro nás z toho přílivu plynou bezpečnostní rizika?
4. Jak se Česká republika může bránit tomuto nekontrolovatelnému přílivu cizinců?
5. Jaká opatření jste přijal vy osobně?
6. Jednal jste již o tomto problému se svými slovenskými partnery?
Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážené paní místopředsedkyně, vážení kolegové z vlády i kolegové poslanci. Já nejprve odpovím stručně na ty otázky a pak se je pokusím rozvést tak, aby byla ta odpověď vyčerpávající.
Za prvé k otázce č. 1, zda jsem informován - odpovídám, že ano, což doložím za chvíli.
Za druhé informace o příčinách - to také rozeberu za krátkou chvíli, čili jsem schopen vám tuto informaci podat.
Co se týká bezpečnostních rizik, tady spíše můžeme hovořit o určitých odhadech. Já za chvíli budu hovořit o tom, že žadatelé o azyl ze Slovenska kupodivu z jednoho pohledu jsou nejdisciplinovanější v tom slova smyslu, že mají minimální procento - na rozdíl od ostatních žadatelů - těch, kteří přeruší svévolným vzdálením z azylového zařízení azylové řízení, to znamená, že v tomto směru jsou poměrně disciplinovaní, ale určitá rizika z toho mohou být. Ale konkrétní čísla o kriminalitě těchto žadatelů o azyl nemám, to vám mohu dodat později. Jediné bezpečnostní riziko, které z toho plyne, může souviset s drobnou kriminalitou, která samozřejmě občany velmi obtěžuje, ale není to nějaké závažné bezpečnostní riziko, je to spíš riziko sociální. Je to spíš riziko ekonomické, protože nás ročně "péče" o žadatele o azyl stojí asi 300 milionů Kč jako Českou republiku. Jelikož loňský rok tvořili řádově 10 % občané Slovenské republiky z celkového počtu žadatelů o azyl, tak výpočtem dospějeme k částce asi 30 milionů Kč, které Česká republika na toto vynakládá. Čili ta rizika vidím spíše v ekonomické, případně sociální oblasti. Ta kriminální oblast zatím nějaký dramatický problém nedělá, ale nemohu tady nic vyloučit.
K otázkám, jak se tomu můžeme bránit - to také řeknu za chvíli, určité procedury existují.
A jaká opatření - to souvisí s tím, jak se tomu můžeme bránit, protože nejde jen o to, co můžeme dělat do budoucna, ale co už děláme v této chvíli.
Já teď řeknu některé podrobnosti.
Ještě k informaci, kterou uvedla paní místopředsedkyně Němcová svou interpelaci, že to byla informace z tisku a že slovenský tisk hovoří o exodu a o počtu asi 500 žadatelů a že je to první místo. Já bych uvedl pro upřesnění, že ten počet zatím není 500, alespoň za první čtvrtletí t. r., ale 355 žadatelů o azyl ze Slovenské republiky. Ale i tak je to číslo vysoké. Pravdivá je informace, že na prvním místě jsou žadatelé ze Slovenské republiky o azyl za měsíc březen. Za měsíc únor byla Slovenská republika na druhém místě, za měsíc leden na čtvrtém místě. Ale ta tendence je stoupající, to znamená, že ten problém, o kterém hovořila jak paní poslankyně Páralová, tak i paní místopředsedkyně Němcová, skutečně existuje. Jenom pro ilustraci - za nimi jsou potom občané Ukrajiny, Ruska, Vietnamu a Běloruska. Mluvíme o měsíci březnu. Pokud jde o celkový počet žadatelů o azyl ze Slovenské republiky, tak od začátku roku 1993 do 1. 4. t. r. celkově požádalo o azyl 2358 občanů Slovenské republiky. Řekl-li jsem číslo 355 za první čtvrtletí t. r., tak je vidět ta dynamika a to vzrůstání tohoto počtu.
Já tady mám popis struktury toho, jací lidé ze Slovenska sem chodí. Většinou využívají ubytování v azylových zařízeních, jak už jsem hovořil, svévolným odchodem opustila zařízení pouze 4 procenta žadatelů, což znamená, že z hlediska respektování režimu v těch zařízeních jsou naopak na rozdíl od jiných žadatelů o azyl velmi disciplinovaní. Poměrně málo žadatelů se hlásí k romské národnosti, to také je zapotřebí uvést, protože vy jste ve své interpelaci uvedla, že se jedná o romské žadatele o azyl.
***