(17.20 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, myslím, že paní poslankyně Páralová se mýlí, protože pokud jde o azyl, ten spadá do kompetence Ministerstva vnitra, nikoliv do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí, a tudíž asi na tuto část jako ministr práce nebudu reagovat a bude třeba se obrátit na ministra vnitra. Je samozřejmé, že co píší noviny, může a nemusí být pravda. Určitě je zajímavé - a tady je asi rozdíl mezi tím, jestliže někdo žádá o azyl a jestliže tu někdo bydlí legálně. Myslím, že tady se nejedná ani o sociální zajištění, ale jedná se o vztahy, které vznikají z jiných zákonů než sociálních.
Pokud jde o výtku, myslím si, že pokud jde o zákon, tak samozřejmě ten zákon, ze kterého byla vyňata ta nejpodstatnější část, to znamená zvýhodnění pro ty, kdo pracují, tak ztrácel na svém smyslu. To uzná každý soudný člověk, který sledoval průběh projednávání tohoto zákona.
Chci znovu zdůraznit, že naší snahou je - a směřuje k tomu i debata ohledně výhledu financí do roku 2006, na kterém pracujeme s Ministerstvem financí - zracionálnit a "zespravedlnit" sociální dávky jako takové, ale tak, aby odpovídaly určitým zvyklostem v České republice. Problém možné migrace, která může nastat za určitých okolností, je možný, ale opět opakuji, v situaci, kdy Česká republika prakticky vymírá, nebo občané České republiky, protože se rodí méně dětí, než by stačilo na prostou obnovu, tak samozřejmě i otázka přílivu ze zahraničí bude existovat.
Pokud jde o otázku žádosti o azyl, skutečně se paní poslankyně asi bude muset obrátit na ministra vnitra, protože v jeho kompetenci tato záležitost je.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi. Nyní uděluji slovo panu poslanci Kohlíčkovi, který bude interpelovat ministra financí Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl interpelaci na ministra financí.
Vážený pane ministře, v souvislosti s přístupovým jednáním České republiky s Evropskou komisí je jasné, že řada pracovníků státní správy si bude muset doplnit kvalifikaci, případně se zorientovat v nových problémech. Pracovníci Celní správy jsou nesporně příkladem takových kvalifikovaných státních úředníků. Většina z těchto více než 3500 zaměstnanců potřebuje najít nové zaměstnání. Domnívám se, že je povinností státu se o tyto své zaměstnance postarat. Tím nechci říci, že celníci již od data vstupu České republiky do Evropské unie nebudou potřební. Na letištích i ve vybraných vnitrostátních celních úřadech jich ale najde zaměstnání stěží desetina dnešního počtu.
Dosavadní nejasná prohlášení vládních představitelů včetně vás nejsou veřejností hodnocena nijak pozitivně. Ptám se vás proto:
1. Přijala již vláda koncepci dalšího rozvoje Celní služby?
2. Do kdy budou s touto koncepcí seznámeni ti, kterých se bezprostředně týká, to je pracovníci Celní služby?
3. Počítá se s dalším využitím kvalifikovaných pracovníků ve státní službě, případně po rekvalifikaci? Kolika osob se to týká a do kdy?
4. Jak budou využity nemovitosti, které má dnes Celní služba k užívání?
5. Jaké budou celkové náklady na restrukturalizaci Celní služby?
Vážený pane ministře, 14 měsíců před předpokládaným vstupem České republiky do Evropské unie je nejvyšší čas začít přípravu těch nejprozaičtějších otázek. Otázka budoucnosti Celní služby je jistě jednou z nich.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, dovolte mi, abych reagoval na vaši interpelaci ve věci dalšího osudu české Celní správy. Musím říci, že to je věc, která je jednou z vážných otázek pro Ministerstvo financí, a je to v každém případě jedna z klíčových priorit, kterými se na Ministerstvu financí od svého nástupu do funkce pravidelně zabývám.
Pokud jde o první otázku, zda již vláda přijala koncepci dalšího rozvoje Celní služby. Vláda České republiky ve věci koncepce dalšího rozvoje Celní správy projednala dva základní materiály. 19. června 2002 byl vládou projednán materiál "Dopady vstupu České republiky do Evropské unie na celní orgány". Vláda k tomuto materiálu přijala usnesení číslo 653. Zmíněná role orgánů Celní správy po vstupu České republiky do Evropské unie vyvolá zásadní dopady na její současnou organizační a personální strukturu. Jedním z hlavních cílů tohoto materiálu je popsat povahu celého procesu transformace celních orgánů v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a přijmout odpovídající organizační a legislativní opatření. Vláda svým usnesením k tomuto materiálu uložila ministru financí předložit vládě do 31. 12. 2002 návrh komplexní legislativní úpravy kompetencí a organizační struktury celních orgánů po vstupu České republiky do Evropské unie. 13. ledna letošního roku byl vládou České republiky projednán navazující materiál "Informace o postupu plnění usnesení vlády z 19. června 2002 číslo 653" a vláda k němu rovněž přijala usnesení. Součástí tohoto vládou schváleného materiálu jsou také zásady komplexní legislativní úpravy kompetencí a organizační struktury celních orgánů po vstupu České republiky do Evropské unie. V tomto ohledu tedy byl splněn úkol, který vláda stanovila 19. června 2002 Ministerstvu financí.
Na konci března letošního roku byl vládě České republiky na základě plánu legislativních prací vlády předložen Ministerstvem financí k projednání návrh věcného záměru nového zákona o Celní správě, jehož obsahem je nová organizační struktura celních orgánů a jejich kompetence po vstupu České republiky do Evropské unie. Do konce dubna tohoto roku vláda České republiky rovněž projedná paragrafované znění nového zákona o spotřební dani. Kompletním výkonem správy spotřební daně podle nové právní úpravy by měly být pověřeny právě celní orgány. Bude to tedy jedna z klíčových součástí nové role České celní správy.
Domnívám se, že tyto tři materiály, které vláda od roku 2002 a na jaře letošního roku projednala, jasně definují směr dalšího rozvoje Celní správy, a nedokáži si představit, že by vláda měla projednat ještě nějaké jiné koncepční materiály v této oblasti.
Důležité je, aby Ministerstvo financí nyní na základě schváleného věcného záměru zákona o Celní správě zpracovalo paragrafované znění tohoto návrhu zákona, aby tento návrh zákona vláda předložila Poslanecké sněmovně a Senátu a aby tento návrh zákona úspěšně prošel legislativním procesem v Poslanecké sněmovně i v Senátu.
Pokud jde o vaši druhou otázku, do kdy budou s touto koncepcí seznámeni ti, kterých se bezprostředně týká, to je pracovníci Celní služby, musím říci, že informovanost zaměstnanců Celní správy je velmi důležitou součástí celého procesu transformace České celní správy. Zaměstnanci Celní správy jsou průběžně informováni, a to za využití několika základních přístupů. Všechny koncepční materiály jsou projednávány na gremiálních poradách Generálního ředitelství cel za účasti příslušných služebních funkcionářů, kteří mají za úkol informovat své podřízené o přijatých a realizovaných koncepčních záměrech. O postupu prací na plánu transformace jsou podávány pravidelné zprávy.
Dalším bezprostředním prostředkem informovanosti je měsíčník Celní správy ČR. V závěru loňského roku byl mimo jiné publikován obsah materiálu předloženého vládě v červnu 2002 "Dopady vstupu České republiky do Evropské unie na celní orgány" a na něj navazoval článek o plnění usnesení vlády, které bylo k tomuto materiálu přijato. V únorovém čísle letošního roku jsou uvedeny informace o materiálu předloženém vládě v lednu letošního roku, o kterém jsem již hovořil. Základní informace o procesu transformace jsou průběžně publikovány také na intranetových stránkách Celní správy, na které mají přístup všichni zaměstnanci Celní správy.
***