(15.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Článek 10A. Česká republika přistoupením vyjadřuje svůj souhlas a vůli k tomu, aby právní předpisy Evropského společenství vyvolávaly v ČR ty účinky, které s nimi zakládací smlouvy ES spojují, tzn. v případě nařízení i jejich přímá použitelnost.
Z vnějšího pohledu jsou nařízení skutečně akty vydané podle mezinárodní smlouvy. Je nutné si však uvědomit, že sekundární právní předpisy vydávané Evropskými společenstvími se výrazně liší od aktů běžných mezinárodních organizací vydávaných podle jejich zakládajících listin. Je totiž třeba mít na paměti, že Evropská společenství nejsou běžnými mezinárodními organizacemi, nýbrž mezinárodními organizacemi integračními, z čehož plynou daleko širší a výraznější pravomoci a právní důsledky. K působení nařízení v právu České republiky tedy postačuje ratifikace aktu o přistoupení k EU, na jehož základě se součástí právního řádu ČR stanou zakládací smlouvy EU, které sami zakotvují přímou použitelnost nařízení opírajících se o čl. 10 a 10A Ústavy ČR.
Vážená paní předsedající, vážení páni poslanci, poslankyně, je zřejmé, že aplikace Evropského práva má své důsledky a své právní zákonitosti. Z tohoto hlediska postup, který byl zvolen, je postupem správným. Na druhé straně je zřejmé, že je třeba v každém okamžiku vždy hledat řešení, které je nejpraktičtější, a tady samozřejmě mohu prohlásit, že to je záměrem vlády ČR, že v rámci pravidel v rámci EU platí - budeme vždy hledat řešení, které je nejpraktičtější, nejpřátelštější a nejsnáze obsluhovatelné.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu předsedovi vlády. Táži se pana poslance Mencla, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Mencl: Dovolte, paní předsedající, abych poděkoval panu premiérovi za velmi obsáhlou odpověď, ale chtěl bych konstatovat s jistým podivem, že tato sněmovna v několika minulých letech přijala obrovskou řadu zákonů, do kterých právě předpisy ES byly implementovány. Čili postupovala dosud zásadně způsobem, který, jak jsem se zde dozvěděl, nebude do budoucna přijatelný, respektive tyto české zákony se dostávají podle tohoto výkladu do jistého sporu s tím, jaké možnosti skýtá Evropská unie.
Chtěl bych říci, že vláda tuto změnu, kterou teď diskutujeme, přijala bez jakékoliv konzultace se sněmovnou, a že sněmovna vůbec nebyla informována o tom, že vláda tuto změnu hodlá učinit.
Moje otázka totiž zněla, jestli je rozumné, jestli pokládáte, pane premiére, za rozumné (předsedající upozorňuje na časový limit), aby právní úprava v určité oblasti byla roztříštěna mezi tyto dva předpisy, a já jsem z vaší odpovědi nepochopil, že je nutné aby roztříštěna byla. Domnívám se, že by bylo vhodné, abychom v této sněmovně (předsedající znovu upozorňuje na časový limit) - dovolím si dokončit tu větu - aby v této sněmovně byla využita vaše ochota, kterou jste za vládu projevil, abychom pro občany zákony udělali co nejsrozumitelnější, abychom právo udělali co nejpřístupnější. Považoval bych proto za vhodné, abychom v Parlamentu o způsobu, jakým to učiníme vedli debatu. Zatím takováto debata vedena nebyla (další upozornění na překročení limitu). A jak víte, i parlamentní legislativa je velmi překvapena přístupem, který vláda projevuje.
Omlouvám se za překročení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Táži se pana předsedy vlády, zda chce reagovat na doplňující otázku. Ano. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta otázka, tak jak ji položil pan poslanec Mencl. je v zásadě otázkou řečnickou, protože se na ni nedá odpovědět, anebo pouze jedním jednoduchým způsobem. Samozřejmě že není správné, aby právní systémy byly roztříštěné, samozřejmě že není správné, aby normy byly nepřehledné. A proto jsem zcela zřetelně řekl, že v rámci, který umožňují právní zvyklosti a právní principy aplikace Evropského práva, budeme v každém případě hledat cestu, která bude z hlediska uživatelského co nejpřínosnější. Mimo jiné to je také důvod, proč se třeba vydávají úplná znění po určité řadě novel. O tom, myslím si, není žádného sporu.
Pokud jde o představu pana poslance Mencla, že došlo k nějaké změně. K té změně nedošlo, respektive nedošlo k ní bez diskuse, protože ta základní změna byla ona změna ústavy, která vlastně vyjádřila v čl. 10, a 10A, že okamžikem přistoupení se mezinárodní smlouvy stávají nadřazené českému právu a že nařízení EU mají přímý účinek. Čili to jsou věci, které jsou dlouhou dobu známé, dlouhou dobu vydiskutované a nedochází ke změně. Ale pokud jde o klíčový moment, o tu základní otázku, zda je rozumné, aby právní normy byly uspořádány přehledně, tak nemohu nic jiného, než říci ano.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Nyní se svojí interpelací vystoupí paní poslankyně Kateřina Konečná a je zřejmě poslední, která s interpelací na předsedu vlády dnes vystoupí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Paní předsedající, pane předsedo vlády, kolegyně a kolegové. Pane předsedo, jistě vás nepřekvapila informace o tom, že jste interpelován ve věci otevření kanceláře sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze. Tato událost byla komentována téměř ve všech českých i zahraničních médiích. Dovoluji si citovat z Frankfurter Allgemeine Zeitung ze dne 26. 3. 2003, str. 8 a str. 10: "Německý landsmanšaft otevřel v úterý v Praze kancelář. Má pečovat o rozvoj kontaktů s českými politiky a společností a požadovat dialog. Řekl to jeho spolkový předseda, poslanec Evropského parlamentu poslanec Bernd Posselt, CDU."
Ráda bych se vás proto zeptala, pane předsedo vlády: Je pravda, že subjekt, který není dodneška zaregistrován v České republice, otevřel v Praze své zastoupení? Nevadí vám jako premiérovi vlády ČR účast koaličních zákonodárců na této akci, nebo jako předsedovi ČSSD účast senátora, člena vaší strany při této akci? A jaké je oficiální stanovisko české vlády, k této kauze, k otevření kanceláře?
Jelikož se jedná o jedno z nejcitlivějších témat pro velké množství našich spoluobčanů, domnívám se, že situace si žádá jasné vyjádření hlavy vlády.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavou státu je pan prezident. Pokud se obrací paní poslankyně na hlavu státu, tak se neobrací na mne. Ale přesto mi dovolte, abych se vyjádřil k uvedené interpelaci.
Potvrzuji, že dne 24. 3. byla za účasti předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení a poslance Evropského parlamentu Bernda Posselta zahájena činnost tzv. styčné kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze. Ministerstvo zahraničních věcí nebylo o zřízení kanceláře žádnou oficiální cestou informováno. O jejím otevření se dozvědělo až z pozvánky na recepci adresované náměstku Rudolfu Jindrákovi. Akce se nezúčastnil žádný představitel Ministerstva zahraničních věcí a podle Bernda Posselta bylo na slavnostní večeři pozváno více než sto hostů včetně prezidenta Václava Klause, předsedy Poslanecké sněmovny PČR Luboše Zaorálka. Mimochodem, nezúčastnili se. Podle sdělovacích prostředků i Posselta se však zahájení údajně zúčastnili představitelé řady politických stran a církví. Otevření vyvolalo vesměs negativní reakci české politické scény. Většina politiků ho označila za kontraproduktivní a zbytečný krok, který v komunikaci mezi ČR a Spolkovou republikou Německo nic pozitivního nepřinese.
Na základě zákona č. 83 o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, obdrželo Ministerstvo vnitra ze dne 26. 3. návrh na registraci občanského sdružení s názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení - Sudetendeutschen Landschmannschaft se sídlem v Praze 5, Ostrovského 3. Návrh podal tříčlenný přípravný výbor složený z občanů ČR. Vzhledem k tomu, že předložené stanovy vykazují vady ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 83/1999 Sb., to znamená, že z formálního hlediska zákon (návrh?) nemá náležitosti nebo jsou uvedeny údaje neúplné či nepřesné, bude zmocněnec přípravného výboru o této skutečnosti přípisem ministra vyrozuměn s tím, že řízení o registraci nelze zahájit, dokud nebudou vytčené vady odstraněny.
***