(12.40 hodin)
(pokračuje Výborný)
Byla to odpověď obsahující velmi kritickou analýzu současného stavu české justice, byla to odpověď, která naprosto jednoznačně nevyslovovala žádné uspokojení ze stavu české justice, byla to odpověď, která nabízela některé návrhy řešení tohoto neuspokojivého stavu, včetně nabídky na to, aby tyto návrhy byly debatovány nejenom v rámci koalice, ale samozřejmě v rámci celého parlamentu, protože justice nemůže být sociálně demokratická, justice nemůže být koaliční, justice nemůže být ódéesácká, justice musí být pro všechny spravedlivá. Tyto nabídky zde byly takto předneseny. A já si říkám, vysloví-li parlament nesouhlas s touto odpovědí, co to bude znamenat? Bude to znamenat, že nesouhlasí s kritickým pohledem ministra spravedlnosti na justici? Bude to znamenat, že je spokojen s justicí? Bude to znamenat, že nesouhlasí s tím, aby se o těch návrzích debatovalo? Bude to znamenat, že kritika ministra spravedlnosti byla neuspořádaná nebo neplatná nebo že je to všechno v pořádku? Myslím, že to nechceme.
Jsem přesvědčen, že bychom mnohé z toho, co zde zmínila paní místopředsedkyně Němcová, místopředseda vlády Rychetský, pan poslanec Křeček, pan poslanec Pospíšil, možná mohli všichni podepsat. Já téměř vše. Na rozdíl od pana místopředsedy vlády si myslím, že soudci by měli mít asistenty, ale to je tak asi jediné, co bych vytýkal jeho zprávě. Já si na rozdíl od pana Pospíšila myslím, že zrušení poloviny rozsudků prvního stupně, resp. jejich změna odvolacím soudem vůbec nemusí znamenat, že polovina rozsudků soudů prvního stupně je špatných, neboť se může také jednat o tu situaci, že odvolací soud rozhodl chybně, že ten rozsudek vůbec nemusel být rušen. Navíc jsem přesvědčen, že není vůbec žádnou závadou zrušit rozsudek soudu prvého stupně, větší závadou je, když soud prvého stupně nesoudí. Ale to jsou malichernosti proti tomu celkovému vyznění té zprávy, která byla podána.
Já s odpovědí ministra spravedlnosti rámcově souhlasím a bojím se, že kdybychom vyjádřili nesouhlas, že v podstatě vyjádříme spokojenost se stavem, který existuje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miloslavu Výbornému. Hovořit bude paní místopředsedkyně Němcová, pak se hlásí z místa pan poslanec Svatopluk Karásek.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo ještě jednou dnes udělené. Dovolte mi, abych to, co nyní řeknu, pojala spíše jako závěr k diskusi, kterou jsme absolvovali, bohužel závěr mnou nechtěný, neboť se domnívám, že to téma je tak závažné, a lhůta, kterou jsme mu věnovali, v této chvíli odpovídá tomu, že jsem cítili závažnost toho tématu. Téměř dvě hodiny se zabýváme mou interpelací a domnívám se, že kdybychom měli tento problém jako řádný bod Poslanecké sněmovny, získali bychom jiný prostor, jiný čas a jiný možný úhel pohledu k tomu, abychom probrali i další aspekty, které bohužel vymezení mé interpelace neumožnilo.
Přesto chci poděkovat panu minstru Rychetskému za to, že v podstatě tu odpověď pojal právě jako mnou požadovanou zprávu, že jsme měli alespoň možnost nahlédnout do toho, jak on sám se dívá na problém justice, na resort, který řídí a který řídí dlouhodobě, a co s tím chce dělat.
Chci poděkovat ostatním kolegům, kteří v této diskusi vystoupili, panu doktoru Pospíšilovi zejména za poznámku o tom, jak my sami svou aktivitou v Poslanecké sněmovně přispíváme k průzračnosti, snadnosti a zřetelnosti našich právních předpisů pro občany a zda nepřijímáme zbytečné a mnohdy škodlivé normy, které spíše zatemňují než projasňují tuto situaci. Děkuji Radimovi Chytkovi za otevření diskuse o ostatních otázkách, paní doktorce Dundáčkové mimo jiné za to, že připomněla otázku financování tohoto resortu, tzn. možnosti vlády, které má pro to, aby tento resort posílila v době, kdy hlasuje o výdajové stránce státního rozpočtu v rámci vlády.
Děkuji také panu poslanci Výbornému za to, že vlastně udělal jakési úvodní slovo nebo úvodní věty k tomu, co jsem chtěla nyní říci. Totiž že já nechci, aby sněmovna hlasovala, stahuji svůj návrh na usnesení a nechci, aby sněmovna hlasovala o tomto usnesení. Mohla bych tady sveřepě trvat na nějakých malichernostech, ale nezdá se mi to i vzhledem k závažnosti tématu vhodné a ani možné. Nehodlám vytloukat jakýkoliv kapitál ze situace, ve které se nacházíme, spíše vás chci všechny požádat, abyste přistoupili k tomuto tématu vážně. To bylo cílem, proč jsem se snažila všemi možnými způsoby na toto téma upozornit. Proto jsem také trošku, a to se přiznám, nestandardně využila možnosti písemné interpelace, protože jiná možnost, abych docílila vašeho slyšení, zde prostě nebyla.
Jednu poznámku si ovšem neodpustím, a ta je směrována k předsedovi Poslanecké sněmovny, který nevím, zda je, nebo není přítomen. Jestliže bylo možno zařídit, aby Česká televize přenášela přímým přenosem naše jednání o způsobu odvolání či znovuzvolení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, problému, který je vážný, a já jej nepodceňuji, ale kterému mnoho z našich občanů pro vznesené složitosti téměř nerozumí, tak mě naprosto zaráží, že tomuto tématu není prioritně věnována stejná pozornost.
Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost, děkuji všem, kteří jste do této debaty přispěli. Věřím, že se stejnou intenzitou se mu budete věnovat i nadále, a stahuji svůj návrh na usnesení v této věci. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní místopředsedkyni. Chtěl bych se zastat nepřítomného pana předsedy sněmovny, předpokládám, že on netušil, s čím místopředseda vlády Pavel Rychetský vystoupí, protože on svou odpověď a vystoupení mohl pojmout také zcela formálně, a ne svým hodinovým expozé, které dle mého soudu poté, co bude ze stenozáznamu rozmnoženo, se stane podkladem pro to, aby na některé z příštích schůzí jsme se k tomuto tématu jako k řádnému bodu vrátili a vyšli tak vstříc i aktivitě paní místopředsedkyně Němcové, protože souhlasím s tím, že ta debata ukázala nejen závažnost tohoto problému, který cítíme všichni, ale ukázala také, že je potřeba se k tomu ve sněmovně vrátit.
Hovořit bude pan místopředseda vlády Rychetský, který se ujme slova. Pan poslanec Karásek stahuje. A pan ministr Dostál chtěl vystoupit také s faktickou poznámkou, kterou také stahuje. Takže, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážená Poslanecká sněmovno, opravdu nechci vůbec zdržovat, ale bylo by nekorektní, abych neodpověděl na dotazy, které zde padly.
Pokud se týče pana poslance Pospíšila, kdy se ptá, co dělá teď Ministerstvo spravedlnosti pro vzdělávání soudců, upřímně odpovídám, že se to téměř vůbec nerozjelo, protože nález Ústavního soudu zrušil propojení Justiční akademie, která patří k ministerstvu, a institut povinného vzdělávání soudců. Nechci zde vést polemiku s nálezem Ústavního soudu, ale myslím, že si rozumíme. Přijetí novely činí z Justiční akademie společnou instituci Nejvyššího soudu a Ministerstva spravedlnosti a snad se nám to opravdu rozjede.
Pokud se týče organizace práce na soudech, není to věc zákona o soudech a soudcích, je to věc kancelářského řádu a na tom intenzivně pracujeme i se Soudcovskou unií a myslím si, že se záhy dočkáme výsledku.
Pokud se týče prohlášení pana poslance Pospíšila, že mu chybělo v mém vystoupení hodnocení kvality soudních rozhodnutí, musím říci, že jsem o tom několikrát ve svém vystoupení mluvil, ale to je jediná oblast, kde si myslím, že nemáme možnost jakéhokoli nového kroku. Prostě kvalita soudních rozhodnutí je věcí normálního přezkumného řízení v rámci procesních předpisů. Nedovedu si vůbec představit, že bychom k tomuto problému přistoupili nějak jinak. Uznávám výtku srovnávání počtu soudců v nesrovnatelných zemích, ale zdůrazňuji, že i ve srovnání s Německem a Rakouskem je počet soudců na 100 tisíc obyvatel vyšší než v těchto zemích.
Chtěl bych poděkovat panu poslanci Chytkovi.
***