(17.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Ale to je pravděpodobně tím, že pan kolega si vykládá parlamentní systém asi trochu dobrodružně.
A pokud jde o právníky, dovolte mi říci jednu poznámku. Byl bych rád, kdybychom se právu nevysmívali a nevysmívali se tomu, jakým způsobem se s právem zachází. S právem se tady zachází ve sněmovně velmi špatně. A mně nejvíce ze všeho vadí, když o tom mluví právníci způsobem, který zpochybňuje vůbec chápání práva a spravedlnosti.
To, že pan kolega Šulák se může domnívat, že bráníme snad tuneláře, to je jistě jeho svaté právo a nechť zkoumá ne řeči, ale činy. Já si myslím, že oním činem je například to, kdo a jakým způsobem tady brání mezinárodní právní řád, dodržování Charty OSN, kdo tady brání tomu, aby vláda dobrodružným způsobem nepodporovala mezinárodní agresi. Nechť se pan kolega Šulák a jiní zamyslí nad sebou, jak hlasují v jednotlivých věcech, jak hlasují, když jde o to, jestli mezinárodněprávní závazek České republiky budeme, nebo nebudeme plnit. A to platí pro všechny, platí to stejně pro mne jako pro mé kolegy z klubu, tak i pro ostatní kolegy z ostatních klubů. Protože ono účelově vykládat některé kroky, to se samozřejmě může. Je jenom otázka, jestli vnímal pan kolega Šulák a ostatní, že klub KSČM nebyl pro program schůze nikoli pro tento bod, ale byl proti programu schůze, protože nebyl zařazen jasný bod, kterým jsme podmiňovali program schůze, která včera měla začít. A byl to právě bod, jakým způsobem se vláda České republiky vypořádá s tím, že jiný stát ji uvádí do své koalice ochotných, když Poslanecká sněmovna jasně vyjádřila, na rozdíl od Senátu, že Česká republika se nezapojí bez mandátu Rady bezpečnosti do jakýchkoli válečných operací v Iráku. Protože já nechci a nebudu agresorem. A nechci a nebudu porušovat právo.
A podle mého soudu je potřeba jasně říci, že pokud jde o tuto kauzu odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, opakuji jen dvě základní věci. Za prvé to, jakým způsobem navrhl usnesení pan ministr kultury, je o jiném tématu, než které tady diskutujeme téměř od počátku. Protože pan ministr kultury kdyby navrhl tento text o odvolání rady například v roce 1997, 1998, 1999 atd., když jsme o tom jednali a říkali jsme, že jsme diskriminováni jako politická strana, tak by pro to klub KSČM, jestli měl 22 nebo 24, dneska má 41 členů, vždycky hlasoval. Ale ono účelové překrucování mi opravdu vážně vadí, a to od každého. (Potlesk v levé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Prosím, pan předseda Muchka vystoupí až v závěru rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Šulák, pak pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Petr Šulák: Vážená vládo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně. Pan poslanec Filip zde vystoupil přesně podle toho rčení - já o koze a ty o voze, že jo. (Smích ve sněmovně.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Ransdorf s faktickou.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové. Tvrzení, že KSČM chrání tuneláře, je velmi odvážné. Jestli si kolega Šulák myslí, že jsme řídili ODA, která realizovala privatizaci, jako lunochod na dálku, tak samozřejmě si to může představovat, ale jeho představivost je opravdu obrovská.
No, a když tedy říkal, že KSČM a ODS hlasovaly jako jeden muž proti návrhu usnesení, jak tedy hlasovala koalice? Jako jedna žena? (Smích ve sněmovně.)
A na závěr bych chtěl říci na adresu kolegy Šuláka, aby se vrátil ke zdravému rozumu. Chlapče, valašský penicilín - slivovice - ti udělá dobře. (Smích ve sněmovně.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Šulák s faktickou poznámkou, ale připomínám, že ve faktické poznámce je třeba reagovat na rozpravu, a nikoli dávat dobré, třeba dobře míněné rady. Klid!
Poslanec Petr Šulák: Já už jsem řekl panu poslanci Filipovi, že já o koze, ty o voze. A pan poslanec Ransdorf tady používá takové mírné podpásovky. Já si myslím, že on sám nemá důvod takto zde hovořit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan ministr Dostál, ale s faktickou, to znamená dvě minuty. Protože za vámi, pane ministře, jsou další tři s přednostním právem vystoupit.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych vás prosil o jedno. Bod, který byl navržen a který jsem zdůvodňoval, byl navržen se vší vážností. Jakékoliv komické přídavky k tomuto bodu ohrožují vlastní podstatu projednávání tohoto bodu. Buď úmyslně chce být zamlženo, odvedena pozornost, nebo prostě sněmovna začíná žít v euforii humoru a vtipu.
Prosím, vraťme se k serióznímu projednávání tohoto bodu. Děkuji vám. (Potlesk poslanců vládní koalice.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Ransdorf s faktickou poznámkou.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Opravdu už naposled a pak nebudu vystupovat.
Kolega Dostál je dobrý divadelník, takže zná Brechta. A Brecht říká, že zábava ze všeho nejméně potřebuje ospravedlnění.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře. Hovořit bude paní místopředsedkyně Miroslava Němcová. Připraví se pan poslanec Kováčik.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové. Já chci v úvodu ujistit pana ministra kultury, že vše, co zde budu říkat, myslím naprosto vážně, a mohu ho ujistit, že i mí kolegové z ODS, kteří zde vystupovali a poslouchali příspěvky ostatních, vážnost tématu cítili a vážně se k němu vyjadřovali. Žádnou grotesku jsme z toho nedělali. Čili chápu jeho výzvu, že se týká spíše poslanců jeho vlastní strany.
Nyní k tomu, co projednáváme. Já myslím, že je potřeba zopakovat, o co tady opravdu jde. Není to tak složité, ale mám dojem, že si to záměrně někteří z nás zastíráme. Jde o to, že Česká republika je u soudu. Byly proti ní vzneseny dva rozsudky v téže věci. Jednou jsme byli shledáni nevinnými, jednou vinnými. A já se vás ptám, jak by se v takové situaci choval každý občan. Jak byste se chovali vy sami? Určitě byste podnikli všechny myslitelné kroky k tomu, abyste se dočkali jednoznačného rozhodnutí. Bránili byste do poslední chvíle svou kůži a své peníze. A já jsme přesvědčena, že to, jak by se choval ve své věci každý z nás, to na nás přenesli občané této země, abychom stejným způsobem bránili jejich věc, tedy otázky České republiky. Tak se musíme chovat. Protože, dámy a pánové, to, co je podstatou dnešního sporu, je to, že Česká republika je souzena, nikoli to, že je souzena Občanská demokratická strana, strana sociálně demokratická, KDU-ČSL, Unie svobody nebo strana komunistická.
***