(15.10 hodin)
(pokračuje Dostál)
Jmenovaný to nechtěl udělat, přičemž sám nemohl podílem disponovat. Stálá komise pro sdělovací prostředky této Poslanecké sněmovny tehdy zcela jednomyslně doporučila radě, ať poměry nevratně nemění. Jenže rada to přes toto doporučení udělala.
Pokud se podíváte do příslušného článku arbitráže, zjistíte, že tento článek tento postup hodnotí jako krytí podvodného jednání. Když se podíváte např. na článek 552 stockholmské arbitráže, zjistíte v souvislosti s jiným zjištěným činem, že podle arbitra se jedná o rozsáhlé, zřejmé a záměrné porušení zákona, které musí jakýkoli fungující právní systém hodnotit jako závažný trestný čin.
Členové rady jako Poslaneckou sněmovnou zvolení představitelé státní správy při výkonu své funkce v radě v období let 1997 až 2002 nebrali dostatečně v úvahu nutnost chránit investice zahraničních investorů do provozování českého televizního vysílání. Přitom právě jako hlavní a čelní představitelé orgánu pověřeného výkonem státní správy byli členové rady nepochybně povinni seznámit se detailně s příslušnými právními předpisy i s mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána pro oblast vysílání a podle kterých má konat v souladu s nimi. Z řady dokumentů rady i vyjádření členů rady při vystoupeních před orgány Poslanecké sněmovny však plyne, že i když jim byla obecně známa skutečnost, že ochrana zahraničních investic v oblasti televizního vysílání je dána řadou mezinárodních úmluv, tak ve své činnosti k nim rada vůbec nepřihlížela.
Jako přímý důkaz o pomoci členů rady ke znehodnocení zahraniční investice může mj. posloužit zápis z jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z března 1999, kterým členové rady dali jasně najevo svou vůli písemně vyjádřit souhlas s ukončením spolupráce mezi držitelem licence a zahraničním investorem. Svůj souhlas později rada skutečně stvrdila dopisem držiteli licence.
Podotýkám, že dopis byl s držitelem licence předjednán, a dokonce bylo radě písemně dáno, kterak ten dopis má vypadat. O existenci zápisu i dopisu v arbitrážním dokumentu není pochyb. Jejich kopie svého času také ostatně kolovaly Poslaneckou sněmovnou, a jak znovu říkám, jsou zmíněny velice podrobně v arbitrážním nálezu. Členové rady tak dali jasně najevo předběžný vědomý - a já tvrdím úmyslný - souhlas s porušením mezinárodní úmluvy.
Z uvedeného pro mne jako poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ministra kultury vyplývá pouze jedno. Navrhuji toto usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu navrhuje předsedovi vlády České republiky, aby neprodleně odvolal Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání z důvodu opakovaného závažného neplnění povinností uvedených v odst. 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání."
Děkuji za pozornost. (Potlesk sociálně demokratických poslanců.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance Jaromíra Talíře, aby se ujal slova.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dnešní jednání bylo zahájeno velmi emotivním vystoupením předsedy Poslaneckého klubu ODS pana Tlustého, který hovořil o popravě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, o vyřizování si účtů, o tom, jakým způsobem nehájí vládní koalice zájmy České republiky, protože dnešní rozhodnutí bude mít vliv na zasedání soudu ve Stockholmu.
Mám pocit, že chce-li někdo dosáhnout slepého výsledku, ukáže slepou uličku, do té slepé uličky nasměruje všechny ukazatele a potom rozhazuje rukama - proč jsme do té slepé uličky chodili?
Dovolte mi, abych začal své vystoupení citací ze zákona o rozhlasovém a televizním vysílání: "Rada je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání." Chceme-li tedy jako orgán, který tento správní úřad státu, kolektivní správní orgán státu, volí, tudíž je odpovědný za to, jak tento kolektivní orgán vykonává svoji práci, tuto radu odvolat, není to žádné potrestání, žádná poprava nebo msta, je to pouze odpovědná starost o to, aby tento orgán konal tak, jak má, ve smyslu právního řádu České republiky. Je to pouze příležitost k tomu, aby byla zvolena rada nová, která bude rozhodovat v lepším souladu s právním řádem České republiky. Myslím, že je to třeba zdůraznit, protože to je jeden z těch směrníků, který vede do slepé uličky. Je to jakýsi trest za něco, co tato rada učinila.
Můj předřečník, pan ministr kultury, uvedl několik příkladů, kdy můžeme mít velké pochyby o správnosti rozhodování tohoto správního orgánu. Dovolte mi přičinit můj jeden další, který se týká licence a případného sporu kolem TV3. Na zasedání stálé komise pro sdělovací prostředky, které bylo k tomuto uspořádáno, jsem se já osobně nedověděl od rady, proč s argumenty, že nemůže převést licenci této televizní stanice na jednu společnost, neboť současný držitel neovládá vlastnická práva, hlasovací práva v této společnosti, převedla tuto licenci na společnost jinou, ve které ten vlastník vůbec nebyl. To jenom jako příklad toho, proč se domnívám, že rada nekonala tak, jak konat měla.
V druhé části svého vystoupení bych se rád velmi ohradil proti tomu, co jsem si přečetl dnes v novinách a co zaznělo včera ve vystoupení paní místopředsedkyně sněmovny Němcové - že ten, kdo bude hlasovat pro odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poškozuje zájmy České republiky, zejména s poukazováním na onen soud. Už dnes zde jednou ve vystoupení předsedy vlády zaznělo, o čem ten soud je. Znovu opakuji - ten soud nerozhoduje o podstatě problému. Ten soud rozhoduje o procedurálních problémech spojených s touto arbitráží. Domnívám se, že tyto poukazy jsou snahou zastřít to, kde ten problém vznikl, odvést pozornost někam jinam a celou kauzu postoupit do jiného, naprosto chybného a mylného, světla.
Myslím, že všichni z nás si pamatujeme slib, který jsme skládali, když jsme nabyli svého mandátu.
***