(15.00 hodin)
(pokračuje Dostál)
Místopředseda rady pan Štěpánek nejen ve zmíněné věci dlouhodobě hrubým a urážlivým způsobem zpochybnil arbitrážní řízení a hlavně arbitrážní soudce, ale také samozřejmě zpochybnil svoji nestrannost a nezávislost v řadě publikovaných článků a mediálních vystoupení, u kterých navíc jde v jeho případě přece nejen o názor jednotlivce, ale také o názor rady jako celku. Rada mu totiž v tomto způsobu mediální prezentace nikdy nebránila, nezabránila a dokonce o něm ani neinformovala stálou komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny s případným návrhem řešení.
Když došlo k zásadní roztržce mezi různými skupinami, tvrdícími, že jsou vlastníky licence k vysílání TV Nova, rada přece měla zákonnou povinnost učinit všechny kroky alespoň ke zjištění, kdo je v dané chvíli provozovatelem televizního vysílání, jak to definuje § 2 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání, prozkoumat situaci a velice urychleně rozhodnout, zda dochází, či nedochází k porušování tohoto zákona. Místo toho ale rada trpně vyčkávala na výsledek dohadování se mezi potenciálními majiteli a v mezidobí jen mlčky sledovala rvačky jejich ochranek před dveřmi kanceláří vysílatelů. Takto si dohled rady nad přehledností vlastnických vztahů, jak stanoví zákon v médiích, skutečně představovat nemůžeme.
I v dalších případech postupuje rada při svém rozhodování poněkud nestandardně a mnohdy v rozporu s právním řádem České republiky. Svévolným způsobem mnohdy vyložila platné právní předpisy, např. ustanovení o prodloužení licence. Soud dokonce konstatoval, že postup rady v jednom sporu - jednalo se o malé licencované rádio - odporuje smyslu a účelu zákona, a označil argumentaci rady jako nepřesvědčivou, která nemá oporu v zákoně. Přesto rada tento rozsudek soudu nevzala v úvahu a naprosto ho ignorovala.
Část šestá platného zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání obsahuje důležité ustanovení o zajištění plurality informací v rozhlasovém a televizním vysílání. Rada jako státní regulační orgán nicméně při rozhodování o udělení licencí musí brát ohled i na nebezpečí zneužití dominantního postavení jednotlivých subjektů v médiích a v případě pochybnosti se obrátit na příslušný státní orgán, to je na brněnský Úřad pro hospodářskou soutěž. Podle posledních kroků rady při udělování lokálních rozhlasových licencí se bohužel ovšem jeví, že držitel licence k celoplošnému televiznímu vysílání TV Prima GES Holding směřuje díky zcela jednostrannému rozhodování rady k postupnému budování celoplošně působící rozhlasové sítě.
Rada zejména v posledním období realizuje celou řadu jakýchsi činností, které nemohu nazvat jinak než podivnými aktivitami. Místo řešení zásadních záležitostí, o kterých jsem se zmínil, se závažnými celospolečenskými dopady, uděluje pokuty různých parametrů veřejnoprávní České televizi, např. za vysílání filmu Obrázkáři a za vysílání pořadu - podle mne vynikajícího dokumentu - Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka. V nedávné době se rada proslavila tím, že pokutovala dokonce satirický pořad ve výši půl milionu korun.
Členové rady dlouhodobě porušují svou povinnost dohlížet na plnění právních předpisů také tím, že nikdy neuložili společnosti CET 21 žádnou pokutu za porušení povinností podle § 31 odst. 2 a 3 zákona o vysílání, a to za obsah pořadu Volejte řediteli. Ředitel TV Nova v tomto pořadu dle potřeby a okolností systematicky útočí tu proti zahraničnímu investorovi, tu proti Evropské unii, tu proti politikům, kteří mají jiný názor, než který zastává tento pan ředitel, a kteří vedli v patrnosti možné ohrožení mezinárodní pověsti České republiky, ale i proti řadě dalších subjektů, včetně rady samotné. V poslední době se zaměřil pan ředitel na arbitráž, a dokonce se zabýval otázkou, kdo má být ředitelem veřejnoprávní České televize. V celku vysílaného programu však držitel licence, tedy CET 21, nikdy neposkytl rovnocenný prostor k vyjádření druhé straně. Ředitel TV Nova také opakovaně využíval prostoru v tomto pořadu ke komentování svých obvinění, rovněž bez náležitého prostoru druhé straně, která by tento náležitý prostor dostala alespoň v jiných pořadech. Nakonec to byl ředitel TV Nova, který v tomto pořadu označil místopředsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za tajtrlíka. Tento spor skončil až tím, když Petr Štěpánek, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který byl ředitelem TV Nova za tajtrlíka označen, začal vystupovat v pořadech televize Nova jako hudebník. Domnívám se, že toto je tak zřetelný střet zájmů, že rada k tomu měla také zaujmout stanovisko.
Ví se, že některé sdílené kmitočty TV Prima a lokálních televizí TV Prima zatím prostě nevyužívá. Mně ovšem není naprosto jasné, proč rada nevyužila ustanovení § 20 vysílacího zákona a proč nebyly Primě tyto místní kmitočty odebrány, pokud je tento provozovatel dlouhodobě nevyužívá, a proč nebyly nabídnuty jiným subjektům, které by měly zájem na těchto kmitočtech vysílat.
Myslím, že když si přečteme zprávu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zjistíme tam také jedno velice závažné pochybení. Tato zpráva se zcela vyhýbá jedné velmi vážné věci. V prosinci 2000 rada schválila zvýšení jmění v CET 21, čímž se snížil podíl Vladimíra Železného na 11,78 % ze 60 %. Amsterodamská arbitráž vydala tehdy předběžné opatření, kterým nařizovala, aby Vladimír Železný použil svůj majoritní podíl a obnovil vztahy k ČNTS.
***