(15.00 hodin)
(pokračuje Rusnok)
To je jeden z podstatných momentů, proč se domnívám, že prostředí bude ještě mnohem liberálnější, než je dnes. Další důvod je ten, že dojde k definitivnímu sjednocení pravidel pro uznávání - řekněme zjednodušeně - certifikací, různých vyjádření o kvalitě a původu výrobku, které se také používá jako jakási netarifní překážka obchodu. To v rámci Evropské unie také není možné, protože existuje společný systém certifikací, uznávání původu výrobku, a opět je to věc, která nemůže být podle mého názoru zneužita v neprospěch volného obchodu.
Já jsem přesvědčen o tom, že to znamená pokrok v tomto směru, a vůbec bych se neobával zhoršení vztahů, ale naopak, protože si myslím, že to bude pro obě země výrazný rozvojový impuls. Zároveň obě země budou mít z mnoha důvodů stále k sobě velmi blízko, takže si myslím, že to může spíše znamenat dokonce zvýšení obchodu, než je tomu dnes.
K té obavě, kterou vyslovil pan kolega Vymětal, to je prostě skutečně sentimentální přístup typu - co když vstoupí jenom jeden, pak nám skončí celní unie. Samozřejmě že nám skončí. Když vstoupí jenom jeden, tak to bude mít nejen tento dopad, to je ještě maličkost, bude to mít ještě horší dopady. Pokud celou logiku procesu vnímáme všichni v kontextu věci, musíme jí rozumět. Já jsem ale přesvědčen o tom, že není žádný důvod se toho obávat, až na nějaké vnitropolitické zemětřesení v té či oné zemi, aby vstoupil jenom jeden. To by se mohlo stát pouze rozhodnutím té či oné země, protože jinak z hlediska EU budeme přijímáni jako celek, tzn. všech deset kandidátských zemí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji ministrovi průmyslu a obchodu Jiřímu Rusnokovi. O slovo se přihlásil zpravodaj s přednostním právem, potom kolega pan Václav Exner.
Poslanec David Šeich: Je zřejmé, že důvodová zpráva by si komparativní tabulku srovnání unijního režimu, tak jak je definován v jednotlivých článcích dohody mezi ČR a SR, zasloužila. Pokud by diskuse vyústila v návrh na vrácení navrhovateli k přepracování, tak by byla asi obsazena v budoucí důvodové zprávě. Pokud by tento návrh byl propuštěn do druhého čtení, asi bychom jako zahraniční výbor požadovali po panu ministrovi, aby nám takovouto komparativní tabulku dodal a vybavil nás touto informací pro kvalifikované rozhodnutí.
Také si myslím, že sněmovna si jistě v nějaké relevantní době zaslouží diskusi o prohloubení vztahů a nadstandardních vztahů, např. v rámci celé V 4.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. V obecné rozpravě vystoupí poslanec Václav Exner. Jinou přihlášku do obecné rozpravy nemám. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, pro případ, že by přece jen vstoupila do EU jen jedna země, bylo by potřeba, aby pan ministr vyjasnil, jaké budou celní vztahy a k jaké změně dojde. Taková situace není jen hypotetická. Možná všichni víte, že pro platnost referenda na Slovensku je potřebná účast 50 % voličů a všechna referenda, která na Slovensku dosud byla, skončila neúspěchem, mimo jiné právě z tohoto důvodu. Je to záležitost, která se prostě a dobře může vyskytnout. Koneckonců vláda pokládá za nutné ošetřit právě takovou situaci a to je důvod, proč se o této smlouvě vůbec jednalo. Plně souhlasím s tím, že v opačném případě by nebyl důvod, proč o změně smlouvy o celní unii vůbec jednat, protože buď by platila dále, kdyby nevstoupily obě země, a kdyby naopak vstoupily obě země, pak to překrývá silnější vztah, který by vyplýval z vnitřních pravidel EU.
Pan ministr bohužel také zatím nedokázal odpovědět na to, proč je možná výjimka, kterou mají země Skandinávské unie, kde Norsko a Island nejsou členy EU, a přitom vztahy, a to nejen pokud jde o clo, ale vůbec pokud jde o hospodářské vztahy, jsou tam vysoce nadstandardní, daleko nadstandardnější než v současné době mezi ČR a SR, protože mezi těmito zeměmi např. existují hraniční přechody nebo celnice naprosto formálně a prakticky je tam takový vztah, který překračuje vztah EU. Jsem si samozřejmě vědom toho, že existuje Evropský hospodářský prostor. Proč ale vláda nehledá také cestu tohoto řešení?
Pokud jde o otázku sentimentu, já se domnívám, že tady nejde o sentiment. Vy jste nakonec, pane ministře, sám připustil, že jde o velice závažnou ekonomickou záležitost, že kdyby skutečně došlo k uplatnění článku 38, jak je nyní navrhován, to znamená, že by nebyl společný vstup obou zemí do EU, došlo by na změny ve vztazích, které dokonce daleko překračují to, co v současné době je v rámci celní unie. Tady nejde o žádný sentiment, tady jde o to, že skutečně máme zájem na tom, aby tyto vztahy nebyly poškozeny. Samozřejmě, je tady přirozený zájem na tom, aby naše vztahy se SR byly nadstandardní nejen podle deklarace, ale také podle skutečnosti, což je mimochodem i politika současné vlády. Je to také slib, který si vzájemně tyto země prostřednictvím svých představitelů daly, když se spolu mírumilovně rozcházely. Tento sentiment má význam i do budoucnosti. My přece v Evropě nechceme nové rozdělování. My chceme, aby se Evropa spíše spojovala. Jestliže je to právě tímto způsobem, tak nemá smysl při zájmu o propojení, aby se vztahy do budoucna snížily ani dokonce v kritickém případě, že jedna země by vstoupila, druhá nevstoupila do EU. Přece EU nemůže být novým prvkem, který Evropu rozděluje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Exnerovi. O slovo se ještě přihlásil pan předkladatel, ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, jsem velice rád, že jsem veden stejným zájmem jako kolegové z klubu KSČM. Nemám žádný důvod pochybovat o potřebě a významu vztahů se SR a mám k tomu ty nejlepší důvody, včetně vlastní rodiny. Avšak tady přece vůbec v tomto návrhu o to nejde. Návrh takto není vůbec zaměřen a myslím si, že jsme se od něj dostali někam, kam jsme se asi dostat nemuseli. Já znovu chci zopakovat, že naopak jsem přesvědčen o tom, že po vstupu obou zemí do EU bude ono prostředí pro nás ještě výhodnější, bude ještě výhodnější vzájemně pro obě ekonomiky. To už jsem vysvětlil v oblasti obchodně technického režimu a v oblasti makroekonomických impulsů, které podle mého názoru vstup pro obě země bude mít. Tady nejsme vůbec v rozporu.
To, že se jedna nebo druhá země chtějí připravit na všechny eventuality, i ty nejvíce teoretické, a přizpůsobit své vlastní vstupní vztahy tomuto procesu, je v podstatě vyjádřením péče dobrého hospodáře.
To, co jste řekl o Skandinávii, má opět jednoduché vysvětlení. Ano, Norsko a Island jsou součástí oněch skandinávských celních uskupení, ale jen proto, že jsou součástí Evropského sdružení volného obchodu, a tedy součástí Evropského hospodářského prostoru, kde platí stejná celní a v podstatě i obchodně politická opatření pro celý tento prostor, čili není tady žádný problém. Pokud bychom my dnes byli například se SR součástí CEFTA už teď, samozřejmě by situace v návrhu smlouvy vypadala jinak. Situace prostě vychází z reality, v jaké jsme.
Já ještě jednou doporučuji vést debatu ve výborech. Myslím, že je možné i prodloužit lhůtu. Já jsem připraven v jednotlivých výborech, kterým to bude přikázáno, připravit jakousi komparaci obchodně-politických režimů před vstupem a po vstupu třeba v této relaci česko-slovenské.
***