(14.50 hodin)
(pokračuje Rusnok)
V tomto ohledu si myslím, že připomínky kolegů z klubu KSČM nejsou relevantní a jsou poněkud sentimentální. Prostě tady nejde o žádné narušení vztahů se Slovenskou republikou a nejde ani o jakýkoliv krok řekněme nepřátelský z jedné či druhé strany. Jde skutečně o to, že obě země přijaly v procesu vyjednávání určité závazky, že přizpůsobí své obchodní politiky režimu Evropské unie. Je potřeba toto respektovat.
Tady byly vzpomenuty příklady Beneluxu a severské celní unie. Já se domnívám, že my možná opět v takové celní unii zůstaneme. To jsou prostě celní unie, které jsou svojí kvalitou a svým rozsahem podřízeny společným pravidlům obchodní politiky Evropské unie. Ony nemohou vybočovat z těchto pravidel. Nemohou, protože to by byla okamžitě diskriminace všech ostatních členských zemí Evropské unie a to není možné. Ony setrvávají v podobě jakýchsi platforem pro konzultaci a možná, řekl bych, sjednocování určitého regionálního názoru na tvorbu společných pravidel Evropské unie. To ano, a to jistě nic nebrání tomu, abychom se Slovenskou republikou, ale možná v rámci V 4 by to bylo praktičtější, zachovali takovouto platformu konzultací. Nevím, jestli to má být zachování sekretariátu, protože si myslím, že sekretariáty většinou k žádnému uvolnění obchodu nepřispívají. Myslím si, že ani česko-slovenský by v tomto nebyl nějakým přínosem, ale v obchodní politice samozřejmě takovou platformu asi mít můžeme a lze se o ní pobavit.
Proto se domnívám, že by bylo rozumné propustit návrh do druhého čtení a ve výborech zahraničním, pro evropskou integraci, možná hospodářském tyto věci prodiskutovat a připravit takové znění, které bude nejvíce odpovídat zájmům České republiky a jejího průmyslu a obchodu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Jiřímu Rusnokovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych říci k tomu, co zde bylo řečeno ústy pana ministra průmyslu a obchodu, že si myslím, že optimální vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou byly v období Československé republiky. Tehdy žádné ekonomické a obchodní překážky nebyly. Protože došlo k rozdělení, tak jsme se snažili tyto optimální vztahy nahradit nadstandardními vztahy, jak tady byly pojmenovány, což znamenalo samozřejmě zhoršení ekonomických a obchodních vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
Pokud by byla pravda to, co říkal pan ministr, že vstupem do Evropské unie obou těchto států by došlo ještě k vylepšení těchto nadstandardních vztahů, pokud by to byla pravda, tak si myslím, že není vůbec žádný problém, aby se oba státy okamžitě rozhodly na zrušení této smlouvy. Tam nevidím vůbec žádný problém. Problém ale vidím v tom okamžiku, kdy jeden z těchto států vstoupí do Evropské unie, a v tom okamžiku kdybychom přijali změnu článku 38, se tyto nadstandardní vztahy samozřejmě zhorší. Myslím si, že to je zájmem nikoho.
A proto plně souhlasím s tím, abychom tento návrh vlády odmítli a zachovali tyto vztahy do eventuálního vstupu obou, České i Slovenské republiky, do Evropské unie. A pak je to samozřejmě možné řešit rychle a okamžitě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Karlu Vymětalovi. Znovu se přihlásil do rozpravy pan poslanec Jan Zahradil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych především vaším prostřednictvím poděkovat panu ministrovi za jeho odpověď. Pokud jsem tomu rozuměl dobře, tlumočil tady nicméně svůj osobní názor na případnou změnu obchodních toků a obchodní bilanci mezi Českou a Slovenskou republikou, a to v tom smyslu, že sám je osobně přesvědčen a sám věří tomu, že vstup do jednotného ekonomického prostoru Evropské unie spíše povede k liberalizaci obchodních podmínek mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, a že se to tedy samozřejmě může kladně projevit na naší vzájemné obchodní bilanci a že to de facto bude pro Českou republiku benefit.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak je nutno takový návrh přivítat, protože Česká republika jako malá země s otevřenou ekonomikou, která je velmi závislá na exportu, musí hledat všechny cesty, jak objem svého exportu pokud možno zvyšovat. Nicméně přesto bych byl raději, kdyby byl pan ministr místo svého osobního názoru, jak tady několikrát zdůraznil, schopen tlumočit názor vládní, protože pokud se nemýlím, ten návrh do sněmovny přinesla vláda, a kdyby také tento názor byl pokud možno podložen alespoň nějakým pokusem o kvantifikaci, neříkám nějakým superpřesným, ale alespoň pokusem o kvantifikaci, jak by se eventuálně a ve kterých odvětvích nebo komoditách obchodní toky se Slovenskou republikou mohly zlepšit.
Já bych proto spíše byl stoupencem toho názoru, ale teď bohužel si nejsem jist, zda v případě mezinárodní smlouvy je to vůbec procedurálně možné, abychom hlasovali o vrácení tohoto návrhu vládě k dopracování, a to samozřejmě nikoliv k dopracování v tom samotném textu, protože na tom se nic měnit nedá, ale k dopracování ve smyslu dopracování důvodové zprávy, která by byla obohacena alespoň pokusem o kvantifikaci těch změněných obchodních toků, tedy jestli se dá skutečně předpokládat, že to povede k nějakému výraznému nebo alespoň viditelnému zlepšení naší obchodní bilance.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zahradilovi. Jinak samozřejmě jeho návrh možný je, ale nepodal ho, jenom o něm hovořil. Pan ministr má zájem o slovo. Prosím, slovo má ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, skutečně se obávám, že se poněkud točíme v kruhu, a je to možná škoda. Rozumím tomu, že je to vnímáno s velkou citlivostí, ten problém, ale chci vás ubezpečit, že tady není jaksi nejmenší riziko toho, že dojde k nějakému umělému omezení česko-slovenských obchodních vztahů. Prostě tak jak jsem řekl. Je to můj osobní názor, řekl jsem pracovní názor, to znamená, že tady nemám před sebou dokument, ze kterého bych četl, ale je to jakási bezprostřední reakce, která, domnívám se, se dá ode mě považovat za oficiální. Režim, který je dnes mezi Českem a Slovenskem, je velmi blízký režimu, který platí mezi všemi zeměmi Evropské unie, ale podle mého názoru a mých znalostí je ještě o něco méně liberální, než je ten, který platí pro celou Evropskou unii. Nevidím proto žádný důvod ke strachu nebo nějakým obavám z omezení tohoto vzájemného obchodu a vzájemných ekonomických kontaktů. Obchod se řídí čistě ekonomickými parametry. Prostě když se to vyplatí, tak spolu partneři obchodují, když se jim to nevyplatí, hledají jiné partnery. A na tom se po vstupu do Evropské unie nic nezmění, naopak nastane určitá větší jistota v tom, že to, co bylo doposud, nebude moci býti tak snadno opakovatelné.
Co mám na mysli? Jak už jsem uvedl, doposud když vznikl na jednom z trhů, o kterých hovoříme, nějaký problém s určitou komoditou, kdy bylo nějakými procedurami doloženo, že "přílišný" dovoz z jiné části společné celní unie zatěžuje domácí výrobce, tak vlády měly tendenci, a přiznávám, že častěji slovenská vláda, ale někdy i česká, přijímat svá jednostranná bilaterální v tomto smyslu opatření, ochranná opatření. Toto nebude vůbec v Evropské unii možné. To je důvod, který mě vede k tomu, že to znamená mnohem větší jistotu pro ty, kteří na jednotlivých trzích operují, protože oni se nemusí bát, že ten či onen výrobce země, kam on chce vyvážet, zlobbuje svoji domácí vládu, která rychle přijme nějaké opatření, protože to nebude v kompetenci ani české, ani slovenské vlády, toto udělat.
***