(9.30 hodin)
(pokračuje Palas)

Nejpočetněji jsou zastoupeny projekty týkající se investic do zemědělského majetku a zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů. Pro třetí kolo žádostí o podporu je pak vyčleněno celkem 655 milionů Kč.

Ačkoliv se může zdát v porovnání s předchozími některými uvolněnými prostředky z programu SAPARD, že jde o částku relativně nízkou, opak je pravdou. Vyčerpání všech dostupných prostředků, které do tohoto programu plynuly z rozpočtu EU, totiž znamená, že jsme byli schopni i přes počáteční obtíže tento předvstupní program plně využít a úspěšně naplnit. Jen pro vaši informaci, např. maďarské zemědělství nečerpalo ze SAPARD ani korunu.

Rovněž chci zdůraznit, že Evropská komise nám jako jediné kandidátské zemi schválila zatím osm opatření, tedy skupin programů, na něž mohou být v rámci SAPARD poskytnuty dotace. Deváté, poslední opatření, čeká po vyhodnocení závěrů auditorů Evropské komise na projednání a konečné schválení Evropskou komisí. Tím jsme se zařadili v rámci kandidátských zemí v realizaci programu SAPARD na první místo. Myslím, že tento příklad je jasným argumentem při polemice, zda budeme schopni finance z Bruselu administrovat.

Ani v letošním roce nezůstanou zemědělci a potravináři bez nezbytných finančních prostředků. Pro rok 2003 je na podporu agrokomplexu vyčleněna částka 6,6 mld Kč, v rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2003 jsou rozpočtovány výdaje na organizaci trhu ve výši 9,3 mld Kč. U vratky spotřební daně a u zelené nafty lze očekávat shodné prostředky jako v roce minulém. Jsem velmi rád, že i přes nepříznivý stav státního rozpočtu na rok 2003 se podařilo udržet objem prostředků do resortu zemědělství v porovnání s rokem 2002 na podobné výši.

Protože jsme si vědomi, že zemědělci nejen potřebují finanční prostředky z podpůrných programů, ale potřebují je mít k dispozici co nejdříve, aby nebylo ohroženo jejich hospodaření, snažíme se o urychlenou výplatu záloh na některé programy. Z rozpočtu zemědělského intervenčního fondu bude zemědělcům v průběhu května vyplacena téměř jedna miliarda korun, a to jako záloha na podpory za půdu uváděnou do klidu. Dalších 350 milionů pak bude z fondu vyplaceno jako kompenzační platba za mléko vyrobené v tomto kvótovém roce.

Ministerstvo zemědělství chce rovněž započít s vyplácením záloh na podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství co nejdříve. Předpokládám, že uvolňování finančních prostředků začne přibližně v polovině dubna a zemědělci obdrží na začátku druhého čtvrtletí letošního roku finanční prostředky v částce 1,5 až 1,7 miliardy korun.

Proti loňskému roku rovněž posílil rozpočet pro program SAPARD z 350 na 500 milionů korun a rozpočet na pozemkové úpravy na 700 milionů. V roce 2002 na ně bylo určeno 500 milionů korun. Obdobně se zvýšila podpora chovu krav bez tržní produkce mléka, ovcí a koz na 575 milionů korun, podporu nákupu certifikovaného osiva jsme rozšířili o žito, tritikale, oves a jetelotravní směsi a současně navýšili přísun peněz ze 180 na 290 milionů korun. Celkem 250 milionů je určeno k podpoře udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat. Dotace na zvyšování konkurenceschopnosti potravinářů a výrobců krmiv se zvýšily na 250 milionů korun. Přidáno dostali také mladí začínající zemědělci, na jejichž podporu půjde 80 milionů Kč.

Loňský rok necharakterizovaly ovšem jenom povodně a dramatický propad farmářských cen živočišných i rostlinných komodit. Rok 2002 znamenal především vysoce intenzivní předvstupní jednání s Evropskou unií. Celý proces vyjednávání byl velmi náročný a složitý a jsem si jist, že pro obhájení našich národních zájmů a zejména zájmů našich zemědělců učinil vyjednávací tým maximum. Chtěl bych zdůraznit, že se nám podařilo udržet rozměr zemědělství, s tím, že některé pozice jsou vyjednány natolik výhodně, že vyvstává obava, aby vyjednané podpory dokázali plně využít. Tuto skutečnost stále intenzivně projednáváme s nevládními agrárními organizacemi a snažíme se především co největší informovaností a přípravou před vstupem zajistit optimální čerpání evropských prostředků.

Chtěl bych ovšem připomenout, že po vstupu do Evropské unie budeme moci využívat jednak nárokové dotace a jednak projektové investiční dotace. Prostřednictvím těchto nástrojů budou mít naši zemědělci k dispozici 15 až 18 miliard Kč ročně na přímých platbách, což je přibližně 80 až 90 % všech přímých dotací do zemědělství. Pro zemědělce je nepochybnou výhodou fakt, že k dosažení těchto finančních prostředků není potřeba předkládat žádné speciální projekty. Každý zemědělec, který splňuje předepsané podmínky pro danou podporu, obdrží fixní, předem známou dotaci pouze na základě klasické žádosti. Další prostředky pak půjdou na projekty rozvoje venkova a tržní opatření.

Jsem přesvědčen o tom, že ministerstvo zemědělství i vláda se extrémně nepříznivou situací, která v resortu zemědělství v loňském roce vznikla, důsledně zabývaly a přijaly v rámci finančních zdrojů taková opatření, která vedou k částečnému zmírnění jejích negativních dopadů, a účinně pomohly i při jejím nezbytném a rychlém řešení. Velmi úzký kontakt se zemědělskou praxí a potravinářskou výrobou a pružné, účinné řešení vzniklých problémů či zásadních požadavků je samozřejmě i nadále základním úkolem ministerstva, v jehož čele stojím. Rovněž vláda bude podle svých možností sledovat i v tomto roce vývoj v zemědělství a přijímat nezbytná další opatření.

Musím ovšem konstatovat, že ani začátek letošního roku není pro resort zemědělství příznivý. Stabilita našeho trhu je již nyní ohrožována subvencovanými dovozy produktů zemědělské prvovýroby z kandidátských zemí. Je zřejmé, že podpora vývozu zásob je v těchto silných agrárních zemích vzhledem k blížícímu se referendu o vstupu do EU zřetelně politickou záležitostí. Lidé úzce spjatí se zemědělskou výrobou, kterých je právě v těchto krajinách značný podíl, samozřejmě tyto kroky svých vlád vnímají velmi pozitivně.

Dovoz komodit, hrozící našemu trhu, ovšem není v těchto dnech jedinou hrozbou českých zemědělců a potravinářů. Rostlinnou výrobu opět provází značná nepřízeň počasí. Je zřejmé, že stav ozimých obilovin na mnoha polích je velmi špatný, a zemědělci uvažují o jejich zaorávání. Vzhledem k silnému zamokření půd po loňských povodních a vzhledem k dlouhotrvajícím mrazům není rovněž půda ve stavu umožňujícím zasetí jarních obilovin. Tuto situaci pečlivě monitorujeme zejména ve spolupráci s místními zemědělskými agenturami v regionech. Již teď chci předeslat, že jakmile se dozvím konkrétní podíl zaoraných a neosetých ploch, budu neprodleně po vládě požadovat kompenzace pro podnikatele v resortu zemědělství, kteří jsou takto bez vlastního zavinění postiženi.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli tři písemné přihlášky kolegů Skopala, Kováčika a Kohlíčka.

Prvnímu jmenovanému uděluji slovo a současně také povinnost státi se zpravodajem k této věci.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych i já řekl pár slov o situaci v našem zemědělství.

Od roku 1990 až do roku 2001 se vytvořila ztráta v zemědělství v celkové výši 41,8 mld. Kč, a to i přesto, že v roce 2000 byl hospodářský výsledek 3,7 mld. v kladném slova smyslu a v roce 2001 kladné 3,3 mld. V těchto letech jsme však nechali vyplatit cca 5 mld. korun na sucho, za což lze poděkovat této Poslanecké sněmovně.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP