(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji blok interpelací na jednotlivé členy vlády. Uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi, aby přednesl interpelaci na ministra pro místní rozvoj Pavla Němce a zahájil tak blok odpovědí členů vlády České republiky na interpelace poslanců. Poté se připraví pan poslanec Milan Cabrnoch. Protože pan ministr Pavel Němec je omluven, předpokládám, že se pan poslanec spokojí s písemnou odpovědí na svoji interpelaci.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní místopředsedkyně, páni ministři, pane již přítomný ministře Němče, paní kolegyně, páni kolegové, když končil minulý týden blok interpelací, nedostala se na mne řada, neboť pan ministr Škromach, jestli si vzpomenete, se poměrně hodně rozčetl, pan ministr Gross se hodně rozpovídal.
Já bych nechtěl zde rozpitvávat kauzu vybavení tří bytů Ministerstva pro místní rozvoj nábytkem za čtyři miliony korun. Myslím, že kolem toho již bylo řečeno poměrně hodně. Není úkolem poslance - a doufám, že ani ministra - aby takovéto věci rozpitvával do detailu, nicméně si myslím a jsem přesvědčen i na základě věcí, které vyšly na povrch z hlediska hospodaření na Ministerstvu pro místní rozvoj během tohoto týdne, že na ministerstvu se děly a nepochybně dějí věci poněkud podivné.
Když jsem usedal na úřad do jeho čela jako politik, zahajoval jsem slovy "politici přicházejí a odcházejí, úředníci odcházejí". Proto moje otázka na vás, pane ministře, je velmi jednoduchá: Kolik a kteří úředníci v souvislosti s kauzou vybavení tří služebních bytů poměrně nadstandardním vybavením byli odejiti z Ministerstva pro místní rozvoj, doufám že i ze státní sféry.
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji poslanci Miroslavu Benešovi. Slovo uděluji panu ministrovi pro místní rozvoj Pavlu Němcovi. Omlouvám se, že jsem se domnívala, že je omluven z celého našeho dnešního jednání.
Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane poslanče, na úvod bych řekl, že paní předsedající zcela správně uvedla, že jsem omluven, ale já jsem stihl být přítomen na bloku odpovědí členů vlády na ústní interpelace. Myslím si, že pokud to členovi vlády jen trochu vyjde, je v pořádku, pokud se odpovědí zúčastní, tak aby mohl osobně zodpovědět v Poslanecké sněmovně, které se vláda zodpovídá, na její otázky.
Nyní k věci. Vítám tuto příležitost, možnost podat informace, o kterých jsme jako ministerstvo informovali průběžně prostřednictvím tiskových zpráv, nicméně je pravda, že ne všechny tiskové zprávy a zejména ne v jejich plném rozsahu se podařilo prezentovat v médiích, která by byla dostupná v širším rámci. Je také pravda, že ne všechno, co bylo prezentováno ve sdělovacích prostředcích, se tak skutečně událo. Je také pravda, že ne všechno, co bylo prezentováno ve sdělovacích prostředcích, nebylo řekněme zkreslené nebo podávané s určitým účelem.
Než odpovím na otázku pana poslance Beneše, dovolím si říci chronologickou rekapitulaci, jak jsem jako nastupující ministr přistoupil k věcem, které se týkají hospodárného využívání veřejných prostředků a správy majetku ministerstva.
Do funkce jsem byl jmenován 15. 7. 2002 a zhruba za 15 dní poté, tedy 31. 7. 2002, jsem změnil vnitřní předpis, který se týkal pořizování majetku a nákupu služeb ve prospěch ministerstva. Tento vnitřní předpis jasně stanovil, že kterákoli objednávka musí být před jejím vystavením, to znamená před jejím konečným podepsáním, rovněž posouzena ekonomickým náměstkem a ředitelem úřadu. Tito musí svojí parafou vyznačit, že smlouva s nimi byla projednána. Z toho jsem vycházel a měl jsem za to, že písemný příkaz ministra, resp. změna v organizačním řádu je dostatečná pro to, aby se nestávaly věci, které jdou mimo vedení ministerstva, aby se nestávaly věci, které jsou bohužel obvyklé a stávají se ve státní správě - jsem přesvědčen, že i šířeji než na jednom jediném ministerstvu - že úředníci se uchylují občas k tomu, že nevyužívají hospodárně veřejné prostředky.
Poté, zhruba někdy v září, se ukázalo, že jsou vystaveny na vybavení objektu ministerstva v Salvátorské objednávky na vybavení těchto místností, jak o tom hovořil pan poslanec Beneš. Osobně jsem věci prošetřil. Osobně jsem si dohledal dotčené objednávky a dotčenou dokumentaci, přičemž se ukázalo, že žádná z těchto objednávek neprošla postupem, který jsem nařídil v podstatě ihned po svém nástupu, tedy neprošla postupem v souladu s mým pokynem z 31. 7. 2002.
Na základě tohoto zjištění do tří dnů byl odvolán z funkce ředitel odboru vnitřní správy, se kterým byl také rozvázán pracovní poměr. Tento občan už nepracuje ani na Ministerstvu pro místní rozvoj, ani v žádných organizacích, které by Ministerstvo pro místní rozvoj řídilo či kontrolovalo. Mám na mysli např. Českou centrálu cestovního ruchu, Státní fond rozvoje bydlení apod. Samozřejmě nemohu mluvit za to, že tato osoba nepracuje ve veřejné správě jinde, nicméně podle mých soukromých informací tomu tak není.
Na základě těchto poznatků a působení vnitřního auditu, kterému jsem zadal k prověření hospodaření ministerstva také už někdy v červenci či srpnu minulého roku, ihned po svém nástupu, jsem rozhodl o reorganizaci odboru vnitřní správy tak, aby všechny věci, které se týkají pořizování zboží a služeb ve prospěch ministerstva, byly přímo podřízeny novému řediteli úřadu, který za tyto věci nese osobní odpovědnost.
Došlo k výrazné úspoře pracovních míst v odboru vnitřní správy a počet zaměstnanců, o který se snížil tento počet, je kolem osmi. Nicméně tento údaj bych panu poslanci Benešovi upřesnil do zítřka, protože to, co jsem řekl o řediteli odboru vnitřní správy, je informace zcela jednoznačná, nicméně počet panu poslanci upřesním ústně.
***